Některým z indoevropských jazyků mluví asi polovina obyvatel planety „Zajímá nás, proč byl tak úspěšný, zda se to promítlo do chování lidí,“ říká antropolog Vladimír Sládek. Poukazuje na to, že například Číňané se učí indoevropské jazyky rychleji než my čínštinu a že ani středověká čínská expanze neměla velký jazykový vliv.

K indoevropským jazykům patří ty slovanské a germánské i řeči, které používají obyvatelé Indie nebo Íránu.

„Souvisí to s kulturou jámových pohřebišť ve východní Evropě,“ připomíná etolog Marek Špinka. Kolem roku 3500 před naší érou začali lidé z této kultury migrovat. „Jejich populace se za pár staletí rozrostly z desítek jedinců na desítky až stovky tisíc lidí.“

Vliv na romštinu

Jedna skupina migrantů putovala přes Írán do Indie a vracela se do Evropy kolem roku 1000, kdy u nás vládli Přemyslovci. S ní se dostali do Evropy například Romové. „Cestou romština nabrala slova z různých jazyků včetně řečtiny,“ poznamenává Špinka.

Tehdejší romské populace podle něj žily od sebe ve velkých vzdálenostech, zato v těsné blízkosti lokálních kultur. Podobně slovanské jazyky ovlivnily jidiš, jazyk západogermánského původu.

Dnes se na světě mluví šesti až sedmi tisíci jazyky, některé používají i málo početné populace.

Autoři studie probádali kosterní pozůstatky 435 jedinců z různých evropských a asijských nalezišť z období 6400 až 200 let před naší érou. Ve výzkumu zohlednili i takzvané anatolské jazyky, jako je chetitština, které vyřadila řecká kultura.

Odkud pochází indoevropská rodina jazyků? Kdy naši přišli do Evropy první lidé? Jak v raném středověku žili v našem regionu Avaři? Moderuje Martina Mašková. Debatují biologové Vladimír Sládek a Marek Špinka, spoluúčinkuje herečka Andrea Černá.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít