V Německu se minulou středu kvůli sporům o další směřování rozpadla koaliční vláda SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP), která zemi vedla od prosince 2021.
Německý kancléř chce o vyslovení důvěry požádat Spolkový sněm až v lednu. Předpokládá se, že ji nedostane, což otevře cestu k předčasným volbám, zřejmě na konci března.
„Od samotného vzniku koalice bylo jasné, že tři koaliční partneři jsou velice odlišní. Důvěra mezi nimi se v posledních týdnech rozpadá,“ říká Zuzana Lizcová.
Agentura Insa zveřejnila výsledky nejnovějšího průzkumu, podle kterého by strany německé vládní koalice získaly dohromady 28 procent hlasů. Na prvním místě se umístila konzervativní unie CDU/CSU.
„Policie potřebuje nutně více možností, aby mohla při pátrání po zločincích používat také biometrické rozpoznávání obličejů,“ uvedl bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann.
Eurovolby v Německu podle propočtů veřejnoprávních televizí ARD a ZDF se zhruba 30 procenty vyhrála unie CDU/CSU následovaná pravicově populistickou Alternativou pro Německo s 15,9 procentu hlasů.
V obou západoněmeckých spolkových zemích znatelně posílila protiimigrační populistická AfD, naopak vládní strany propadly. „Varování i vysvědčení pro vládu,“ zní interpretace volebních výsledků.
Bavorské volby vyhrála Křesťansko-sociální unie (CSU). Na druhém místě skončila Alternativa pro Německo (AfD), sociální demokracie (SPD) má nejhorší výsledek od konce 19. století.
Podle průzkumu bylo spokojeno či velmi spokojeno s prací kabinetu sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze jen 19 procent Němců. Nespokojenost s počínáním vlády vyjádřilo 79 procent respondentů.
Konzervativní CSU prosadila zavedení dálničního mýtného pro osobní vozy, které však de facto měli platit pouze zahraniční řidiči. Vše zablokoval Soudní dvůr EU, protože to považoval za diskriminační.
Bundestag je už teď největší demokratický parlament na světě, má 736 členů a tolik není třeba ani europoslanců. Konkurují mu jedině čínský komunistický kongres nebo britská Sněmovna lordů.
„Ano, bohužel, pohraniční kontroly musí být, pokud problém nedostaneme pod kontrolu jiným způsobem,“ uvedl šéf Křesťanskodemokratické unie (CDU) a lídr opozice Friedrich Merz.
Německo má za sebou druhé nejdůležitější volby po těch parlamentních. V neděli se rozhodovalo o vládě v Severním Porýní-Vestfálsku, kde žije na 18 milionů lidí.
Merz nyní musí stranu sjednotit, vyvést CDU po loňské porážce v parlamentních volbách z vnitřní krize a najít nový směr, který CDU po politickém odchodu své kancléřky Angely Merkelové hledá.
S odchodem Angely Merkelové končí jedna éra nejen pro Německo, ale celou Evropu. K řešení řady hlubokých krizí přispěla právě politička přezdívaná „Mutti“. Odchází za potlesku podporovatelů i kritiků.
V České republice je to ještě markantnější. Naše volby nerozhodly programové otázky nebo volební sliby. Vládní strany na věcné debatě neměly zájem a opozici se žádné nosné téma nastolit nepodařilo.
Oznámil to v prohlášení, v němž ale přímo neoznámil svou rezignaci. Řekl, že CDU se po odchodu kancléřky Merkelové z předsednické funkce potýká s debatami o lídrovi, které je potřeba konečně vyřešit.
Německo stojí na prahu změny, ke kancléřskému postu míří 63letý sociální demokrat Olaf Scholz. Kam politik, dříve přezdívaný “Scholzomat”, zemi povede? Jaká politická zkušenost ho formovala?
„Pro Zelené je těžké jít do koalice s CDU, pokud tam bude jako jazýček na vahách FDP… Takový krok by pro ně byl strašně riskantní,“ říká Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií.
Mezi poražené německých voleb patří i krajně levicová Die Linke, která spadla pod pět procent. V přehledu vítězů a poražených se věnujeme i ambivalentnímu výsledku Zelených či Alternativy pro Německo.
„Volby v Německu jsou o osobnostech – je to taková reality show, kdy se vybírá nový kancléř,“ říká odborník Jakub Eberle. Kdo nahradí Merkelovou? A jaké povolební koalice se nyní rýsují?
„Hodně se dnes zdůrazňuje, že Scholz převzal jistou image Angely Merkelové včetně jejích gest. Podobně jako ona také zůstává zdvořile klidný,“ říká o volebním lídrovi německé SPD odborník.
SPD si oproti předchozímu průzkumu z minulého týdne polepšila o dva procentní body a je nyní na 23 procentech. CDU/CSU si o procentní bod pohoršila na 22 procent, vyplývá z průzkumu společnosti Forsa.
Už více než rok žije celý svět ve zvláštním režimu. Role parlamentů byla na dlouhou dobu upozaděná a vlády sahají k mimořádným nařízením. Proměnila pandemie koronaviru náš vztah k demokracii?
Sobotním hlasováním Zelení odsouhlasili nominaci Baerbockové. Tu v polovině dubna ohlásil Robert Habeck, který spolu s ní tvoří spolupředsednické duo ekologické strany.
