Jindra mě baví, ale zároveň je hrozné jelito, taková naivka, popisuje dabér z Kingdom Come Wágner
Pokračování české hry Kingdom Come: Deliverance II strhlo velký zájem. Tuzemští hráči si tentokrát navíc mohou od začátku vychutnat český dabing, ve kterém hlavní postavu Jindry ztvárnil Richard Wágner. „Jindřicha dělám úplně za sebe, nikam ho netlačím. Baví mě, že jsem si mohl trošku upravovat texty, že jsem si ho mohl dělat sprostějšího, než je,“ popisuje pro server iROZHLAS.cz dabér.
Tvůrci hry z Warhorse Studios krátce po vydání hry oznámili, že prodali už přes milion kopií Kingdom Come: Deliverance II. Co takový úspěch znamená pro vás jako dabéra hlavní postavy?
Přijde mi to úplně neskutečné. Jasně, ne všechen milion bude hrát s českým dabingem. Ale dneska jsem se o tom bavil se zvukařem ve studiu a říkali jsme si, že je úplně neuvěřitelné, že je to takovýto úspěch a že tolik lidí si zahraje, ať už se mnou jako Jindrou nebo s (Tomem) McKayem jako Jindrou, nebo s německým Jindrou, japonským Jindrou, to je fuk. Je to hrozně příjemné, že to lidi bude tak bavit.
Vývojáři chtěli udělat pokračování hry zasazené do českého středověku ještě rozmanitější a propracovanější. Hra nabízí dvě velké hratelné mapy na Trosecku a Kutnohorsku. Znamenalo tohle rozšíření mnohem víc různých dialogů, které jste musel udělat?
Ano, byly to hodiny a hodiny ve studiu. Koneckonců jsem dával na internet, že jsem strávil 400 hodin ve studiu. Když si vezmete, že hlavní roli ve filmu mluvíte 2,5 až 3 hodiny, v podstatě odpovídající čas toho filmu, tak je to opravdu násobně víc.
Bylo to složité, bylo tam strašně moc dialogů se všemi postavami. Ke každé přijdete, můžete se jí zeptat na tři věci. Ona vám může tři věci odpovědět a vy na každou z nich musíte třikrát reagovat, takže ten vývojový strom odpovědí je rozmanitý už ve třetí části konverzace. Bylo toho hodně.
Jak popisujete, Kingdom Come je RPG hra, což znamená, že hráč může sám rozhodnout, co bude zrovna dělat nebo jak bude odpovídat ostatním postavám. Nemrzí vás ta spousta namluveného dialogu, kterou si třeba některý hráč ani neposlechne?
Ano, protože mi přijde úplně škoda, že někdo přeskakuje cut (příběhové) scény nebo dialogy. A ještě k tomu to třeba hraje s nějakým štítem na obličeji, to znamená, že má cedník, přes který mu nejde vidět na pusu. Takže jsme se zbytečně piplali s tím synchronem, který na tu pusu je, aby to začalo přesně a klapalo to až do doby, než Jindra zavře pusu. To mi docela vadí.
‚Tak přece jenom Richard‘
První díl Kingdom Come byl původně bez českého dabingu, ale po kritice fanoušků jste ho nakonec natočili. To bylo z vaší iniciativy, nebo vás o to studio požádalo?
Ne, ne. My jsme se v covidu poměrně nudili a nic jsme nedělali. Tehdy mě oslovili Marek (Pilger) s Arturem (Komňackým), jestli bych se nechtěl podílet na dabingu, že by sestříhali ty cut scény, ty filmečky z první hry a že bychom to jenom namluvili jako film na YouTube.
Udělali jsme první díl, lidem se to líbilo, udělali jsme druhý a oni psali, jestli bychom neudělali celou hru. Udělal se transparentní účet, na který lidi poslali poměrně dost peněz a my jsme za to udělali celou hru.
Daniel Vávra (spoluzakladatel a kreativní ředitel Warhorse Studios, pozn. red.) nám na to něco přispěl a příspěvek Warhorse bylo to, že vyrobili implementaci do hry, to znamená, že se stalo to, že si lidé mohli stáhnout aktualizaci, kterou se jim do té hry dostal český dabing.
Při tvorbě druhého dílu už bylo jasné, že bude český dabing. Na druhou stranu ale nebylo jasné, že Jindru budete dabovat vy. Co nakonec rozhodlo, že mohl Jindrův hlas zůstat stejný?
To popravdě nevím. Myslím, že nakonec rozhodl Dan Vávra. On nad tím měl finální slovo. Bylo to tak, že jsem byl v původním castingu, nevybrali mě, vybrali jiné herce. Potom se to nějak pořád zkoušelo, vícekrát to nedopadlo. Nakonec to dopadlo tak, že Dan Vávra řekl: „Tak přece jenom Richard.“ Takže mi bylo zavoláno v červnu, a tak jsem začal mluvit Jindru.
