První Vánoce po revoluci. Štědrý den v roce 1989 doprovázely sbírky pro Rumunsko a plné obchody
Před 35 lety zažili obyvatelé Československa první svobodné Vánoce. Mnozí z nich v roce 1989 využili otevřené hranice na Západ a vyrazili podívat se do obchodů. A když měli peníze i něco nakoupili. Lidé ale také žili revolučními změnami, studenti stále okupovali univerzity a poprvé se v nevídaném množství plnily i kostely na Půlnoční mše. Na náměstích se prodávali kapři a vánoční trhy tak, jak je známe dnes, vůbec neexistovaly.
Stovky světel, hudba, nazdobené stánky plné jídla a rukodělného zboží a ozářené ruské kolo. Tak to vypadá na Náměstí republiky v Plzni. Vánoce 1989 nemohly být rozdílnější.
„Byli jsme v Linci nakupovat. Koupila jsem si kosmetickou soupravu, hřebínek, kartáček na ruce, měli jsme ho ještě do nedávna. Bráchovi jsme koupili audio jezevčíka. Dávalo se to, co se sehnalo, co bylo na trhu. Hlavně to byly české Vánoce, sice nic nebylo, ale byly české,“ vzpomíná pamětnice.
Do českých Vánoc ovšem zasáhla britská premiérka Margaret Thatcherová, která adresovala poselství československému lidu. Zprostředkoval ho zpravodaj Československého rozhlasu v Londýně Zdeněk Vilímek: „Tyto Vánoce přinášejí zvláštní radost z toho, že se Československo znovu stává svobodnou a demokratickou zemí.“
53:52
‚Ta ženská se neodváží.‘ Boj o Falklandy či Malvíny představil Thatcherovou jako Bismarcka v sukních
Číst článek
Vánoce 1989 ale byly i tak jiné, než všechny předchozí. Dodnes je považují za nejkrásnější Míla a Roman z Komárova v Brdech. „Byly v každém případě veselejší. To by bylo i bez dárků v té době. Mně bylo sedmnáct v té době a já jsem to prožíval dobře,“ povídají.
Revoluce v Rumunsku
Na vysokých školách se ještě přes Vánoce držela stávková pohotovost a studenti vybírali pomoc pro Rumunsko. „Od školy odjíždí jedna avie za druhou. V Praze jsme takhle nasbírali tři plné vagóny potravin, v Brně jsou nasbírány dva a v Bratislavě čtyři. Dárky musí dojet pod vánoční stromeček do Rumunska,“ vyprávěla v Československém rozhlase studentka Jana Hybášková.
V Rumunsku totiž probíhala krvavá revoluce, která svrhla komunistického vládce Ceausesca.
„Nerad kazím pohodu Štědrého dne, ale v Bukurešti se ještě stále střílí a to i v centru města, nedaleko od hotelu InterContinental. Odpor osobní gardy Ceausesca a jeho přívrženců stále není definitivně zlomen. Počet mrtvých se odhaduje na pět tisíc. Velké srážky jsou i v městech Sibiu a Brašov, kde obě strany použily dělostřelectvo,“ popisoval revoluci zvláštní zpravodaj Československého rozhlasu v Bukurešti Lubomír Čierný.
Na štědrý den také média informovala o tom, že v Leopoldově demonstrují vězni a že v Jevíčku vykopali v pivovaru desítky let ukrytou sochu prezidenta Masaryka. Občanské fórum bez násilí přebíralo moc od komunistů a chystala se volba prezidenta.
