Kdyby byla Česká republika vyspělým demokratickým státem, musely by se v ní touto dobou konat oficiální pietní akce, připomínající její temnou minulost, hned na celé řadě míst.
V historii českého státu přes naše území přešlo již několik vln uprchlíků. Nejmasovější odchod obyvatel Československa nastal po roce 1945, kdy se Němci ocitli na straně poražených.
Ingeborg Cäsarová žádala o soudní rehabilitaci marně. Soud sice její stížnosti nevyhověl, konstatoval však, že rodina skutečně byla omezena na svobodě.
Sám sebe označoval za posledního okupanta v Československu. Kdo byl generál Eduard Arkaďjevič Vorobjov? Jak vnímal s odstupem času invazi z roku 1968? A jak srpnové události reflektuje dnešní Rusko?
Byl to typický příklad poválečné krutosti, na který se mělo zapomenout. Místo toho – 75 let po lynči domnělých zrádců národa – míří tragický příběh z jihočeské obce Tušť na plátna českých kin.
15. ledna 1990 přiletěli do Prahy zástupci sovětského ministerstva zahraničí. Dohodu nakonec obě strany podepsaly o víc než měsíc později. A poslední vojáci zemi opustili v polovině roku 1991.
Pamětníci poválečného odsunu a jejich potomci se sjeli do Prahy. Na setkání v rámci projektu Smíření 2016 si chtějí připomenout 70 let od dokončení vysídlování Němců z bývalého Československa. Osudy rodin, které rozdělily poválečné dějiny, a přesto se dál setkávají, představí také výstava Pod jednou střechou.
Pohraničí je dodnes jiné než zbytek země. Přesně před sedmdesáti lety začal vládou schválený odsun sudetských Němců do sovětského pásma. Tři miliony německých starousedlíků rychle nahradili noví osadníci: Češi, Slováci, Maďaři, Řekové a Makedonci. Právě Slováci tvoří dodnes nejsilnější příhraniční menšinu. A hranice historických Sudet se dodnes zobrazují ve statistikách.
Vina za válečné zločiny nacistů spadla po válce i na tři miliony občanů německé národnosti, kteří žili na území osvobozeného Československa. Ústavní dekret je zbavil československého občanství, stát je až na výjimky odsunul do Německa a zabavil jejich majetek. Organizované transporty do americké okupační zóny začaly v lednu, do sovětské zóny 10. června 1946, tedy přesně před 70 lety.
Ústečtí historici dnes začali zkoumat, co obsahuje zhruba stovka balíků takzvaného sudetského pokladu. Jde o věci, které po válce schovala rodina Schlattnerů na půdě vily v Libouchci na Ústecku. Na skrýš upozornil syn Rudi, kterému bylo tehdy 13 let. Nechtěl, aby předměty zůstaly zapomenuté.
Sedmdesát let od násilného odsunu Němců z Brna si lidé připomínají mimo jiné také vzpomínkovým pochodem. Někteří se účastní už podeváté, dnes jdou ale na znamení smíření opačným směrem
Město Brno lituje takzvaného brněnského pochodu smrti po konci druhé světové války v Evropě. Zastupitelé proto v úterý schválili takzvanou Deklaraci smíření a společné budoucnosti. Dokument, který odmítli podpořit komunisté, ČSSD i ODS, má uctít všechny oběti pochodu z 30. května roku 1945.
Umělecká díla zabavená po druhé světové válce Němcům jsou k vidění na zámku Krásné Březno. Výstava Skryté poklady ústeckých vil představuje artefakty, o které Němci přišli po válce na základě Benešových dekretů. Většinu děl uvidí lidé vůbec poprvé. Mezi nejstarší patří dva velké portréty chlapců z rodu Kolovratů ze začátku 17. století.
Ostravští divadelníci vyrazili před časem do terénu a přímo v Sudetech hledali inspiraci pro svou novou hru. Jak její název "Odsun!!!" napovídá, mapuje hlavně dramatické události po druhé světové válce a také jejich následky. Hru pro Národní divadlo moravskoslezské napsali Dagmar Radová, Marek Pivovar a režisér Ivan Buraj.
