O většinu německých hrobů se po roce 1945 nikdo nestará a někde takto zanikly celé hřbitovy. Pomoct s péčí alespoň o část z nich má nová dotace ministerstva pro místní rozvoj.
Pražané většinou neměli s bombardováním zkušenost, mnozí neodešli do krytů ani do sklepů. Pořad Příběhy 20. století se opírá o vzpomínky a o osobní výpovědi.
Na Prahu zaútočilo 62 amerických bombardérů z osmé letecké armády přesně ve 12.24 a svrhly celkem 152 tun pum – z toho 371 tříštivých a 8000 zápalných.
Nálety na město nebyly nejhorší počtem obětí ani množstvím zničených objektů, ale koncentrací pum shozených na civilisty. A historikové se dodnes nemůžou shodnout, jestli mělo vojenský smysl.
„Myslím si, že je v tom proruském a protiamerickém postoji velmi autentický,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz slovenský politolog Grigorij Mesežnikov.
a co bojovali veteráni a veteránky britské Royal Air Force? Stýskalo se jim po domově? A co je čekalo po návratu? Příběhy pětice z nich přináší komiksová kniha Hangár: RAF ve vzduchu i na zemi.
Ve věku 101 let zemřel ve Spojených státech válečný pilot Antonín Fajkus. Příběh „zapomenutého pilota“ popsal Radiožurnálu historik Jiří Klůc, který ho objevil pouhou náhodou.
Fajkus se narodil v roce 1923 na Hodonínsku. Jeho rodina se ale kvůli hospodářské krizi přestěhovala do Chicaga. Po útoku na Pearl Harbor se pak Fajkus přihlásil do amerického letectva.
Plamínková prosazovala zastoupení žen v politice a státní správě, nárok na mateřskou dovolenou, zakládání školek – zkrátka možnosti, díky nimž by ženy dosáhly na rodinný a zároveň i pracovní život.
„Když za mnou poprvé pánové přišli s tím, že objevili tajnou továrnu někde v Údolíčku, v Akátkách, tak jsem jim samozřejmě nevěřil,“ vzpomíná nezávislý starosta Židenic Petr Kunc.
„Pokud se při kritice Izraele, která může být legitimní, objeví představa, že Stát Izrael nemá sám o sobě právo na existenci nebo je zdrojem absolutního zla, tak to je démonizace,“ říká Charvát.
Mezinárodní den památky obětí holokaustu si připomínají lidé ve světě i v Česku. Například v Terezíně tradičním průvodem světel nebo vystoupením Dismanova rozhlasového dětského souboru.
Jiří Pradáč onemocněl v Terezíně úplavicí, trpěl nesnesitelnými bolestmi břicha a průjmy. Po několika dnech na ošetřovně se zesláblý vrátil do pracovní jednotky.
Sovětští vítězové si v Evropě počínali bezohledně, často znásilňovali ženy a mnoho lidí odvlekli do táborů gulagu. Tyto Příběhy 20. století se váží právě k válečnému Maďarsku a k Budapešti.
Před šesti lety zemřel Jiří Brady. V Česku známý především kvůli kauze se státním vyznamenáním. Tento článek se ale zaměřuje na jeho dětství, zatčení rodičů a následný život v internačních táborech.
Nacisté dokázali vytvořit atmosféru strachu i získat na svou stranu nejen extremisty, kteří s nimi sympatizovali, ale také oportunisty, říká pro Český rozhlas Plus historička Eva Janečková.
„Orgie česko-německého přátelství nezažíváme. Hovořit můžeme o etapě klidné tolerance, ale lepší to není. Víme, jak je to s Rakušany. A k Polákům se často chováme hanebně podezřívavě,“ říká Kosatík.
„Rudá armáda a národy bývalého Sovětského svazu sehrály nenahraditelnou úlohu při porážce fašismu a vítězství ve 2. světové válce. Vláda SR se hodnotově hlásí k odkazu boje proti fašismu,“ uvedl Fico.
Film Krajan se odehrává během silvestrovského večera roku 1944 v Sudetech na chatě odstřihnuté od civilizace. Setkává se v ní starší muž s důstojníkem SS.
Slovensko nakonec bylo „navenek“ samostatné, ve skutečnosti to bylo jinak. Přestože na jejich území nacističtí vojáci nebyli, politické řízení bylo jednoznačně pod vlivem Hitlera.
Rodiče nacistické vraždění nepřežili, starší sestry byly adoptované v různých německých rodinách. Václava umístili jako nezvladatelné dítě do německých dětských domovů, kde ho doživotně zmrzačili.
Stavební dělníci našli při rekonstrukci střechy budovy trutnovského okresního soudu staré zbraně a munici. Policejní expert datoval dobu ukrytí právě do let těsně po skončení 2. světové války.
Do dražby jde Renoirův obraz Karyatidy z roku 1909 a Říční nákladní lodě od Alfreda Sisleyho z roku 1870. Oba obrazy ve 20. letech minulého století koupil židovský obchodník s uměním Schustermann.
Karel Kutlvšar i Rudolf Toussaint byli odsouzeni na doživotí a měli před sebou ještě více než deset let vězení. Jejich setkání zorganizoval dvacetiletý mladíček, vězeň Antonín Souček.
Ze tří nemocnic bylo evakuováno asi 650 pacientů. V pátek se dokončil přesun pacientů z jednotek intenzivní péče. Pro asi 6400 obyvatel dotčených domů bylo zřízeno kontaktní místo v nedaleké škole.