„Snažíme se to pořád posouvat dál a dávat městu, regionu a celé zemi něco nazpátek,“ říká Petrus v rozhovoru v rámci seriálu Českého rozhlasu Narozeni do svobody o inspirativních mladých lidech.
„Svoboda pro mě znamená, že jsem měl vůbec možnost odjet z České republiky a studovat ve světě,“ říká Matěj Číp pro iROZHLAS.cz v rámci projektu Narozeni do svobody.
„Rozhodně to není tak, že bychom byli společnost, kde by probíhala nějaká studená občanská válka,“ popisuje v pořadu Jak to vidí... politolog Lubomír Kopeček.
„Často dochází ke zneužití tohoto dne pro nějaký politický protest,“ popsal organizátor Martin Střižinec a dodal, že se tímto způsobem snaží o vytvoření prostoru pro oslavu demokracie a svobody.
Využití budovy věznice se Anna Stránská věnovala asi polovinu svého třiatřicetiletého života. „Petici za důstojné využití prostoru jsme iniciovali už v roce 2009,“ popisuje.
„Buďme hrdí na to, co jsme dokázali, dokázali jsme to jako my občané naší republiky. Nikdo to za nás neudělal, nikdo to nepřipravil,“ říká Michael Kocáb v Záletech Aleny Zárybnické.
Na Václavském náměstí vyvrcholily oslavy Koncertem pro budoucnost, na kterém vystoupili mimo jiné Ivan Hlas Trio, Radůza nebo kapely Bert & Friends, The Valentines či slovenští Korben Dallas.
Před 35 lety se už všude kolem něco dělo, jen v Karviné nic. „Byl to takový kraj, kde se lámaly rekordy. A my jsme si říkali, že musíme probudit i ty naše havíře,“ vzpomíná Apostolis Konstantinidis.
Jít na náměstí v menším městě je větší odvaha než v Praze. To chce kuráž, říká Zdeněk Svěrák. V rozhovoru pro Radiožurnál popsal, jak při revoluci v Litoměřicích burcoval dělníky.
Sedm osob, každá z jiné části Česka, různého věku a s různým životním pozadím. Ale přestože každý z nich v dnešním světě považuje za důležité něco jiného, sdílejí stejné hodnoty a touhy.
Někteří učitelé, hlavně ti starší, si myslí, že je nutné žákům předat zprávu o tom, jaký byl komunismus či socialismus a jak jsme prožívali pád totality. Aby se žáci poučili.
„Dnes je Slovensko také dějištěm protivládního protestu. Opozice si řekla, že spojí 35. výročí revoluce se vzkazem vládě, že způsob, jakým řídí stát, není v pořádku,“ řekl Peter Bárdy.
Dnes ti, kteří se označují za jediné demokraty a elitu, znovu chtějí společnost „ochraňovat“. Používají tytéž metody jako komunisté. Taky mluví o zlu a hrozbě, řekl předseda ANO Andrej Babiš.
V rozhovoru pro Radiožurnál prezident Petr Pavel vyjádřil obavy, že česká společnost ztrácí schopnost vzájemně si naslouchat, což je klíčové pro další rozvoj a porozumění.
Před 35 lety bezpečnostní složky tehdejšího komunistického režimu brutálně potlačily demonstraci studentů na pražské Národní třídě. Odstartovala tím sametová revoluce, která vedla k pádu totality
Události 17. listopadu zůstávají těžkou politickou otázkou, myslí si soudce Cepl. „Když se sešel projekt Blaničtí rytíři, aby se daly dohromady vzpomínky z Národní třídy, tak byl hned napaden,“ říká.
Přenesme se o 85 let zpět, do 15. listopadu 1939. Na pražský Albertov se tehdy převážně studenti přišli rozloučit s Janem Opletalem. Poslední rozloučení přerostlo do velkého protestu proti okupantům.
S rostoucím odstupem od listopadu 1989 se do hodnocení současného a minulého režimu a jejich srovnání stále více promítají i jiné vlivy. Například osobní zkušenosti Čechů i hodnocení současnosti.
U příležitosti 34. výročí sametové revoluce a Mezinárodního dne studentstva si Český rozhlas připravil devět rozhovorů se symbolickými sedmnácti respondenty. Zde najdete rozcestník na všech devět.
Hostky Anna Šabatová, signatářka a mluvčí Charty 77 a Hana Holišová se zúčastnily svátečního vysílání. Hovořily o pravdě, lidských právech i obavách o budoucnost.
„Čím hůře se nám tu společně bude fungovat, tím hůře se každému z nás bude žít. Je to trochu úkol pro každého z nás, abychom si tu realitu dělali trochu příjemnější,“ řekl v rozhovoru Karel Kovář.
„Nejsme v katastrofických číslech, ale cítíme extrémní vystrašení do budoucna. Nevíme, kam jdeme, česká společnost očekává, že co bude dál, bude už jen horší,“ popisuje nálady ve společnosti Hořejš.
Spolu s Adile Abljalimovou ze spolku Díky, že můžem byl hostem Radiožurnálu Petr Brukner, herec Divadla Járy Cimrmana, který zavzpomínal, jak vypadaly v divadle revoluční dny.