V Krušných horách pod Klínovcem se rozhoduje o dalším osudu zaniklé německé osady. Nebyla velká, v době poválečného odsunu Němců měla jen pět domů a padesátku obyvatel. Jenže o co bezvýznamnější bylo Königsmühle tehdy, o to zajímavější je dnes. Dobře přístupnou louku se zachovalými zbytky staveb si oblíbili turisté. A skupina nadšenců z Česka i Německa se místo snaží zase oživit. Ne všem v pohraničí se to však líbí.
Národní památník na pražském Vítkově ve čtvrtek otevře výstavu o českých Němcích, kteří museli po válce nuceně odejít do Rakouska. Poslechnout si tam můžete životní příběhy několika desítek pamětníků, kteří vzpomínají na vysídlení i na problémy, se kterými se setkali v cizí zemi.
Do Herlíkovic v Krkonoších přijelo na dvacet pamětníků a potomků Němců odsunutých z tamních chalup. Svolalo je občanské sdružení Přátelé Herlíkovic. Cílem je připomenout, co se po válce v Krkonoších stalo.
Odsunutý Němec Walter Schrammel dostal v Třešti u Jihlavy historicky první medaili města. Téměř sedmdesátiletý rodák ze Salavic převzal ocenění za svůj patriotismus. Po pádu železné opony se do Čech pravidelně vrací. Pro rodnou obec nechal mimo jiné sepsat kroniku, tamním fotbalistům pak nakoupil dresy.
Najít si své předky, rodný dům nebo fotografii zaniklé vesnice v pohraničí teď mohou lidé na internetu. Zdarma je na něm k dispozici digitalizovaný archiv českokrumlovského Fotoateliéru Seidel, který představuje na 140 tisíc unikátních snímků.
Narodil se v Čechách, ale česky neumí. Když skončila válka, byly mu dva roky. Odsunuli ho s rodinou a dalšími Němci do západního Německa. Walter Schrammel se ale po revoluci rozhodl, že svůj rodný kraj znovu objeví a pozná. A tak rok co rok jezdí na Jihlavsko do Salavic u Třeště. Ze začátku se na něj místní dívali s nedůvěrou. Dneska mu chce třešťská radnice za zásluhy udělit pamětní medaili, kterou předtím ještě nikomu nedala.
O odškodnění za nemovitý majetek zanechaný po druhé světové válce na Podkarpatské Rusi bude moci ode dneška žádat více lidí. Začíná totiž platit novela, která zmírňuje podmínky pro získání náhrady a rozšiřuje okruh oprávněných žadatelů.
Velký příběh lidského osudu na pozadí dvou světových válek a několika změn režimů - to je nová rodinná sága z pera známého německého novináře a autora Teja Fiedlera, která by mohla zaujmout i české čtenáře.
Dvacet let po odchodu posledního sovětského vojáka si dnes tuto událost znovu připomenou středočeské Milovice. Do města, které bylo hlavní baštou sovětských vojsk v okupovaném Československu, se dnes vrátí vojenská technika, kterou mají historické kluby, a odpoledne město symbolicky znovu opustí.
Před pětašedesáti lety vyjel z Československa první organizovaný transport Němců do americké zóny poraženého Německa. A to s posvěcením všech světových mocností. Z Československa bylo odsunuto na tři miliony Němců.
V Dobroníně na Jihlavsku budou dnes rozhodovat o pomníku zavražděných Němců na konci války. Ten chce v obci postavit německá strana, pravděpodobně příbuzní obětí, kteří na úřad poslali žádost s přesným nákresem pomníku. Starosta Dobronína chce spolu s radními rozhodnout, jestli kvůli pomníku vyvolají veřejné referendum.
V pondělí přijede do České republiky poprvé od zvolení do funkce německý prezident Christian Wulff. Přijíždí v době, kdy se v médiích stále debatuje o tom, jak bychom měli nahlížet na odsun sudetských Němců z Československa po druhé světové válce.
Německý prezident Christian Wulff přijede v pondělí na návštěvu Prahy. Českému rozhlasu a ČTK poskytl v této souvislosti rozhovor, v němž se dotýká ožehavé doby nacistické okupace Československa a následného vysídlení Němců.
Paříž dnes posílá další desítky Romů zpět do Rumunska, do konce měsíce by mělo opustitFrancii na osm set padesát Romů. Francouzské úřady zdůrazňují, žeRomové odjíždějí z Francie dobrovolně a po vyplacení finančnínáhrady.
