Kritika ministryně ohledně diplomatických pasů pro vojáky? Nejde o jejich zneužití, argumentuje Řehka
Vojenská policie řeší, zda příslušníci speciálních sil vozili na Ukrajinu drony ze sbírky Skupiny D. Někteří pak měli mít diplomatické pasy. Šéf armády připouští administrativní pochybení při jejich vydávání, odmítá ale, že by je někdo zneužíval. „Ty pasy byly využívány v souladu s tím, k čemu mají být používány,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Karel Řehka. Kromě toho komentuje i potíže s náborem nových vojáků a pokračující válku na Ukrajině.
Server Aktuálně.cz přišel minulý týden s tím, že vojenská policie prověřuje, zda vojáci speciálních sil vozili na Ukrajinu drony ze sbírky, kterou organizuje spolek Skupina D a které vy jste dal záštitu. Je to pravda?
To je dotaz na vojenskou policii. Já bych předpokládal, že v této fázi trestního řízení, pokud nějaké je, se to většinou nekomentuje.
Takže vy si nejste vědomý toho, že by vojáci speciálních sil v době své služby vozili na Ukrajinu drony ze sbírky Skupiny D?
Říkám, že to nebudu komentovat, protože jestli běží nějaké šetření, tak ať to šetří orgány, které to mají na starost. A budu rád, když mi potom někdo řekne výsledek.
Neshody mezi ministryní obrany a šéfem armády pokračují. Kvůli sporům ‚padla‘ cesta do Jordánska
Číst článek
Podle textu Aktuálně.cz vojenská policie řeší také to, že vojáci měli být na Ukrajině bez souhlasu Parlamentu. To kritizoval také poslanec Pavel Růžička (ANO).
Vojáci provádí stovky, spíš tisíce různých služebních cest, včetně zahraničních. Parlament schvaluje vysílání do operací. Neschvaluje každou služební cestu každého vojáka do zahraničí, to by ten Parlament nedělal nic jiného.
Jedním z cílů spolku Skupina D od začátku byla spolupráce s armádou a předávání know-how. Předpokládám, že to teď asi vzhledem k okolnostem neprobíhá?
Nemůžu vyloučit, že se to neděje třeba někde na pracovní úrovni. Z mojí úrovně o tom nejsem informován. Byly nějaké pokusy předat know-how, ale bylo to kriminalizováno. Takže teď to víceméně stojí a čeká se, co bude.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v diskusi na CNN Prima News kritizovala to, jak někteří vojáci získali diplomatické pasy. Došlo ke zneužití diplomatických pasů?
Vidím tam, a to nikdo nezakrývá, jisté administrativní pochybení při žádosti o vydání těch pasů ministerstvem zahraničí. To zdědil generál (Miroslav) Hofírek (ředitel speciálních sil) po svém předchůdci. Ale určitě tam nejde o nějaké zneužívání k soukromým účelům nebo něco podobného. Aspoň já o tom nejsem informovaný. Tak, jak já vím, tak ty pasy byly využívány v souladu s tím, k čemu mají být používány.
Jméno Miroslava Hofírka se řešilo i v souvislosti s incidentem v Keni, kde byl během výcviku, který vedl český voják ze speciálních sil, zraněn keňský voják. Ministryně vám a jemu vyčítala, že jste ji o tom informovali po třech dnech. Na výboru pro obranu jste pak generála Hofírka obhajoval, ministryně chtěla jeho odvolání. To znamená, že za ním i s odstupem stojíte?
Rozhodně, samozřejmě. Co se týká reakce velení speciálních sil, konkrétně generála Hofírka, hlášení incidentu a věcí, o kterých byla diskuse na výboru pro obranu, tak tam jednoznačně nemám co měnit. Všechno to bylo naprosto v pořádku, správný postup, a naopak bych generála Hofírka ocenil za to, jak iniciativně a správně to řešil.
Pro speciální síly nikdy není dobře, když se o jejich aktivitách zbytečně mluví a zbytečně se nasvicují v médiích. Zejména ty aktivity, které mají být diskrétně vedeny, třeba kvůli ochraně lidí v terénu. Na to jsem upozorňoval od samého počátku, když se začal tento domnělý incident o hlášení a nehlášení řešit. Ale takto to dopadlo.
Citlivé téma
Není tajemství, že nábory do armády se nedaří, jak by bylo potřeba. Ministryně Černochová v poslední době říká, že to je váš problém, protože ve vaší gesci je armádní agentura personalistiky. Co s tím budete dělat?