Mimochodem o tom, kdo bude Jindru dabovat, se dost spekulovalo. Fanoušci byli také nějakou dobu naštvaní, když si mysleli, že se na dabingu nebudete podílet. Vaši účast na projektu ale nakonec podle serveru Vortex prozradil Daniel Vávra, protože na sítích sdílel fotku ve zkušebně s vaším psem. To byl záměrný spoiler?
Ne, to nebyl. Myslím si, že Tobi (Tobias Stolz-Zwilling), PR manažer celého Warhorse, si v tu chvíli rval své zrzavé vousy. Měl jsem zakázáno kdekoliv cokoliv říct. Nesměl jsem potvrdit, že na tom vůbec dělám.
Potom jsme točili první cut scény, naše první natáčení s Danem Vávrou a ostatními. Sedl jsem si do studia, měl jsem s sebou tehdy svého psa Nelly a Dan přidal na facebook fotku.
Ale to jsem ani nevěděl. Bylo to tak, že mi Kristýna Souková z Vortexu poslala screen z facebooku, kde se Dan vyfotil s Nelly a napsala: „Tak tě Vávra leaknul (prozradil).“ A já si říkám: „Co, on mě vyfotil, jak něco dabuju?“ Před tím jsem dal na sociální sítě video, že Jindru nedabuju, že jsem nebyl oslovený. A někteří lidé byli trošku nakrklí.
On (Vávra) se vyfotil s mým psem a někdo tam jako jízlivou poznámku napsal: „Richard Wágner pozdravuje.“ A on napsal: „Však to je jeho pes.“ A už byly články: „Richard se vrátil k dabingu Kingdom Come“.
Tehdy jsme měli s Tobim velký hovor o PR, jak k tomu přistupovat a on mi řekl: „Bohužel tohle je nešťastné. Chtěli jsme to oznámit až později jako velkou bombu, ale prostě teď o tom budeme mlčet.“
Čtyři měsíce jsem nesměl přidat ani nic na sociální sítě, co se tohohle týkalo, takže to bylo zvláštní, protože tam dávám každou blbost. Ale teď už to prasklo, teď už je to venku, takže už jsem se k tomu mohl veřejně hlásit. A Nelly, která to celé začala, už potom byla středem pozornosti.
40 000 replik
Na českém dabingu se kromě vás podílel například Marek Vašut, Ondřej Vetchý nebo Petr Nárožný. Rozhodně ale nejste jenom dabér počítačových her, máte za sebou spoustu filmových titulů. Čím je podle vás dabování postavy z počítačové hry specifické ve srovnání s filmem?
Délkou a asi množstvím textu. Jak jsem říkal, hlavní roli ve filmu namluvíte za tři hodiny a má třeba 300 až 500 replik, když je to hodně ukecané. Já měl replik 40 tisíc, takže primárně to množství hraje obrovskou roli.
Mimo to je to ještě i technika, protože jediné, co se z počítačové hry zdánlivě podobá dabingu filmu nebo seriálu, je když dabujete cut scény. Ty se mluví normálně na pusu, vidíte toho herce a mluvíte synchronně tak, že s ním dýcháte a tak dále.
Ale všechny repliky ve hře jako „Ahoj, mlynáři, nevíš, co je tady nového?“ anebo ty skřeky v bojích, to se všechno točí takzvaně do černé, protože nic nevidím. Nevím, jak vypadá postava, ještě není naanimovaná.
Je to tak, že Tom McKay, originální Jindra, to natočil a já to mluvím na něj, podle něj. Emoce mi udává on, jak to bude říkat, jak to bude dlouhé, jak to bude nahlas a tak dále.
My audio mluvíme na takzvané stromečky, což jsou audio formy, vizuál toho, jak replika vypadá ve zvukařském programu. Tam vidím, že v jednu chvíli řekne „ahoj“, pak je pauza a pak zase replika: „Co tady děláš?“ Takhle jsem frázoval věty na ty stromečky.
Když mluvíte, jak jste to sám pojmenoval, do černé a nevidíte postavu, jak těžké je vytvořit emoce?
Myslím, že je to dost. Většinou vám popíšou návrh, jak asi vypadá, nebo vám ukážou možná nějakou skicu v běžné hře. Třeba když jsme dabovali League of Legends, tak jsem věděl, jak postava vypadá, protože mi ukázali jeho fotku (postavy K'Sante). Tak jsem aspoň věděl, kam to mám stylizovat.
České hry jsou miliardový byznys. Kingdom Come 2 se postará o rekord, věří novinářka
Číst článek
U Jindry už to bylo jednodušší, protože jsem dělal jedničku a věděl jsem, jak vypadá. Řekl jsem si, že asi bude o trošku starší, mužnější, dospělejší. Přitom to navazuje ve stejný moment, kde jednička končí. Vjedou do lesa a v první scéně ve dvojce z něj vyjedou.
Ale je to asi takový váš herecký vklad, který do toho dáte. Musíte si ho nějak přizpůsobit a od toho tam je režie, která vás musí usměrnit. Vymyslíte si, že by měl třeba mluvit trošku výš. A oni řeknou: „Ne, neměl, je mu dvacet, takže bude mluvit hlouběji. Nebudeme z něj dělat puberťáka.“
A jak jste si přizpůsobil Jindřicha? Co se vám na té postavě líbí?
