Armádní letecká základna Kbely se chystá vystavit ruské letadlo. Někteří vojáci jsou proti
Armádní letecká základna v Praze-Kbelích chystá nový památník, kam chce umístit ruské, respektive sovětské letadlo Jakovlev Jak-40. Radiožurnálu to potvrdila mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. S tímto strojem létala armáda až do roku 2020. Proti záměru ale vznikla mezi vojáky petice, která navrhuje vystavení českého letadla. Autor petice a velitel základny se neshodnou, kolik lidí ji podepsalo a ani zda je vojákům přístupná.
Armádní letecká základna Kbely se chystá vystavit ruské letadlo. Někteří vojáci jsou proti
Část vojáků nesouhlasí s chystaným památníkem v areálu armádní letecké základny v Praze-Kbelích. Na přelomu roku tam plánuje vedení základny umístit sovětské letadlo Jakovlev Jak-40. Radiožurnálu to potvrdila mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.
Česká armáda s ruským strojem létala od 80. let až do roku 2020. Někteří vojáci proti tomu podepsali petici. Podle jejího autora, nadporučíka Jiřího Burdy by symbolem základny mělo být české letadlo, konkrétně navrhuje L-410 Turbolet, se kterým armáda stále létá.
Česká armáda se vrátí do afrického Sahelu. Pod záštitou NATO bude cvičit mauritánské speciální síly
Číst článek
„Jsem voják České republiky a představil bych si před svou základnou český letoun, ne ruský, ne francouzský, ne americký. A nedovedu si představit, že v jiných státech NATO by byl jiný letoun než toho daného státu, pokud by ten stát měl dostatečné kapacity k výrobě vlastních letadel,“ popsal Radiožurnálu Burda, který ve Kbelích slouží devět let, proč se rozhodl petici sepsat.
„Proč bychom v dnešní době měli prezentovat ruské letadlo, když tady máme české letadlo. Tak bychom mohli udělat to, že budeme prezentovat našeho českého výrobce,“ souhlasí s Burdou civilní zaměstnanec základy Štěpán Toth, který ve Kbelích pracuje skoro 30 let jako technik a petici také podepsal.
„Jsme česká základna, měli bychom vystavovat české stroje. Přijde mi nevhodné vzhledem k současné situaci, tedy k agresi Ruska proti Ukrajině, vystavovat ruské letadlo v původní verzi ze 70. let s nápisem v azbuce,“ řekl Radiožurnálu další voják, který připojil svůj podpis. Redakce jeho identitu zná, na jeho žádost ji ale nezveřejňuje.
‚Tam na Východě‘
Velitel základny, generál Jaroslav Falta si za projektem, který převzal od svého předchůdce, stojí. Záměr postavit památník s ruským letadlem totiž vznikl už v roce 2019.
„Nápad vznikl spontánně mezi vojáky. Základna neměla a dosud nemá žádnou svou bývalou techniku vystavenou, tak jako tomu je na jiných základnách Armády České republiky. Tento konkrétní exponát byl dostupný a zrekonstruovaný,“ vysvětlila mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková s tím, že vedení ministerstva obrany i armády se záměrem souhlasí.
Konkrétní stroj, který se chystají ve Kbelích vystavit, putoval po vyřazení z provozu do sbírky Vojenského historického ústavu a byl restaurován v letech 2020–2021.
„To je něco, s čím jsme létali. To bych potom nemohl vystavit nic za posledních 50 let, co jsme měli. Prostě všechno je vyrobené tam na Východě. Ale to jsou stroje, důležité je, kdo s nimi létal, ne kde byly vyrobené,“ řekl Radiožurnálu Falta. Podle jeho slov jde o interní záležitost základny.
Ruskou, respektive sovětskou techniku mají, jak dodal, vystavenou vojáci po celém Česku, protože dřív ji československá a později česká armáda používala a někde ještě stále používá.
Problémy s peticí
Jak velkou podporu petice mezi vojáky má, není jasné. Její autor Jiří Burda tvrdí, že to jsou desítky. Velitel základny Falta zase říká, že petici podepsalo jen šest lidí.
Neshodnou se ale v tom, zda je petice na základně vystavená, a jestli na ní tak vůbec můžou další podpisy přibývat. Podle autora petice to tak není, a některé podpisové archy podle něj dokonce zmizely.
„Od pana generála mi bylo ústně sděleno, že mi nikdo nebude bránit. Následně mi právník základny řekl, ať petici skartuji, ať zmizí ze základny. Potom řekl, že pokud půjdu oficiální cestou, tak petice může být vystavena na základně. Potom mi pan generál sdělil, že musím jít písemnou oficiální cestou,“ popsal Burda komplikace, které zveřejnění petice doprovázely.
V pondělí 25. listopadu pak Burdovi přišel poštou dopis s instrukcemi, kde může petici vyvěsit. Ještě v pátek 22. listopadu řekl generál Falta Radiožurnálu, že petice všem vojákům už přístupná je.