Ano, tato agentura je v mojí gesci, na druhou stranu v náborech získáváte lidi na základě nějakých podmínek služby, tím já už nevládnu, nemůžu změnit náborový příspěvek, nemůžu změnit pravidla jeho vyplácení, nemůžu ovlivnit, jestli a jak rychle se změní standardy na ubytovnách.
2:27
Přibývá vojáků s nárokem na výsluhu. Letos svléklo uniformu nejvíc lidí za posledních 10 let
Číst článek
Podle mě ale není úplně produktivní takhle říkat, co spadá do čí gesce, protože v konečném důsledku to musí být týmové úsilí. Tam, kde můžeme zlepšit rekrutační proces, to děláme.
Tento týden poslanci schválili novelu zákona o vojácích z povolání, která navýší náborový příspěvek a také benefity pro již sloužící vojáky, třeba příspěvek na bydlení nebo stabilizační příspěvek. V nedávném rozhovoru pro ČTK jste řekl, že to nebude stačit a ty změny jsou jenom kosmetické.
To bych chtěl uvést trošku na pravou míru. Nechtěl jsem tím sabotovat úsilí změny zákona o vojácích z povolání, ty změny jsou potřebné, jdou dobrým směrem, je důležité, aby se to udělalo.
A pak jsem taky řekl, že můj odhad je, že problém s personálem už je tak velký, že ani tohle nebude stačit. A ve světle rozsahu toho průšvihu jsou to spíš kosmetické změny.
A ten průšvih je, že máme dnes v armádě nějakých 23,5 tisíce lidí. Za poslední čtyři roky, od roku 2020, jsme se dostali z 22,5 tisíce na 23,5 tisíce lidí. Cílový stav do roku 2030 máme 30 tisíc, ale to znamená, že bychom museli mít čistý přírůstek nějakých 1200 lidí ročně, což jsou násobky toho, co se nám dnes daří.
Zároveň víme, že nám letos budou přiděleny nové cíle výstavby schopností od Severoatlantické aliance, a z naší prvotní analýzy vyplývá, že budeme potřebovat ne 30 tisíc lidí, ale nějakých 37,5 tisíce lidí.
Takže mezi současným stavem a novým cílem máme mezeru nějakých 14 tisíc vojáků v mé podřízenosti. Máte pocit, že to uděláte změnou stabilizačního příspěvku nebo větší flexibilitou? Já se obávám, že ne. Tím nesnižuji hodnotu novelizace zákona o vojácích z povolání.
Je to velký úkol a je to citlivé, ale podle mě se v budoucnu nevyhneme diskusi o tom, jestli je to za stávajícího nastavení vůbec dosažitelné a jestli to prostě nebudeme muset udělat jinak.
22:51
Nestrašme se povinnou vojnou, ale vyjděme vstříc vojákům a přidejme jim na platech, vyzývá exministr
Číst článek
Jsem přesvědčený, že ano, ale zatím to nemám podložené nějakou studií. Potřebujeme na toto téma udělat opravdu seriózní analýzu, jestli je možné naše personální požadavky splnit s modelem malinkaté profesionální armády s hrstkou dobrovolných aktivních záloh.
Myslíte analýzu toho, jestli je vůbec v Česku dost lidí, kteří jsou ochotni si dobrovolně zvolit povolání profesionálního vojáka?
Ano, jestli jich je dost ve vztahu k demografii, k ochotě lidí se do toho zapojit, ve vztahu k trhu práce a k požadavkům ostatních složek, jako jsou policisté a tak dále.
Protože abychom dokázali naplnit armádu, tak bychom potřebovali tak výrazné změny v benefitech, že bychom museli vojákům třeba o půlku zvednout výplaty nebo jim dát zdarma bydlení. V těch nejnižších hodnostech, v bojových rotách, kde nám ti lidé chybí, tak ti dnes nedosáhnou ani na průměrnou mzdu.
Máme velké nároky, ale nejsme konkurenceschopní. Ale jsou nějaké limity, kam až s benefity můžete jít, protože pak to bude mít negativní dopad na další ozbrojené složky.
Takže musíme to vyhodnotit a říct si, jestli tím modelem, jak to děláme, jsme vůbec schopni toho čísla někdy dosáhnout, protože tak, jak to máme dnes, tak nejsme schopni dosáhnout ani těch 30 tisíc lidí. A to není kritika, prostě čelíme nové situaci.
Pokud ta analýza dopadne tak, že nejsme schopni tímto modelem docílit těch čísel, tak budeme muset mít jiný model ozbrojených sil. A bude to třeba návrat nějaké formy vojenské služby. Neříkám, že bude nutně povinná, třeba to bude nějaká jiná dobrovolná forma.
Já jen tvrdím, že se tato diskuse bude muset v budoucnu rozpoutat. Protože představa, že ještě zlepšíme rekrutační proces a budeme se ještě líp chovat k lidem, spravíme jim ubytovny a ono nám to přičaruje 14 tisíc vojáků, to si nejsem úplně jistý.
Snazší nábor, vyšší benefity nebo ‚služba na zkoušku'. Státní tajemník popisuje chystané změny v armádě
Číst článek
Myšlenku o tom, že bychom se v Česku měli bavit o nějaké formě vojenské služby, jste poprvé řekl před rokem, ale nezískala podporu mezi politiky. Řešil jste to s nimi od té doby, posunulo se to nějak?
Ne, neřešil. Já neříkám, co se má, nebo nemá udělat, je to politické rozhodnutí, na kterém musí být společenská shoda. Jen říkám, že ta diskuse bude muset nezbytně proběhnout. A myslím, že až to vyhodnotíme, tak zjistíme, že buď dramaticky navýšíme benefity vojákům, což ale nevím, jestli vůbec jde, nebo ty personální cíle nejsme schopni naplnit.
Tenkrát jsem řekl, že se do budoucna nevyhneme nějaké diskusi o další formě služby. Vznikla z toho zbytečná panika. Ale myslím si, že dnes je veřejnost na tuto diskusi připravená.
Samozřejmě rozumím tomu, že nakonec je to politické rozhodnutí, protože politici vedou zemi. Chápu, že to není příjemné, ale tohle je kyselé jablko, do kterého se bude muset dřív nebo později kousnout.
Globální hřiště
Brzy to budou tři roky od invaze Ruska na Ukrajinu. Jaký byl ten třetí rok války?
Je to už opravdu dlouhá opotřebovávací válka. A v tomto má logicky vždy navrch Rusko, které je větší, má větší lidskou kapacitu i ekonomickou základnu.
Všichni by chtěli, aby to skončilo, problém je, že k tomu, aby to nějak skončilo, tak musíte vytvořit podmínky. Určitě ten konflikt nemůže jít donekonečna, to asi každý tuší. Bohužel zatím nejsou, z mého vojenského pohledu, podmínky na to, aby mohlo začít nějaké jednání. A Rusové nevypadají tak, že by měli jednat.
Co se týká bojiště, na straně Ukrajinců je vidět opotřebení a logicky únava z války. Rusové se snaží vytvořit dojem, že můžou jet donekonečna, že jsou v pohodě, což není pravda. Oni taky strašně trpí válkou, ale řekl bych, že si pořád můžou dovolit trpět o něco déle než Ukrajinci.
Jestli bude Ukrajina schopná jednat z pozice síly, tak to záleží do znační míry na nás. Rusové mají pořád strategickou iniciativu, ale za cenu nesmírných ztrát a šílených dopadů na jejich zemi. Ukrajinci se zatím obdivuhodně drží, ale myslím si, že už to začíná mít nějaké limity, kam až to může jít.
Jediné rozumné, co my můžeme dělat, je maximálně podpořit Ukrajince, aby byli schopni převzít iniciativu zpátky a aby vytvořili podmínky k tomu, kdy se opravdu bude moct začít jednat o příměří.
2:47
Požadavky NATO se zvýší. České armádě přibudou úkoly v logistice a protivzdušné obraně
Číst článek
Nedávno jste byl na pravidelném jednání náčelníků generálních štábů v NATO. O čem jste mluvili?
Poslední setkání bylo hodně zaměřené na partnerské programy, byla tam řada partnerských zemí od Afriky po Indo-Pacifik. Čím dál víc se zdůrazňuje, že bezpečnost opravdu je globální a ta jednotlivá hřiště jsou propojená. Takže to, co teď probíhá na Ukrajině, bude formovat do značné míry chování jiných mocností, třeba Číny v Indo-Pacifiku. Nejde to izolovat a soustředit se jen na jednu oblast.
Obecně panuje shoda na tom, že bez ohledu na to, kdy a jak válka na Ukrajině skončí, Rusko tady zůstane a bude pro nás dál hrozbou.
Řešili jste tam nějak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho výroky, že Evropa bude muset ve své obraně mnohem víc zabrat?
Nějaké diskuse se vedly, co může znamenat změna politické reprezentace ve Spojených státech, ale to je vnitřní věc Spojených států, prostě musíme počkat, jaké to bude mít dopady.
