Před listopadem 1989 už jela ekonomika pěkně z kopce. Ale na dně jsme ještě nebyli, říká historik
Československá ekonomika od poloviny 80. let stagnovala, životní úroveň se postupně propadala. Zažívali jsme si tak tady množství nedostatkového zboží – i toaletní papír se prodával tzv. pod pultem. Kšeftovalo se ve službách a objevili se i tzv. veksláci.
Socialistickou ekonomiku ale současně zatěžovala velká vydání do sociální sféry. A uplácelo se i ve zdravotnictví. Sečteno podtrženo – nespokojenost lidí jen rostla a problémy byly všude, kam se člověk podíval.
Poslechněte si, jak to bylo doopravdy Ivany Chmel Denčevové v rámci cyklu Hra na perestrojku
Co s tím? Chtělo to reformy, ale bez politických změn to možné nebylo. K tomu historik Jan Křen trefně poznamenává: „Pokud šlo o řešení problémů, husákovské vedení bylo v pasti.“
Celý režim 80. let vlastně dnes charakterizuje vystoupení tehdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Milouše Jakeše.
Ten se 17. července 1989 v západočeském Červeném Hrádku setkal se západočeskými komunistickými funkcionáři, kde prohlásil: „Není chleba, co dělá vláda. Jak to že není chleba? Co dělá strana, jak to řídí, že není chleba? Ptá se takhle někdo v kapitalismu na takovouto otázku. Vůbec ne, kritizujou pekaře, nejdou k němu podruhé, řekněme. My takovou možnost ne vždy máme, abychom nešli k němu, to je pravda. Ale tím je ta naše pozice složitá, že my jsme zodpovědní za tu ekonomiku. Kdežto na tom Západě jsou za tu ekonomiku zodpovědní ti vlastníci.“
Centrální ekonomika?
Přestože se nám teď mohou Jakešova slova zdát směšná, vlastně docela věrohodně popisují, jak to tady vypadalo. „V centrálně plánované ekonomice a diktatuře proletariátu za to je zodpovědná strana, v tom měl Jakeš pravdu,“ říká historik Jakub Rákosník.
Dalším důvodem ekonomického zaostávání za Západem pak bylo pokračování dominance průmyslové výroby, a to na rozdíl od rozvoje sektoru služeb. Fungování ekonomiky a celého národního hospodářství ale paradoxně stálo na konexích ředitelů podniků.
3:18
Disident Wonka se odvolal proti výši odškodného. Kompenzace nepřišla, musí doplatit náklady na řízení
Číst článek
„První důvod je strukturální: centrální plánování je totiž velmi neflexibilní sytém. Druhý důvod souvisí s brežněvovským – a od něj odvozeným československým, vedením země, které považovalo už jen pojem reforma za tabu,“ vysvětluje historik Rákostník.
Během čtyř dekád socialistického režimu Československa proběhlo několik pokusů o ekonomické reformy, nejznámější z nich byla reforma Oty Šika, kterou ale zastavila vojenská okupace v srpnu 1968. Nastoupení gorbačovského kursu s přestavbou, resp. perestrojkou přinesla novou snahu o ekonomické reformy, nejvýznamnější bylo přijetí nového zákona o státním podniku.
Jen naivní reforma?
Takže se čeští komunisté dostali do soukolí, kde na straně byla viditelná potřeba změn v ekonomice, na druhé pak přestaly z Moskvy přicházet nařízení a direktiva, navíc se tam objevil Michail Gorbačov, který s přestavbou SSSR začal. Problém byl i v tom, že se československým komunistům do nějakých zásadních změn vlastně vůbec nechtělo.
3:35
Před 35 lety vystoupil Jakeš v Červeném Hrádku. Kritice neunikli Sověti ani Zagorová
Číst článek
Když v rakouské televizi ORF vystoupil 12. listopadu 1989 ekonom Václav Klaus, prohlásil: „Perestrojka je naivní reformou východního bloku.“
Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, jestli se Československo před listopadem 1989 nedostalo až na okraj propasti, historik Jakub Rákosník odpovídá: „Neocitlo. Spíš než o propasti bych mluvil o cestě z kopce, který by se patrně ještě dál zostřoval, ale asi by to byl ještě dlouhý proces. Rozhodně by to ale nebyl z roku na rok skok do úplně beznaděje.“
Poslechněte si celý pořad Jak to bylo doopravdy v rámci cyklu Hra o perestrojku v audiozáznamu.
