Čeká Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda konec, nebo nový začátek?
Po nástupu Donalda Trumpa do prezidentské funkce bylo jen otázkou času, kdy Amerika přestane Rádio Svobodná Evropa/Rádio svoboda financovat. Do jeho slibů o „Americe na prvním místě“ zapadá tohle rozhodnutí naprosto přesně. A může si být téměř jist, že mu ho schválí i Kongres.
O tom, zda a proč by američtí daňoví poplatníci měli platit jakousi instituci, která vysílá kamsi na Východ kdovíco, a navíc v jakýchsi nesrozumitelných jazycích, se totiž v americkém Kongresu diskutuje už od 70. let, kdy se rozpočet „svobodky“ dostal pod jeho gesci.
Namále mělo RFE/RL hned po roce 1989, kdy to vypadalo, že mise legendárního rozhlasu, který vysílal z Mnichova a byl demokratickým protipólem komunistické propagandy, je splněna.
V té době totiž žádná z postsovětských zemí, ale například ani ruský prezident Boris Jelcin, nepochybovali o tom, že Svobodná Evropa významně přispěla k pádu železné opony. Estonský prezident Lennart Meri ji v roce 1991 dokonce navrhl na Nobelovu cenu míru. Vyznamenání obdržela i od EU.
Problémy už v 90. letech
O její přetrvání se bezpochyby zasloužili tehdejší ředitel československé redakce Pavel Pecháček a především Václav Havel, který nabídl RFE/RL přestěhování do Prahy.
Odůvodňoval to tehdy tím, že se demokracie se v postkomunistických zemích teprve rodí. A také, že dokud bude tak osvědčený demokratický nástroj jako je Svobodná Evropa sídlit v Praze, má Česká republika záruku, že ji Amerika neopustí.
7:08
Rádio Svobodná Evropa vysílá nezávislé zpravodajství a to se Trumpovi nehodí, míní Klvaňa
Číst článek
Letos to bude 30 let, co RFE/RL vysílá z Česka do zemí s autoritářskými režimy jako je Rusko, některé postsovětské státy, ale například také státy kolem Perského zálivu.
Stejně jako dřív, je i teď demokratickým protipólem režimní propagandy. Amerika se ji chystá opustit v době, kdy příval lží, polopravd a fake news zaplavuje nejen obyvatelstvo v zemích, kam RFE/RL vysílá, ale vzhledem k internetu se snadnou kořistí všech možných trollů, financovaných Ruskem a spol., stávají i lidé ve středozápadní Evropě.
Hlasu legendárního rádia, u jehož zrodu byli slavní českoslovenští novináři jako Ferdinand Peroutka nebo Pavel Tigrid, je dnes v Evropě zapotřebí víc než kdy jindy za těch posledních třicet let.
Stíhačky a tanky mohou odstrašit agresora. Vymývání mozků ale zabránit nedovedou. Evropa má teď jedinečnou šanci převzít od Ameriky štafetu.
Autorka je dlouholetá komentátorka Rádia Svobodná Evropa a Českého rozhlasu
Lidé se závislostmi a psychickými problémy zaslouží podporu. Ne násilné zavírání na ‚wellness‘ farmách
Apolena Rychlíková
Parchanti a burani
Petr Honzejk
Kampaň ANO pohledem z Francie
Veronika Lefrancois
Babiš, šaškování, tři procenta i prezident
Ondřej Konrád