Jak velký je to ústupek budoucího kancléře Friedricha Merze straně Zelených?
Na úvod bych ráda řekla, že výhrady Zelených k balíčku, na kterém se domluvily SPD a CDU-CSU, nebyly jen obsahového charakteru, ale i procesního. CDU-CSU se totiž s SPD dohodly jen mezi sebou. Zelené, o kterých věděli, že je pro ústavní většinu budou potřebovat, postavili před hotovou věc.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s politoložkou Kateřinou Smejkalovou

Friedrich Merz údajně předsedkyni poslaneckého klubu Zelených Brittě Hasselmannové namluvil zprávu na mail box, aby ji zpravil o tom, že k takové dohodě mezi nimi došlo. A i v následných jednáních v druhé polovině minulého týdne údajně nebyl úplně nejšikovnější vyjednavač.

Co se týče programových obsahových ústupků, tak bych řekla, že jsou přiměřené tomu, co Zelení žádali. Zdaleka ne ve všem jim obě strany vyšly vstříc, ale to nejdůležitější jste už řekla.

100 miliard z celkových 500 půjde do fondu pro klima a ekologickou transformaci. A Zelení si také prosadili, že mezi cíli investic, bude explicitně uvedena uhlíková neutralita do roku 2045. To znamená, že investice mají směřovat k tomuto cíli. Má jít také výslovně o dodatečné investice, což bylo pro Zelené důležité. To znamená, aby nešlo o posouvání už naplánovaných investic z normálního rozpočtu směrem do zvláštního rozpočtu.

Ještě poslední věc, kterou si Zelení prosadili, bylo rozšíření definice obrany. Původně mělo jít výhradně o rozpočet ministerstva obrany. Ale nově na přání Zelených do něj budou spadat kupříkladu i výdaje na činnost tajných služeb nebo na civilní ochranu.

A jaké nejdůležitější investice to přinese Německu samotnému v době hospodářského útlumu?
Zaznělo, že celkově je balíček velký 500 miliard na 12 let. A je to tedy zvláštní rozpočet, takže se nebude počítat do dluhové brzdy. Cílů je tam nadefinováno několik – energetika, doprava, školství a výzkum. Jak už jsme tedy zmínili, je to s cílem dosáhnout v roce 2045 uhlíkové neutrality.

Důležité je říct, že 100 miliard z rozpočtu dostanou spolkové země. To je třeba něco, co Zelení původně chtěli navýšit a nepodařilo se jim to. Protože spolkové země nesou větší část investičního břemene, ale dostanou nakonec jenom pětinu balíčku.

Obecně bych řekla, že je to v německé debatě oceňováno i třeba ekonomy a ekonomkami z nejrůznějších koutů politického spektra. Dezolátní stav infrastruktury v Německu byl v posledních letech skutečně jedním z těch největších a nejskloňovanějších problémů.

Očekává se významný efekt na německou konjunkturu, ale tedy nejen na tu německou. Jak dobře víme my tady v Česku, tak německá ekonomika je důležitá pro celou Evropu, takže pravděpodobně efekty pocítí v Evropě na více místech. Mluví se teď ale hodně o tom, že bude potřeba ještě procesně poměrně mnoho věcí připravit a případně i zreformovat, aby bylo vůbec možné tak velkou částku za poměrně krátkou dobu skutečně smysluplně proinvestovat.

Podpora veřejnosti

Ustoupil v této fázi koaličních vyjednávání některý z partnerů více a některý méně z vašeho pohledu?
Kdybychom ten balíček redukovali na dvě věci – uvolnění dluhové brzdy na zbrojení a balíček do investic, tak první bylo důležité spíše pro CDU-CSU a druhé zase pro SPD.

To znamená, že se na jednu stranu dá říct, že balíček je v tomto ohledu poměrně vyrovnaný. Ale samozřejmě existují kritické hlasy na straně CDU-CSU, které říkají, že se SPD nemělo ohledně investic vycházet tolik vstříc, a to i směrem ke koaličním vyjednáváním, která vlastně teprve probíhají.

Zaznívá, že byl udělán příliš velký ústupek, a teď už v koaličních vyjednáváních úplně není čím na SPD tlačit. Ale i na straně SPD zaznívají výhrady, které říkají, že balíček je výhodnější nakonec spíše pro konzervativce, protože oni tím získali na zbrojení neomezenou výjimku z dluhové brzdy, zatímco SPD na investice jenom omezenou stropem těch 500 miliard eur.

A jakou podporu to rozvolnění dluhové brzdy má od německé veřejnosti? Existují na to už nějaké relevantní průzkumy, data?
Existují a celkově to má podporu poměrně vysokou. U rozpočtu na obranu to 41 procent lidí vidí velmi pozitivně a 27 procent velmi negativně.

Je to ale vrstvené podle toho, kdo které straně fandí. Voliči SPD a CDU-CSU, těch dvou stran, které se na tom domluvily, tak 80 procent z nich s tím souhlasí. Což zároveň znamená, že dramatickou programovou otočku Friedrichu Merzovi nezazlívají.

Friedrich Merz se totiž ještě před nedávnými volbami zaříkal tím, že dluhovou brzdu nějak obcházet nebo reformovat nebude. V řádu dní nebo jednotek týdnů ale otočil. Je to pravděpodobně dáno vyhroceným děním na mezinárodní scéně, které v této podobě ještě před volbami nebylo.

No a co se týče investic do infrastruktury, tak 37 procent lidí je vidí velmi pozitivně, 24 procent velmi negativně. Takže v obou případech je veřejné mínění spíše na straně změn. Ale kdybychom se podívali na voliče AfD nebo Die Linke, tak ty jsou naopak vyhroceně proti.

Martina Mašková, epo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít