Policie na Národní nebyla náhodou. Plukovník StB vydal rozkaz dva dny před 17. listopadem, říká soudce
V neděli uplyne přesně 35 let od doby, kdy policisté na Národní třídě zmlátili demonstrující studenty. O událostech 17. listopadu 1989 dodnes nevíme úplně všechno. „Oficiální dosud platný výklad daný druhou vyšetřovací komisí je, že policie se pokoušela zabránit vstupu lidí do centra improvizovaně. Což je z důkazů, které máme, naprosto neuvěřitelné,“ říká v pořadu Osobnost Plus soudce a přímý účastník demonstrace Vojtěch Cepl mladší.
Cepl, který tehdy na demonstraci sám byl, vysvětluje, že demonstranti měli při cestě na Národní třídu dvě možnosti. Cestu vedoucí přes Vyšehradskou a Karlovo náměstí jim zablokovala policie, vydali se proto po nábřeží.
Vylučuje ovšem, že by obklíčení demonstrantů příslušníky StB na Národní třídě mohlo být náhodné a mohlo proběhnout zcela bez plánu.
„Tyhle otázky si klademe již 30 let. Jak se může stát, že se objeví kordon policistů před průvodem, ale vzápětí i za ním? To je spontánně těžko možné,“ domnívá se.
Události 17. listopadu zůstávají dodnes těžkou politickou otázkou, myslí si soudce Cepl.
„Když se sešel projekt Blaničtí rytíři, aby se daly dohromady vzpomínky z Národní třídy, tak byl hned napaden. A to s tím, že je to vlastně zbytečné, protože všechno víme, a pátrat po tom, jestli byli, nebo nebyli v průvodu nějací estébáci, nemá smysl,“ říká.
Podle něj pro to, aby se nepátralo po podrobnostech událostí ze 17. listopadu, musí existovat důvody. I když sám nedokáže říct jaké. „Může to být třeba touha po osobní slávě. Nebo hlásání teorie, že komunismus se rozpadl sám od sebe, takže žádné demonstrace nebyly třeba. Vyslechl jsem těch variant už celou řadu,“ říká.
35 let demokracie: Češi dál hodnotí současný režim jako lepší než ten předlistopadový, ukazuje průzkum
Číst článek
Stále přitom dochází k odhalování nových skutečností. „Třeba co se týče Státní bezpečnosti, která údajně nehrála žádnou roli. Je dobré vědět, že celé věci velel plukovník StB a vydal k tomu několikastránkový rozkaz dva dny předem. Potud ke spontánní akci,“ poznamenává.
‚Nácvik obkličování demonstrantů‘
Ve stadiu odhalování je podle Cepla i to, že policie měla údajně již dva týdny před demonstrací připravovat plány postupu.
„Víme třeba důležitou věc. Už 28. října na předchozí demonstraci proběhl jakýsi nácvik obkličování demonstrantů. To se podařilo u hotelu Evropa. Z toho existují svědectví a fotografie. Takže již nejméně čtrnáct dní před demonstrací na tom policie pracovala,“ poukazuje.
Cepl zdůrazňuje, že důležité je o událostech znát pravdu. „Myslím si, že těm lidem, kteří šli na Národní, kteří tam byli zmláceni a kteří způsobili, že došlo k revoluci a nic za to nechtěli, jen ten večer přišli a demonstrovali, se dá nabídnout jediné – pravda,“ říká a vysvětluje:
„Dnes už není možné, aby došlo k trestnímu stíhání těch, kteří se na zmlácení demonstrantů podíleli. Ale bylo by dobré říct, co se tehdy stalo, a to nejlépe, jak umíme.“
Sedm pohledů na revoluci. Trailer filmu Svoboda nás spojuje zve na oslavy 17. listopadu na Národní třídě
Číst článek
Významnou a dosud nezodpovězenou otázkou je podle něj to, proč významná mocenská složka bezprostředně po událostech zůstávala v nečinnosti.
„Za normálních okolností měla Státní bezpečnost tendenci posbírat všechny disidenty a zavřít je. A to někdy i v případě ještě předtím, než vůbec stačili cokoliv udělat. Je otázka, proč se v tomto případě nestalo vlastně vůbec nic,“ přemýšlí.
Kromě toho ale zůstává mnoho dalších otazníků. „Unikl třeba film ze zásahu z Národní třídy, který zcela nepochybně vypracovala StB. Ten se distribuoval o několik dní později mezi studenty. Ono by bylo zajímavé zjistit, jak se tam vlastně dostal,“ dodává
Kteří lidé na Národní třídu vlastně dorazili? Kdo zásahy StB proti demonstrantům zaštiťoval? Poslechněte si celou Osobnost Plus v úvodu článku.
