Merz udělal z voleb referendum o sobě. Hlasováním s AfD může poslat Německo do turbulentních časů
Favorit na post německého kancléře Friedrich Merz chtěl jít do voleb hlavně s ekonomickými tématy, po útoku v Aschaffenburgu ale vše vsadil na otázku migrace. Jeho pětibodový plán o zpřísnění migrační politiky prošel Spolkovým sněmem jen díky podpoře krajně pravicové AfD, podle odborníka Jakuba Eberleho tak Merz udělal „obrovskou chybu“ a narušil tím důvěru mezi „představiteli politických stran, kteří spolu nakonec budou muset vládnout“.
Až do poloviny ledna se kampaň před německými parlamentními volbami zdála být téměř nudná, necelé tři týdny před hlasováním, které se odehraje v neděli 23. února, se ale situace na německé politické scéně značně vyostřila.
26:22
Německé problémy jsou migrace a hospodářství. Část veřejnosti proto AfD nevylučuje, hodnotí Lizcová
Číst článek
„V německé politice se posouvají tektonické desky. Významný minulý týden uvrhl zemi do nejistoty – a to nejen ohledně výsledku předčasných parlamentních voleb konaných 23. února. Mainstreamové strany si jdou po krku, zatímco krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) jásá,“ píše na úvod svého komentáře pro britský deník The Guardian reportér listu Die Welt Jörg Lau.
To vše je výsledkem špatného politického kalkulu šéfa konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, který je považován za ústředního kandidáta na budoucího německého kancléře. Klíčovým momentem se stalo hlasování z minulé středy, kdy jen díky hlasům AfD prošla Spolkovým sněmem Merzova nezávazná rezoluce volající po zpřísnění migrační politiky.
Německá média to popisují jako prolomení tabu a „pád protipožární zdi“. Právě tak totiž politické strany v Německu označují zásadu nespolupracovat a blokovat pravicově populistickou stranu AfD, o kterou se kvůli krajně pravicovým aktivitám zajímají i tajné služby. Merzův špatně vypočítaný politický tah vyvolal vlnu kritiky politických oponentů i desetitisícové demonstrace v ulicích – jen v Berlíně se v neděli sešlo kolem 160 tisíc lidí, podle organizátorů jich ale bylo dokonce 250 tisíc.
Na Merzovu hlavu se snesla kritika také od bývalé kancléřky za CDU/CSU Angely Merkelové, která se jinak k aktuální politice vyjadřuje jen zřídka. Během následného pátečního hlasování se pak další návrh zákona pro omezení migrace z dílny CDU/CSU schválit nepodařilo. K prosazení návrhu, který počítal například s omezením pravidel pro slučování rodin uprchlíků nebo rozšířením pravomocí policie při ochraně hranic, už podpora od AfD nestačila.
„Zdálo se, že Merz našel zásadní téma, které dalo jeho kampani tah. Pak se ale, možná unesen zpětnou vazbou, rozhodl prosadit dva návrhy přes Bundestag,“ píše Lau, podle kterého si vedení AfD uvědomilo, že mu Merz poskytl příležitost rozdělit politický střed, a postavilo se na stranu CDU. „Tato epizoda byla naprostou katastrofou. Merz povzbudil AfD a poškodil svou důvěryhodnost. Navíc rozbil tabu, které je ústředním bodem německé poválečné politické kultury,“ vysvětluje.
Hrozí spolupráce s AfD?
Podle odborníka na německou politiku z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakuba Eberleho tak v německé „protipožární zdi“ nyní vznikla poměrně velká díra. Už se totiž ozývají první politici CDU zejména z východu Německa, kteří říkají: „Proč bychom si nemohli nechat občas něco odhlasovat od AfD, když to může dělat Merz?“ Hlasování s AfD ale nutně neznamená, že spolu budou tyto strany po volbách spolupracovat.
26:18
Kontroly na hranicích se Němcům osvědčily, masové deportace ale odmítají, popisuje velvyslanec
Číst článek
„Zatím proběhla dvě hlasování, což AfD nutně nepouští do centra německé politiky, ale určitě jí to dalo ještě větší roli a vliv na německou politiku, než měla doteď. Tabu to určitě zbořilo, to je jasné, ale uvědomme si, že to není o jednom tabu. To, že s nimi teď hlasovali, ještě neznamená, že se s nimi budou ochotní dohodnout na podpoře vlády nebo nějaké širší spolupráci,“ říká Eberle pro iROZHLAS.cz.
Právě před tím nicméně varuje současný kancléř a lídr německé sociální demokracie (SPD) Olaf Scholz, podle kterého je za současných okolností možné, že opoziční konzervativní unie CDU/CSU po únorových volbách uzavře vládní koalici právě s krajně pravicovou AfD.
„To, jakým způsobem o tom mluví Scholz, Rolf Mützenich (předseda parlamentní frakce SPD – pozn. redakce) a další politici sociální demokracie, Zelených a obecně středolevicového spektra, je poměrně vyhrocená, místy přehnaná volební rétorika. Merz rozhodně není žádný fašista ani jejich sympatizant. Nemyslím si, že by varianta menšinové vlády CDU s podporou AfD byla po volbách příliš reálná. Myslím, že příliš reálná není, ale určitě je reálnější než před čtrnácti dny,“ upozorňuje Eberle.
Merz na Scholzovu kritiku reagoval, že je „přitažená za vlasy“ a jakoukoliv spolupráci s AfD po volbách odmítl. Zopakoval to i během pondělního předvolebního sjezdu strany CDU. Během projevu ujistil, že CDU udělá vše pro to, aby AfD dostala co nejméně hlasů. „Žádná spolupráce, žádné trpění, žádná menšinová vláda, vůbec nic,“ prohlásil Merz, který si za vyloučení spolupráce s AfD vysloužil od delegátů sjezdu ovace ve stoje.
Od ekonomiky k migraci
Merzův politický obrat ve své analýze hodnotí také magazín Foreign Policy. Podle něj se favorit na německého kancléře snažil jít do voleb především s ekonomickými tématy, ve kterých se „nevýrazný“ Merz cítí nejjistěji. „Pokračující záplava špatných zpráv o bezútěšných německých financích“ měla být podle magazínu vodítkem k vítězství CDU a Merzovu kancléřství. Po útoku v Aschaffenburgu ale vše vsadil na otázku migrace.
Vliv na volby v Německu: AfD a Putin ze sebe profitují, Muskovi jde o hru a dobrodružství, míní politoložka
Číst článek
Osmadvacetiletý, psychicky nemocný Afghánec tam 29. ledna zaútočil na děti ze školky, zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který dětem přispěchal na pomoc. Incident otřásl německou veřejností i politikou, která začala ještě intenzivněji volat po zpřísnění migračních pravidel.
„Byla to impulzivní reakce na aktuální dění, které Německem otřáslo, a je vidět, že pro stranu to není úplně komfortní. Pro CDU je složité debatovat o migraci, protože ví, že když se mluví o migraci, nahrává to akorát AfD,“ říká Eberle. Právě díky protiimigračním tématům se také Alternativě pro Německo podařilo dostat v celostátních průzkumech na druhé místo za CDU/CSU, zdaleka nejvíc se jí ale daří především ve spolkových státech na východě Německa.
Merz navrhl pětibodový plán, který mimo jiné požaduje zavedení trvalých kontrol na hranicích se všemi sousedy, důslednější deportace či odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli právo na mezinárodní ochranu. Tento plán pak s podporu AfD prošel Spolkovým sněmem.
„Je to především reakce na to, co se stalo v Aschaffenburgu, i když útoků bylo víc. Podle toho, co o tom víme, je to Merzova osobní aktivita, kdy se rozhodl, že je potřeba vstoupit do kampaně. Předtím to bylo primárně o ekonomice, ke které se to postupně budou snažit dostat zpátky,“ míní Eberle s odkazem na pondělní sjezd, který měl být převážně hospodářský.