Jindřicha dělám úplně za sebe, nikam ho netlačím. Baví mě, že jsem si mohl trošku upravovat texty, že jsem si ho mohl dělat sprostějšího, než je. Překládalo to více lidí, to znamená, že občas jsme měli repliky do pí**, ty ku*** a tak dále, a zničehonic to bylo sakra práce, krucipísek, tudy to nepůjde.
Říkal jsem si, že tomu musíme dát nějakou konzistentnost, tak jsme ho nastavili permanentně sprostého, protože to přece jenom trošku zaujme. Jindra mě celkově baví, ale zároveň je to hrozné jelito. Taková naivka.
Je to komické. Někdy jsme natočili jednu vývojovou větev a najednou jsme se vrátili úplně na začátek konverzace, co jsme mluvili před dvěma dny a on zvolil tu špatnou možnost. A já říkám režisérovi: „Tak to se úplně zbláznil, ne, co to má znamenat?“ A on prostě říkal: „No jo, tak může si vybrat i špatně.“ Najednou tam bylo „Tudy to nepůjde“ a najednou umřel. Prostě si vybral špatnou možnost.
Tradice dabingu
Kromě dabování jste také dabingový režisér a moderátor. Moderoval jste podcast V českém znění, který mapoval dění v českém dabingu. Čím je podle vás český dabing specifický?
Asi historií, jak dlouho se to dělá. Přijde mi, že žádná země nemá takovou tradici dabování. Žádná země nemá ceny za dabing. Mně to přijde kouzelné v tom, že lidé jsou u nás na dabing tak zvyklí – byť dneska už asi trošku jinak, ale ještě před pár lety to třeba bylo tak, že pro spoustu lidí bylo nepředstavitelné podívat se na něco v originále.
5:04
Merch i speciální prohlídková trasa. Kutná Hora se připravuje na fanoušky Kingdom Come Deliverance
Číst článek
Přijde mi to hrozně hezké, že máme dabing nastavený na takové tradici, že je naprosto automatický. Že se díváte na televizi a očekáváte, že když tam hraje Ryan Gosling, tak ho bude mluvit Filip Jančík. A když ho mluví někdo jiný, tak si řeknete: „Co to s tím je, proč zní tak divně?“
Máme takovou tradici, že víme, že herci u nás mají nějaký hlas. To je strašně hezké specifikum. Dabérů je u nás docela dost, je tu dost práce. Pořád se točí nějaké telenovely, dokumenty – většinou o Hitlerovi – a prostě pořád se něco dělá. Mně to přijde kouzelné v tom, že je to tak rozšířené a oblíbené.
Na druhou stranu rozhodně není rozšířené a naopak je unikátní mít českou RPG hru s českým dabingem. Je to pro vás něco, v čem byste chtěl pokračovat, chcete se dál podílet na dabování počítačových postav?
Určitě ano, ale ono to není úplně tak, že bych si mohl vybrat. Musí mě někdo oslovit. Ale myslím si, že teď po Jindrovi, jakožto největší herní dabing vůbec, mimochodem usiluje se o Guinnessův rekord.
Myslím si, že padne, protože scénář má 2,2 milionu slov. V českém překladu, protože nemáme anglické „a“, je to 1,95 milionu slov. Samozřejmě ne všechno je moje, ale odpočítal jsem si nějakých 500 až 600 tisíc slov, takže si myslím, že to padne.
Každopádně si myslím, že jako Jindra, jakožto aktuálně asi nejvíc slyšený herní hlas, mám na chvilku s hrami utrum, protože nikdo nebude chtít toho Jindru ve svojí sci-fi hře. Bude divné, aby jim tam mluvil Jindra, protože ten hlas budou všichni znát. Stejně jako Marek Vašut mluví v Kingdom Come a vy slyšíte Tomiho Angela ze hry Mafia.
Zájem o Kingdom Come je velký. Studio Warhorse už prodalo přes milion kopií druhého dílu české RPG hry
Číst článek
To tak prostě je, že člověk spadne do nějaké škatulky. Myslím si, že se mi to teď stane, že dlouho žádnou velkou roli ve hře dělat nebudu. Ale kdoví, teď budeme dělat dodatky ke Kingdom Come: Deliverance II.
Určitě bych chtěl, hry mám rád a dabovat je je takové vděčné. Můžete namluvit hezký film, který jednou odvysílají v televizi, pak druhý den v 11.00 a říkat si: „To byl ten hezký film, vidělo to 200 tisíc lidí v televizi, a tím to končí. Nikdo si na něj už nevzpomene.“ U hry s vámi lidi tráví stovky hodin.
Teď mi kamarád zvukař říkal, že v jednom dni hrál asi deset hodin, že ho to strašně bavilo a přišlo mu kouzelné, že může hrát za mě, mým hlasem si říká věci. To mi přijde hezké.
