Jako první začali vánoční koledy zpívat Němci. Po chvíli se ze svých zákopů přidali také britští vojáci. 

Válka tehdy trvala pět měsíců a vojáci na obou stranách konfliktu měli ještě naději, že brzy skončí. „Statisíce mužů, kteří byli zvyklí trávit svátky s rodinou doma, než rukovali do války, tak se najednou ocitly v cizím prostředí. Vojáci vnímali vánoční tradice velmi silně, bylo jim teskno po rodině,“ vysvětluje historik Tomáš Kykal z Vojenského historického ústavu.

Neoficiální vánoční příměří podle něj v zimě 1914 drželo asi sto tisíc mužů. Někde trvala pauza v bojích jen o Vánocích, na jiných částech fronty až do Nového roku.

Výměna dárků

„Nebylo jednoduché z těch zákopů vylézt, ale jakmile se jeden voják odhodlal, tak to samozřejmě strhlo i ostatní,“ popisuje historik Kykal. Tam, kde proti sobě stáli Němci a Britové, si vojáci vyměňovali dárky jako čokoládu nebo cigarety, a hráli spolu fotbal. Ale mezi Němci a Francouzi to tak vřelé nebylo.

„Pokud šlo o francouzské sektory, tak vzhledem k tomu, že Francie poměrně dost trpěla, část země byla okupovaná německou armádou, tak ten smír nebo to příměří mělo spíš praktickou funkci, kdy si posbírali raněné a padlé,“ doplnil historik.

Velení si v dalších letech dalo pozor, aby se podobná situace neopakovala.

Na východní frontě podobný vánoční zázrak vojáci nezažili, protože pravoslavní křesťané slaví Vánoce až v lednu.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít