Tisíce dokumentů muzejníci přivezli z bavorského Waldkraiburgu. Jsou mezi nimi písemnosti, korespondence, fotografie, ale také šaty nebo dřevořezba zachycující rodinný výlet. Pochází z roku 1938.
Mezi jeho přední zájmy patřily dějiny diplomacie mezi světovými válkami a v období druhé světové války a kulturní dějiny konce 19. a počátku 20. století.
„Vojáci mají rodiny a další vazby na Ukrajině. Jejich nepřítomnost doma a jejich strádání má dopady na celou společnost,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz analytik Lukáš Dyčka.
Památník stojí v místě, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. V lokalitě pak byl od 70. let minulého století vepřín, jenž stát za 450 milionů korun vykoupil.
Josef Serinek po šesti týdnech v táboře s dalšími vězni uprchl. Do konce války působil v protinacistickém odboji, kde se proslavil jako Černý partyzán. Jeho příběh připomíná vnuk Zdeněk Serinek.
„V kazašském muzeu jsme narazili na jména tří žen s českým původem. Mě to velmi zaujalo a řekl jsem si, co je to za ženy, to musím něco vypátrat,“ vypráví Černoušek.
„Československo bylo pro otce druhou vlastí. Když to říkal, tak to myslel zcela upřímně, nepřeháněl. Bratrské pouto k Československu cítil už od roku 1919,“ vypráví syn generála Louis-Eugena Fauchera.
Dva roky připravoval režisér Ondřej Veverka dokument My, občané Protektorátu. Třídílnou sérii tvoří soukromé filmové materiály, zápisky deníků a korespondence.
Koudelka nepřeháněl, když o současné situaci mluvil jako o nejhorší od 2. světové války. Politici by neměli podobná hodnocení odbývat prohlášeními, že se nás hrozby daleko za hranicemi netýkají.
Skála, Václavík a Kapal zpochybňovali v diskusi zveřejněné v létě 2020 to, že katyňský masakr spáchali Sověti. Svobodné rádio musí výrok odsuzujícího rozsudku zveřejnit na internetu.
Šumperk||Adam Drda, Vít Lucuk, edr|Historie|příběhy 20. století
Jaroslav Kočí dostal osmiměsíční trest odnětí svobody s podmínečným odkladem na dva roky za trestný čin propagace fašismu a podobného hnutí. Součástí rozsudku bylo zabrání otcova fotografického alba.
Generál František Slunečko byl jedním z velitelů Obrany národa - vojenské protikomunistické odbojové organizace za druhé světové války. Šest let dokázal přežít v ilegalitě.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Příběhy legendárních stíhačů RAF jako třeba Fajtla či Peřiny média už vícekrát zpracovávala. Jejich mechanici stáli v pozadí, přestože i jejich příběhy bývají dramatické.
„Ráno jsme se dověděli, že všichni vyletěli komínem. Dodnes slyším a cítím zvuky aut, řev esesáků a tu hrůzu, protože to trvalo celou noc,“ vzpomínala pro Paměť národa Kamila Sieglová.
Podle zprávy sedm ze 47 zemí, které schválily Terezínskou deklaraci z roku 2009, dosáhlo významného pokroku, tři země zaznamenaly podstatný pokrok, třináct zemí určitý pokrok.
Přežila ghetto v Terezíně, deportaci do Osvětimi-Birkenau a pobyt v několika dalších vyhlazovacích táborech. Letos 8. února zemřela v Praze ve věku 93 let Evelina Merová.
„Vznikly a fungovaly pouze na základě stranického rozhodnutí komunistické strany až do jejich zrušení v prosinci 1989. Základem demokratického státu je, že ten má v rukou ozbrojené složky. “
Ve skutečnosti se odstranění nápisu coby památníku plánovalo od roku 2018 a už ho na náměstí nahradila nová pamětní stéla. Lavice s nápisem byla častým terčem vandalů a nebyla důstojnou připomínkou.
Hoida byl odle ministerstva byl nejstarším československým vojákem a jedním z posledních pěti válečných veteránů, kteří bojovali za druhé světové války na západní frontě.
Definice podobně jako antisemitismus pojmenovává specifickou formu projevů rasismu, kterému Romové čelí kvůli svému etnickému původu, kultuře nebo životnímu stylu.
Odhaduje se, že o domovy a majetky přišlo v letech 1945-46 asi dva a čtvrt milionu lidí. Poválečné násilí na Němcích si podle běžně uváděných údajů vyžádalo na českém území asi 30 tisíc životů.
Málokdo se může pochlubit tak hluboko do minulosti sahajícím rodokmenem jako právě Josef Skalský. Jejich rod je doložen od roku 1731, kdy jeho předci pravděpodobně vyrazili z Krkonoš na jihovýchod.
„Mural je namalovaný, ale je založený na archivních fotografiích, na kterých se dochoval obraz každodenního života v lublinské židovské čtvrti,“ vypráví Monika Tarajková z Centra Brama Grodzka.