Klíčová německá armádní zakázka nově čelí kritice. Řeč je o chystaném nákupu amerických stíhaček F-35, které si chce pořídit i Česko. Nová vláda teď čelí výzvám, aby je od Američanů nekupovala.
Oba potenciální koaliční partneři chtějí například snížit daň z elektřiny, a ulevit tak firmám a domácnostem. Vyplývá to ze společného dokumentu, který byl zveřejněn po skončení sondážních rozhovorů.
Dohoda německých stran jednajících o nové vládě na finančním balíčku představuje i novou šanci pro další pomoc Ukrajině, řekl ve středu mluvčí vlády kancléře Scholze Steffen Hebestreit.
Německé parlamentní volby skončily výsledkem, který při vynechání pravicově extrémistické AfD umožňuje jen jednu variantu seskládání vlády: koalici křesťanských demokratů a sociálních demokratů.
„Nejdříve si musíme uvědomit, že sociální demokracie je ve složité situaci. Má 16 procent, což je historicky nejhorší výsledek,“ uvádí zpravodaj Süddeutsche Zeitung.
„S velkou pravděpodobností vznikne velká koalice a rozdíl mezi oběma stranami bude daleko větší, než býval za té předchozí, kterou vedla Angela Merkelová,“ říká novinář Tomáš Lindner.
„Není to automatické, ale demokratický střed se samozřejmě musí v těchto dobách pokusit o spolupráci,“ řekl k možnému jednání o koaliční vládě Miersch.
Dosavadní kancléř Olaf Scholz dovedl SPD k nejhoršímu výsledku od roku 1887, donedávna ministr financí Christian Lindner pak pravicově liberální FDP vyvedl mimo parlament.
„Myslím si, že budou (v CDU/CSU) spokojeni ve chvíli, kdy by jim to numericky vyšlo na koalici jenom s jedním partnerem, a to SPD,“ říká Eberle z Institutu mezinárodních studií.
Podle průzkumů zvítězí v dnešních předčasných parlamentních volbách v Německu opoziční konzervativní unie CDU/CSU, druhou příčku by měla mít AfD, třetí dosud vládní sociální demokraté.
Volby se konaly o několik měsíců dříve, než se původně předpokládalo. V listopadu se ale rozpadla současná vládní koalice SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP).
Většina ze sedmi nejsilnějších stran chce zachovat německý cíl na uhlíkovou neutralitu v roce 2045. Ještě rychleji, už do roku 2040, chce uhlíkovou neutralitu Die Linke.
Bezradnost, jak k AfD přistupovat, přetrvává. Ani Merz ji nechtěl v prvé řadě legitimizovat či posílit, spíš doufal, že jí svým krokem alespoň část voličů odláká, píše v komentáři Kateřina Smejkalová.
Křesťanští demokraté, kteří v předvolebních průzkumech dlouhodobě obsazují první místo, zdůvodňují návrat k atomové energii především ekonomickými motivy.
„V tuhle chvíli je velice narušená důvěra mezi představiteli politických stran, kteří spolu nakonec budou muset vládnout. To se bude překonávat velmi těžko,“ říká před volbami v Německu analytik.
Předseda konzervativní unie CDU/CSU ve středu s pomocí AfD prosadil nezávaznou rezoluci požadující zpřísnění migrační politiky. Tím podle demonstrantů porušil princip protipožární zdi.
Předseda CDU Friedrich Merz, který se podle průzkumů po únorových parlamentních volbách stane německým kancléřem, předložil tento týden Spolkovému sněmu tři návrhy údajně směřující k omezení migrace.
Ve středečním hlasování prosadila CDU/CSU s pomocí hlasů AfD nezávaznou rezoluci požadující zpřísnění migrační politiky. Tisíce lidí proti tomu protestovaly v Berlíně, Lipsku či Mnichově.
Návrh, který není pro vládu závazný, zřejmě prošel i pomocí hlasů AfD, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Podle vládních stran tím CDU/CSU prolomila tabu.