Ve svém pátečním rozhodnutí Trump nařizuje několika agenturám včetně Agentury Spojených států pro globální média (USAGM), která financuje zmíněné stanice, aby omezily svou činnost „v největším rozsahu dovoleném platným zákonem“. Dokument zmiňuje, že úřady mají omezit svou činnost jen na rozsah požadovaný zákonem. Omezení zdůvodňuje redukcí federálního úřednického aparátu.

Agentura Reuters uvedla, že se seznámila s dopisy, ve kterých USAGM oznamuje ukončení financování stanicím RFE/RL, která v současnosti vysílá do zemí ve východní Evropě, či Radio Free Asia, která se zaměřuje například na vysílání do Číny či Severní Koreje. O ukončení financování informují i některá další média, například agentura AP či rozhlasová stanice NPR.

RFE/RL v prohlášení v sobotu večer potvrdila, že USAGM ruší dohodu o financování stanice. Šéf Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda Stephen Capus krok označil za „obrovský dárek nepřátelům Ameriky“.

„V důsledku tohoto kroku až 50 milionů posluchačů v uzavřených společnostech, kteří na nás každý týden závisejí, pokud jde o přesné zprávy a informace, nebudou mít přístup k pravdě o Americe a o světě,“ uvedl Capus. „Zánik RFE/RL po 75 letech by slavili autokraté v Moskvě a Minsku,“ dodal.

Deník The New York Times uvedl, že velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky dostala od vedení oznámení, že jsou na „administrativních překážkách“. To znamená, že nemají chodit do práce, ačkoliv pobírají plnou výši platu. Podle NPR se to týká prakticky všech zaměstnanců stanice. Stejnou informaci přinesla i organizace Reportéři bez hranic, která se stanicí spolupracuje. Novináři Hlasu Ameriky řekli deníku The New York Times, že krok ohrožuje chod stanice, která vysílá od roku 1942.

K ukončení činnosti Hlasu Ameriky a Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) vyzval miliardář, sponzor Trumpovy prezidentské kampaně a prezidentův pobočník Elon Musk. Podle něj jsou tato média „šíleně levicová“. Trump se v minulosti střetl s vedením stanice Hlas Ameriky. Po vstupu do funkce jmenoval do čela stanice bývalou moderátorku Kari Lakeovou, která je mu nakloněná.

Proti omezení činnosti médií financovaných USAGM se vyjádřil v sobotu americký Výbor na ochranu novinářů (CPJ). „Vyzýváme lídry v Kongresu, aby ochránili tuto stěžejní agenturu, která poskytuje informace bez cenzury v zemích, kde tisk čelí omezení,“ uvedl ředitel CPJ Carlos Martinez de la Serna.

„Myslím, že asi každý rozumí významu Rádia Svobodná Evropa a co třeba znamenalo i pro Československo pod nadvládou komunistického režimu za železnou oponou. Byli to velikáni jako Peroutka nebo Tigrid, kteří pracovali v redakci Rádia Svobodná Evropa a pomáhali šířit svobodné informace do Československa, kde žádné takové informace nebyly,“ řekl Radiožurnálu ministr zahraničí Jan Lipavský.

Lakeová tento týden také oznámila, že USAGM ukončuje smlouvy s trojicí největších mezinárodních agentur - AP, Reuters a AFP. Podle ní se jedná o nákladné výdaje, které nejsou nezbytné. Lakeová se domnívá, že stanice by si měla sama připravovat zprávy, když „má rozpočet skoro jednu miliard dolarů (asi 23 miliard korun)“. Je běžnou praxí, že i velká média využívají služeb tiskových agentur, protože jim to ulehčuje práci. Úsporu odhadla na 53 milionů dolarů (asi 1,2 miliardy korun).

USAGM tvrdí, že média, která podporuje, loni v průměru sledovalo 427 milionů lidí týdně, což agentura označila za rekord. Stanice oslovují posluchače v Rusku, Arménii, Číně, na Ukrajině či na Kubě.

David Schalek, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít