Kontroly na hranicích se Němcům osvědčily, masové deportace ale odmítají, popisuje velvyslanec

„Imigrační politika ztroskotala,“ prohlásil nejvážnější kandidát na příštího německého kancléře Friedrich Merz z CDU/CSU. První den v úřadu by prý zavedl trvalé kontroly na hranicích se všemi sousedními zeměmi. „Pro Německo je to nástroj, který se v posledním roce ukázal jako efektivní, protože počty migrantů přicházejících z třetích zemí klesly,“ uvádí český velvyslanec v Německu Jiří Čistecký pro Český rozhlas Plus.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Friedrich Merz z CDU/CSU

Friedrich Merz z CDU/CSU | Foto: Clemens Bilan | Zdroj: EPA / Profimedia

Podle něj nejspíš dojde k prodloužení kontrol na hranicích s Českem, které jsou u Evropské komise ohlášeny do poloviny března. Nadále se ale bude týkat hlavně autobusové dopravy či namátkových kontrol.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Čistecký, český velvyslanec v Berlíně

„Pro Němce jsou problémem hlavně hranice s Polskem a Francií. Velmi k tomu přispěl český přístup k migraci a excelentní spolupráce s Bavorskem a Saskem, kde máme společné hlídky. Myslím, že proto je ta hranice poměrně málo propustná,“ dodává diplomat.

Všechny strany se podle něj shodují na tom, že Německo by mělo poskytovat azyl uprchlíkům. Od nové německé vlády ale Čistecký očekává změny azylového zákona a pravidel pro poskytování sociálních dávek běžencům.

Nedomnívá se také, že by krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) našla u ostatních stran podporu pro svůj koncept reemigrace, tedy aby Německo ve velkém opustili lidé s přistěhovaleckým původem.

„U voličů hraje téma migrace velkou roli kvůli vnitřní bezpečnosti a sociálním otázkám. Ale nemyslím si, že němečtí voliči podporují masové deportace. Jistě i kvůli historickým reminiscencím, ale i protože je to vyspělá demokracie, což není v souladu s tím, co by to obnášelo,“ zdůrazňuje.

Škrtání pro investice

Téma migrace se do popředí zájmu dostalo po středečním tragickém útoku v Aschaffenburgu, kde zřejmě psychicky narušený Afgánec zabil dva lidi, včetně dvouletého dítěte. Tím hlavním, co voliče zajímá, je ale podle Čisteckého stav ekonomiky.

Německo výrazně snížilo odhad ekonomického růstu. Letos očekává pouhých 0,3 procenta

Číst článek

„Podpora AfD nevychází jen z jejího ostrého postoje k migraci. Podporují ji lidé s nízkými příjmy, kteří mají obavu ze ztráty zaměstnání či důchodového zabezpečení, vadí jim sociální nerovnosti a zároveň mají malou důvěru ve státní instituce, které podle nich tyto problémy dlouhodobě neřeší,“ popisuje.

V rámci hospodářské politiky chce Merz řešit cenu elektrické energie například tím, že by náklady na údržbu a provoz sítí neplatil spotřebitel, ale stát. Chce také přezkoumat možnost znovuzprovoznění tří jaderných elektráren a v daleko větší míře podporovat využití vodíku.

Finance na investice do infrastruktury či digitalizace chce lídr konzervativní frakce CDU/CSU získat úsporami a škrty sociálních dávek pro migranty. Merz se také zasazuje za větší podporu Ukrajiny a modernizaci podfinancované německé armády.

„Německo, a zejména Merzova CDU, si uvědomují, že pokud Evropa nebude dostatečně vyzbrojená a nepostaví se za sebe, nebude rovnocenným partnerem Spojeným státům. Pokud jde o Rusko, Ukrajinu a téma navýšení výdajů na obranu na 3,5 procent HDP, existuje značný průnik se Zelenými i s určitou částí sociální demokracie SPD,“ shrnuje Čistecký.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, audio je v úvodu článku.

Šárka Fenyková, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme