Rusko mohlo být v klíčové době partnerem Západu. Zabránit druhé světové válce šlo, soudí historik
Německo před 85 lety vpadlo do Polska a tím vypukla druhá světová válka. Sovětský svaz napadl Polsko o 17 dní později. Sověti během války ztratili velké množství životů, ostatně ve všech totalitních režimech se lidé mění jen v jakýsi materiál, upozorňuje v pořadu Osobnost Plus historik Vít Smetana. „Všechny totality to ale zastírají s tím, že právě ony konečně dělají pro lidi nejvíc. Přitom jednotlivec pro ně nemá význam,“ přibližuje.
Totalitní režim, který by si vážil svých lidí, je protimluv. Jednotlivec v nich nehraje významnou úlohu a je pouze součástí masy, která má usilovat o naplnění vyšší myšlenky, je přesvědčený historik Vít Smetana: „Zároveň ovšem totalitní režimy právě lidem říkají: Vždyť my jsme vás konečně přivedli na takovou životní úroveň, tak si toho važte.“
Pokud se totalitnímu režimu nedaří, tak své obyvatelstvo uzavře, aby nevidělo za hranice. „Kdyby si ostatně jakákoli diktatura upřímně řekla, že bude dělat pro své lidi to nejlepší, tak by musela na prvním místě zrušit diktaturu,“ popisuje pro Český rozhlas Plus Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
Stalin jako vzor Putina
Například sovětský vůdce Stalin proslul neúctou k životům vlastních lidí. „Současný ruský prezident Vladimir Putin má k tomuto ještě poměrně daleko,“ srovnává historik.
„Putinovský režim je samozřejmě stále represivnější, o tom není sporu, ale ‚velikosti‘ stalinského ještě zdaleka nedosahuje,“ hodnotí.
Putin si podle něj bere Stalina do určité míry jako svůj vzor, ale ne proklamativně. „Zatím neříká, že je Stalin největší ruský vládce. Vybírá si ze stalinského odkazu, co se mu hodí, a to je zejména fungování na mezinárodní scéně. Poukazuje na to, že Stalin byl úspěšný.“
Fakt, že Putin odmítl otevřeně odsoudit tragédii stalinského vyvražďování vlastních lidí ve 30. letech a že odmítá ukrajinský hladomor nazvat genocidou, je do určité míry veřejná obhajoba Stalina.
Podle Smetany se má Putin ale vždy o co opřít. „Vyšly knihy i v češtině, které tvrdí, že ukrajinský hladomor byl způsoben velkým suchem,“ poukazuje a zdůrazňuje: „Samozřejmě solidnější výzkum a solidnější interpretace jsou k dispozici dispozici rovněž.“
Pakt Molotov-Ribbentrop
V neděli uplynulo 85. výročí zahájení druhé světové války. Pakt Molotov-Ribbentrop předcházel o pár dnů začátku druhé světové války. A to je ten bod, který Putin často obhajuje jako rozumné jednání.
„Pakt byl výhodný pro obě strany, proto byl uzavřen. Bylo to jednoznačné vítězství geopolitiky nad ideologií. Přišel po čtyřech letech naprosto zásadní animozity,“ komentuje Smetana a dodává, že někteří krok Sovětského svazu odsoudili a nesmířili se s ním, nebo jim to trvalo.
„Stalin si uvědomil, že Západ mu nemá co nabídnout formou velké koalice, o jejímž vzniku byla vedena velmi intenzivní jednání na jaře 1939. Stalin Západu chronicky nedůvěřoval a snaha domluvit se s Německem, byť nacistickým, byla vždycky součástí jeho geopolitické uvažování,“ zdůrazňuje historik.
Podle něj je tedy možné říct, že druhou světovou válku začali Němci s asistencí Rusů.
„Je potřeba říci, že kdyby se Sovětský svaz držel politiky kolektivní bezpečnosti, tak možnost vytvoření velké aliance s Brity a Francií tady jednoznačně byla. V tu chvíli bylo možné zabránit druhé světové válce,“ uvažuje Smetana. Rusko tak místo toho, aby bylo partnerem hitlerovského Německa, mohlo být partnerem západních států, které o to stály.
Polsko bylo nejprve v září 1939 napadeno Německem a o 17 dní později Sovětským svazem.
„Poláci nic dobrého od Ruska nečekali, protože měli za sebou staletí zásadní animozity, okupaci území, po trojím dělení Polska z větší části právě Ruskem,“ popisuje Smetana. Vrcholem podle něj byl zločin postřílení více než 20 000 polských důstojníků a příslušníků národní elity v Katyni a na dalších místech.
3:52
Zastřelit, zněl návrh Beriji o polských důstojnících. Před 80 lety schválilo politbyro popravy v Katyni
Číst článek
Dnešní válka
K dalšímu rozchodu mezi Západem a Ruskem došlo i v současnosti.
„Mnozí z nás, kdo jsme poučeni o tom, co se dělo ve 30. a 40. letech, jsme byli překvapeni tím, že Putin skutečně nakonec udělal to, před čím tajné služby varovaly dlouhé týdny a co někteří politici v čele s českým prezidentem bagatelizovali,“ dodává Smetana ke vpádu ruských vojsk na Ukrajinu na jaře 2022.
Jaký efekt pro dnešní Rusko může mít neutuchající budování modly Stalina? A je možné se znalostí všech historických souvislostí odhadnout, jak dlouho může ruský systém represí a politických lží fungovat? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus v audiu na začátku článku.
