Izraelka si je jistá, že by jí babička, která přežila koncentrační tábor v Osvětimi, vynadala za rozhodnutí zde žít. „Osvětim má za sebou 800 let historie a dnes je to dobré místo k životu,“ říká.
Když v roce 1948 vyhlásili v Sovětském svazu Stalinův plán na přetvoření přírody, bylo vcelku jasné, že stejně se zachovají i českoslovenští komunisté.
První české denáry z 10. století byly podle expertů prakticky z čistého stříbra. Pozdější ražby ale panovníci začaly ředit mědí. Historici předpokládají, že hodnotu denárů si lidé uměli sami ověřit.
Sovětští vítězové si v Evropě počínali bezohledně, často znásilňovali ženy a mnoho lidí odvlekli do táborů gulagu. Tyto Příběhy 20. století se váží právě k válečnému Maďarsku a k Budapešti.
Hlavní důvod rychlého odchodu byl podle historika Tomka ten, že Sověti ve východním bloku působili na základě poválečných smluv. Jediné Československo bylo napadeno v rozporu s mezinárodním právem.
V posledních Příbězích připomínáme několik osobností, které v roce 2024 zemřely. Vzpomínáme na přeživší vyhlazovacích táborů Evelinu Merovou, historika Františka Hýbla a výtvarnici Věru Novákovou.
Osudy Romů výrazně zasáhly i do života kurátorky expozice, která na výstavě pracovala v době, kdy se jí narodilo dítě. O to hůře prožívala příběhy 241 zabitých dětí.
Nacisté dokázali vytvořit atmosféru strachu i získat na svou stranu nejen extremisty, kteří s nimi sympatizovali, ale také oportunisty, říká pro Český rozhlas Plus historička Eva Janečková.
47:31
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
„Malý Ježíšek, ležící ve chlévě … měl připomínat pracujícím, že chudí patří do chléva. Když mohl v chlévě bydlet Ježíšek, proč byste tam nemohli bydlet vy,“ blábolil soudruh Antonín Zápotocký.
„Svoboda je jedna z nejcennějších ‚komodit‘, které máme, ale často si jí nevážíme,“ říká Přendík v rámci seriálu Českého rozhlasu Narozeni do svobody, který představuje mladé inspirativní osobnosti.
49:33
Praha||Terezie Pokorná, Adam Drda|Historie|Příběhy 20. století
Suzette se vdala za básníka a později signatáře Charty 77 a člena Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) Zbyňka Hejdu. Státní bezpečnost se rodinu pokoušela vyhnat na Západ.
Návrat do starých časů umožňuje Museum Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově. Vzniklo z domu, v němž pracoval fotograf Josef Seidel. Díky jeho synovi se dochoval ateliér a 140 tisíc negativů.
Románovou kronikou ze Sudet přibližuje dění kolem odsunu německého obyvatelstva. „Lidí tu zbylo velmi málo a ti, kteří odsud odešli, odnesli pověsti, tradice, příběhy a zvyky," říká spisovatel.
Snahu oživil případ lebky s rohy z 19. století, která se objevila v katalogu jednoho britského aukčního domu. Mnozí Nágové to považovali za urážku svých předků a za pokračování koloniální politiky.
Česko si připomíná 35 let od znovunabytí svobody. Křehkost demokracie ilustruje i příběh profesorky, intelektuálky a disidentky Růženy Vackové, ženy generace a formátu Milady Horákové.
Využití budovy věznice se Anna Stránská věnovala asi polovinu svého třiatřicetiletého života. „Petici za důstojné využití prostoru jsme iniciovali už v roce 2009,“ popisuje.
Na Národní třídě nebyli mrtví a příslušníci komunistických ozbrojených složek tam do lidí nestříleli. Zákrok však byl brutální a mnozí si z něj odnesli dlouhodobé trauma.
„Já se domnívám, že na spravedlnost není nikdy pozdě. S oblibou opakuji, že minulost je vždy před námi a jsou hodnoty, které nelze vyčíslit penězi,“ říká Ladislav Kudrna.
Nedělní vzpomínkový ceremoniál u londýnského kenotafu se koná vždy nejbližší neděli k 11. listopadu, na který spadá výročí podpisu příměří v první světové válce.
Dobová listina byla velmi poškozená, znečištěná a hlavně tedy ve spodní části silně degradovaná. Archiváři se domnívají, že to bylo vlivem dřívějšího nevhodného uložení.
V bývalém hraničním pásmu v centru Berlína jsou vystaveny tisíce plakátů, zahraje také „kapela svobody“ složená ze stovek profesionálních i amatérských hudebníků.