„S potěšením oznamuji, že bývalý ředitel ICE a silný strážce hranic Tom Homan se připojí k Trumpově administrativě a bude mít na starosti naše hranice,“ napsal Trump.
Rakouský kandidát slíbil, že v případě potvrzení ve funkci zahájí okamžitě „rozsáhlé konzultace“, aby předložil směrnici o návratech migrantů „co nejrychleji“.
Loni na podzim podepsal Řím s Tiranou dohodu o přesunu migrantů. První loď s šestnácti lidmi do přístavu Shëngjin připlula ve středu, o dva dny později však italský soud nařídil jejich převoz zpět.
„Vidíme spor různých entit. Zaměstnavatelé potřebují lidi a politici potřebují křičet, že žádní migranti nebudou,“ komentuje předvolební napětí v USA pro Český rozhlas Plus amerikanistka Březinová.
Italská premiérka Giorgia Meloniová nedávno řekla, že evropskou strategii vůči Damašku je třeba přehodnotit a spolupracovat se všemi aktéry, aby byly vytvořeny podmínky k návratu syrských uprchlíků.
Když se před dvěma lety stala Giorgia Meloniová premiérkou, Bruselu zatrnulo. Žena dvou tváří nebo krajně pravicový chameleon. Za dva roky v čele italské vlády získala Meloniová řadu přídomků.
Summit Evropské rady čeká náročná debata. Řada členských zemí volá po tvrdším postupu proti nelegálním migrantům. Téma pro Český rozhlas Plus komentoval novinář Ondřej Houska.
„Pokud by si mohlo Česko nějaké migranty přát, tak tyto,“ tvrdí expertka na migraci Marie Jelínková. „Přesto se Česko zdráhá zavést strukturální změny, které by integraci podpořily.“
Jako možná konkrétní opatření předložila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová zmínila rychlejší zavedení některých částí migračního paktu, jehož implementace má začít v roce 2026.
„Musíme znovu získat stoprocentní kontrolu nad tím, kdo do Polska přijíždí,“ řekl Tusk ve Varšavě na sjezdu Občanské platformy, která je největší stranou polské koaliční vlády.
Maďarsko podle Orbána chce, aby se pravidelně konal takzvaný schengenský summit, kde budou premiéři a prezidenti diskutovat o současných bezpečnostních výzvách v schengenském prostoru.
Vysoký plot, nárazníková zóna a stále přítomné násilí. Více než tři roky trvající napětí na polsko-běloruské hranici se v posledních týdnech opět zvyšuje a počet pokusů o ilegální přechod roste.
Od začátku roku do konce června zemřelo 55 500 lidí. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku to představovalo pokles o tři procenta. Ze zahraničí se přistěhovalo 62 700 tisíce lidí.
V neděli proběhnou volby ve spolkové zemi Braniborsko. Zde narůstá podpora AfD, podobně jako v Durynsku a Sasku. Od roku 1990 zde vládnou sociální demokraté, není ale jisté, zda budou vládnout dál.
Bulharští pohraničníci údajně tlačí na příslušníky Frontexu, aby nevypovídali o jejich nepřípustném chování k migrantům, jehož jsou na podpůrných misích v tamním pohraničí opakovaně svědky.
„Je mi líto, že to musím říct, ale opravdu nemám pocit, že podnikají kroky, které by vedly k míru,“ řekl papež o téměř rok trvající válce v Pásmu Gazy.
Od pondělí nasadí Berlín podél celých hranic policisty, kteří budou na místě vyhošťovat všechny, kdo na německé území nesmějí. Běženci tak můžou uvíznout v zemích, přes které do Německa putovali.
Maďarská vláda, která zastává protiimigrační politiku, v pátek uvedla, že svůj plán zdarma poskytnout žadatelům o azyl jednosměrnou jízdenku do Bruselu myslí vážně.
Krok je vyústěním debaty o imigraci ovlivněné teroristickým útokem v Solingenu, jehož pachatelem byl neúspěšný žadatel o azyl, a triumfem protiimigrační Alternativy pro Německo v zemských volbách.