V pohraničí chátrají statisíce hrobů po odsunutých Němcích. Stát chystá dotaci na jejich záchranu
O statisíce opuštěných německých hrobů v českém pohraničí by se po dlouhé době zase mohl někdo starat. Většina z nich chátrá už desetiletí, od odsunu Němců po druhé světové válce. Teď by se to mohlo změnit i díky několikamilionové dotaci, kterou nachystalo ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud ji vláda schválí, mohly by od příštího roku obce a spolky žádat o finance třeba na zachování hrobů významných místních rodáků německého původu.
„V Radonicích je to jediný hřbitov, ale pak máme osady. Ještě jeden hřbitov byl v Radechově, ten byl zlikvidován po válce, některé pomníky jsme obnovili v 90. letech, a ještě za Kojetínem byl hřbitov, to je osada směrem na Kadaň, ale ten byl úplně vyvrácen a zničen v roce 1969, armáda ho zlikvidovala, pomníky nahrnuli k potoku, zbourali tam i kostel,“ popisuje nezávislý starosta Radonic na Chomutovsku Jaroslav Santner.
O statisíce opuštěných německých hrobů v českém pohraničí by se po dlouhé době zase mohl někdo starat
Obec, která byla součástí takzvaných Sudet, byla před druhou světovou válkou většinově německá, a i když dnes na místním hřbitově převládají české hroby, mají tu pořád několik desítek těch německých. O ty se obec stará bez ohledu na to, zda za ně potomci odsunutých Němců platí, nebo ne.
„Zrovna loni nám spadnul tady jeden náhrobek, tak jsme ho nechali opravit. Támhle máme zase jeden další spadnutej, já jsem se ptal, co s tím, říkali mi, ať to odvezu na skládku, ale mně se to příčí,“ vysvětluje starosta Santner, který před několika lety absolvoval školení ministerstva pro místní rozvoj na téma péče o hroby sudetských Němců.
Zmíněná oprava hrobu vyšla obec na dvanáct tisíc korun a finanční pomoc od státu by tady uvítali. Všechny obce ale tak aktivní nejsou. Opuštěných hrobů jsou v pohraničí statisíce, u mnoha už ani není kvůli devastaci možné zjistit, kdo v nich leží.
Hřbitov jako kronika obce
Před druhou světovou válkou žily v Československu víc než tři miliony Němců a většina z nich musela po roce 1945 do odsunu, připomíná historik ústeckého muzea a nezávislý senátor Martin Krsek, který se tématu dlouhodobě věnuje.
„Odsun byl součástí kolektivního trestu za velký podíl sudetských Němců na nacistické diktatuře. Kolektivní vina tedy zahrnovala odsun, konfiskaci naprosté většiny majetku, ať už movitého, nebo nemovitého. To znamená, že vám sebrali domy, továrny. Ale na co ten systém pravděpodobně zapomněl, jsou hroby,“ říká Krsek.
Podle něj jsou hřbitovy kronikami obcí a spousta hrobů má historickou i uměleckou hodnotu.
1:52
Ze hřbitova v Heřmánkovicích zmizely desítky německých hrobů. Nechala je zlikvidovat starostka
Číst článek
„Ve městě Ústí nad Labem jsou hrobky velmi významných průmyslnických rodů, které nejen zásadně ovlivnily region, ale často hrály velmi významnou roli v rámci celé habsburské monarchie, byli to často lidé, kteří přinášeli nejnovější vynálezy do těch regionů nebo je sami iniciovali,“ připomíná historik.
Zachránit alespoň některé německé hroby má nová dotace, kterou teď nachystalo ministerstvo pro místní rozvoj a kterou by měla v příštích týdnech schválit vláda. Čerpat finance by mělo jít na obnovu hrobů i jiných národnostních menšin, ne jen Němců.
„Ta hloubka a rozsah zanedbání je opravdu velmi velká. Pokud by se měli všechny hroby obnovit, ale nebudou se všechny obnovovat, tak se bavíme o miliardách korun. Ten program, kterých chceme spustit, tak se bavíme o milionech korun, začne se třeba pěti deseti miliony,“ vysvětluje Leo Steiner z ministerstva pro místní rozvoj.
Peníze ministerstvo poskytne ze svého rozpočtu. Spolky, obce nebo sdružení obcí se o příspěvky budou moct hlásit nejspíš na konci tohoto nebo na začátku příštího roku. V roce 2029 by financování oprav německých hrobů měly podle Steinera převzít evropské fondy. K péči o hroby po odsunutých sudetských Němcích se Česko zavázalo smlouvou v roce 1992.