Odborník nicméně dodává, že po určitém zpřísňování migračních pravidel volá naprostá většina německého veřejného mínění včetně voličů Zelených a chtějí to i všechny ostatní politické strany. „Už to také dělají. Scholzova vláda nedělá poslední rok a půl nic jiného, než že postupně přijímá určitá opatření. Velký balík přijali v září po útoku v Solingenu, kdy byly zavedeny kontroly na všech německých hranicích – udělala to současná vláda,“ popisuje s tím, že debata o migraci od dob kancléřství Angely Merkelové proměnila.
Jak ale upozorňuje magazín Foreign Policy, některé Merzovy protiimigrační návrhy jsou pravděpodobně protiústavní. Podobné varování přitom zaznívá také od odborníka z Institutu mezinárodních studií, podle kterého řada jím navrhovaných kroků „není právně konformní“.
„Dnes je debata reálně o tom, jak přesně a jak moc přitvrdit tak, aby to bylo v souladu s mezinárodním a evropským právem, což říkají třeba Zelení nebo sociální demokraté, a také aby to bylo v souladu s našimi zájmy a povinnostmi. Humanitární organizace na jedné straně varují, že migranti mají práva, na druhé straně průmyslové svazy říkají, že nechtějí kontroly na hranicích a že jim to nepomáhá. Tím, co teď říká Merz a samozřejmě v nacionalisticky a rasisticky zabarvené pozici dlouhodobě také AfD, je, že nyní není čas řešit, jestli je něco v souladu s právem,“ popisuje další důvody kritiky namířené proti Merzovi.
‚Impulzivní‘ kancléř
Minulý týden tak podle magazínu Foreign Policy napověděl víc o samotném Friedrichu Merzovi – „ostříleném politikovi a podnikateli“, který se po volbách pravděpodobně stane příštím německým kancléřem. Konzervativec, který volá po snížení daně z příjmů právnických osob, snížení cen energií nebo po přesunu lidí závislých na sociálních dávkách na pracoviště, je v politice „nevyzpytatelný a krátkozraký“, říká pro magazín německý politický komentátor Alan Posener. Což hodnotí jako znepokojující.
‚Styďte se, styďte se.‘ Tisíce lidí protestovaly v Německu proti tomu, že CDU/CSU využila hlasy AfD
Číst článek
Jaký by byl Merz kancléř, je podle Eberleho nyní velkou otázkou. „Tím, co teď udělal, udělal z voleb referendum o sobě a o své způsobilosti vést vládu. Merz chce být kancléřem, který bude přelomový, či dokonce disruptivní. Chce spoustu věcí změnit, a to poměrně radikálně. Prezentuje se jako silný lídr, který dokáže rozhodovat, nebude se ohlížet a skrze svoje zkušenosti všechno domluví. Domluví se s Donaldem Trumpem, s Francouzi a Německo za něj bude významným a viditelným lídrem,“ popisuje Eberle.
„Manévrem z minulého týdne a tím, že se hlasováním s AfD dotlačil do úzkých, že je kvůli tomu část strany velmi nespokojená, že proti němu protestují statisíce lidí, se ukazuje, že to je člověk, který je impulzivní, není úplně dobrý stratég a věci úplně nedomýšlí. To by samozřejmě dobrá kvalifikace nebyla. Možná tedy potvrzuje podezření jeho politických konkurentů i vnitrostranických kritiků. Připomeňme, že ho dvakrát nezvolili předsedou a udělali to až napotřetí, když mu nezbyli téměř žádní konkurenti. Scholz teď říká: ‚Tohle není člověk, který je schopný řídit zemi v takto složitých časech, protože není schopen ovládnout ani sám sebe.‘ To říká Scholz, ne já, ale tenhle aspekt je tam vidět,“ podotýká.
Je tedy otázkou nejen to, zda dokáže být silným německým lídrem, ale také tím evropským. Podle Eberleho má jakýkoliv německý kancléř z podstaty věci potenciál být největším evropským lídrem, závisí to ale na tom, jak funguje samotná země.
„Pokud Merz bude vládnout složitě poskládané koalici a zemi, která na tom není společensko-ekonomicky úplně dobře a která se musí vyrovnávat s globálním řádem, jehož směr zemi zcela nevyhovuje, osobní předpoklady bych nepřeceňoval. Merz by tomu určitě dal otisk, který by vypadal jinak než Scholzův, ale jiná pozice Merze bude do velké míry daná tím, že bude mít jinou koalici,“ vysvětluje odborník.
Podle něj se zásadní změna v evropské nebo zahraniční politice za Merze čekat nedá, rozdíly mezi stranami jsou v tomto ohledu totiž pouze dílčí a týkají se spíš otázky stylu.
„Merz je na jednu stranu proevropský, je součástí západoněmecké tradice, byl v Bruselu jako europoslanec, ale pětibodovým plánem proti migraci zároveň oznámil řadu opatření ve stylu: ‚My to takhle uděláme, i když je to proti evropskému právu a je nám jedno, co si o tom ostatní země myslí.‘ To není dobrá cesta, jak dělat evropský leadership,“ říká Eberle s tím, že Merz chce v otázce migrace udělat rozhodnutí, která by měla velký dopad na ostatní evropské státy, aniž by to s nimi konzultoval.
Cesta do turbulentních časů
Jestli se Merzův velmi riskantní politický tah ukáže jako účinný, nebo na něj jeho strana naopak doplatí, se ukáže za necelé tři týdny. Průzkumy, provedené po bouřlivém minulém týdnu, se ve výsledcích prozatím rozcházejí.
V pondělí zveřejněný průzkum od agentury INSA ukázal, že konzervativní unie CDU/CSU o podporu voličů nepřišla. Podle něj se konzervativci drží na 30 procentech – podobně jako v předchozích průzkumech – a druhé místo by s 22 procenty obsadila krajně pravicová AfD. Následují strany současné menšinové vlády, kdy Scholzova sociální demokracie je s 16 procenty třetí a Zelení čtvrtí s 13 procenty.
V úterý byl zveřejněn průzkum od agentury Forsa, podle kterého by CDU/CSU nyní získala jen 28 procent hlasů, druhá AfD 20 procent, třetí SPD 16 procent a Zelení 15 procent hlasů. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení do Spolkového sněmu se v průzkumech dlouhodobě pohybují další tři parlamentní strany: svobodní demokraté (FDP), Levice a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), Levice přitom začíná posilovat.
Podle Eberleho se jeví jako nejpravděpodobnější koalice CDU/CSU se sociálními demokraty, případně trojkoalice těchto dvou stran ještě se Zelenými. „V tuto chvíli to vypadá tak, že to jinak postavit nepůjde. Pak záleží na tom, kolik stran se (do Spolkového sněmu) dostane. Pokud se dostanou jen čtyři strany, což znamená, že FDP, Die Linke a BSW budou venku, pak se koalice postaví lépe. Pokud se ale dostanou dvě z těchto tří stran, bude to velmi složité,“ upozorňuje odborník na německou politiku, podle kterého se na sestavování koalice může podepsat i Merzův nevydařený manévr.
„To je Merzova obrovská chyba z minulého týdne, že je v tuhle chvíli velice narušená důvěra mezi představiteli politických stran, kteří spolu nakonec budou muset vládnout. A to se bude opravdu překonávat velmi těžko. Viděli jsme, jaké důsledky to mělo u minulé vlády, pokud si lidi v koalici navzájem nedůvěřovali,“ varuje pro iROZHLAS.cz.
Odhady povolebního vývoje reportéra listu Die Welt se zdají být ještě pesimističtější. „Minulý týden německé mainstreamové strany ukázaly, že nemohou spolupracovat. Vzájemné obviňování dosáhlo úrovně, která bude po volbách ztěžovat hledání kompromisů… A pokud koaliční rozhovory mezi mainstreamovými stranami selžou, může Německo směřovat ke konzervativní menšinové vládě neformálně podporované krajní pravicí,“ varuje Jörg Lau.
