Československo bylo první zemí bloku, ze které Sověti odešli. Jednání o jejich stažení začalo před 35 lety
15. ledna 1990 přistálo v Praze letadlo, ze kterého vystoupila velká delegace v čele s náměstkem ministra zahraničních věcí Sovětského svazu, a začalo první kolo jednání o stažení okupační armády z Československa. Okupanti sice odjeli až o rok a půl později, Československo se ale i tak stalo první zemí východního bloku, ze které Sověti zmizeli.
Hlavní důvod úspěšného a rychlého odchodu byl podle historika Prokopa Tomka ten, že ostatní země žádná cizí armáda neokupovala. Sověti ve východním bloku totiž působili na základě poválečných smluv mezi vítěznými mocnostmi. Jediné Československo bylo v roce 1968 napadeno v rozporu s mezinárodním právem.
23:59
Padl komunismus kvůli perestrojce? ‚Režim už neměl co nabídnout, padl by stejně,‘ namítá historik
Číst článek
„Srpnová intervence do Československa roku 1968 byla vnímána jako jednoznačná křivda, jako věc, kterou je potřeba napravit a já si myslím, že to byl hlavní důvod, proč to šlo tak snadno,“ vysvětluje Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu, který se invazi států Varšavské smlouvy do Československa dlouhodobě věnuje.
„Úplně jiná situace byla v ostatních zemích, kde byla sovětská armáda rozmístěna už po válce, což byl případ Polska, východního Německa, Maďarska, Rumunska i Bulharska,“ doplňuje.
Sovětská přesila
Delegace vedli náměstci ministrů zahraničních věcí obou zemí Evžen Vacek a Ivan Aboimov. Sověti přijeli v početní převaze, ale československá strana měla jasný cíl, domluvit co nejrychlejší stažení sovětských vojsk. Jinou alternativu vyjednávači neviděli.
Oproti tomu Sověti hledali podmínky, za kterých by armádu v Československu udrželi, a návrh na okamžitý odchod vojsk podle Tomka nedokázali vstřebat. „Náměstek Aboimov dokonce řekl, že jednání končí. Nicméně měl zadání, že s nějakým výsledkem musí přijít, tak musel jednat. Československá strana navrhla datum odchodu 31. prosince 1990, takže se ujednal kompromis, že se stažení vojsk o půl roku prodloužilo.“
50:14
Věznili ji nacisti i komunisti, milost odmítla. Růženu Vackovou vymazali z dějin, říká historička
Číst článek
Působení sovětské armády v ostatních zemích východního bloku vycházelo ze smluv, které uzavřely jednotlivé státy po ukončení druhé světové války. Bulharsko opustila sovětská armáda v roce 1947 a Rumunsko 1958.
Sověti v Maďarsku
„Je zajímavé, že smlouvy o dočasném pobytu sovětské armády na území těchto států byly podepsané až v roce 1957, tedy rok po sovětské intervenci v Maďarsku. Do té doby byl právní stav nejasný, i když samozřejmě žádná z těch zemí si netroufla rozporovat, že na jejím území jsou sovětská vojska,“ vysvětluje historik Tomek s tím, že smlouvy o dočasném pobytu sovětské armády byly v podstatě všechny stejné.
„I ta z října 1968, na jejímž základě Sověti pobývali v Československu. V žádné z těch smluv nebyl termín odsunu, podmínky, ani co se musí stát, aby vojska odešla,“ popisuje odborník.
Maďarsko bylo poražený stát, a proto tam podle Prokopa Tomka byla sovětská armáda od konce války. „Oficiálně jako logistický prostředek pro sovětská vojska v Rakousku. To bylo rozděleno podobně jako Německo na spojenecké zóny. V roce 1955 Rakousko podepsalo smlouvu o neutralitě a spojenci včetně Sovětského svazu zemi opustili.“
Sovětská armáda měla logicky odejít i z Maďarska, ale to se stalo až v roce 1991, několik týdnů poté, co opustil poslední sovětský voják Československo.
48:29
Komunismus je bití. Vzpomínky Kateřiny Vávrové a Markéty Trojanové na 17. listopad 1989
Číst článek
Delikátní Německo
Velmi zajímavá byla situace v Německé demokratické republice, která se chystala v roce 1990 spojit s Německou spolkovou republikou. Podle Tomka Němci netlačili sovětskou stranu k odsunu vojsk. „To byla mnohem delikátnější diplomatická otázka. Se spojením Německa musely souhlasit velmoci, a tedy i Sovětský svaz. Proto odsun sovětských vojsk trval až do roku 1994.“
Zvláštní byla situace v Polsku, kde působila sovětská armáda také od konce války a kde došlo k poválečné změně hranic. Sovětský svaz zabral část polského území a Poláci dostali německé východní Prusko. Historik Tomek připomíná, že ani Polsko proto netlačilo na rychlý odsun sovětských vojsk.
„Bylo to v polském zájmu. Chtěli garantovat hranice. To, že bude během sjednocení Německa na území Polska sovětská armáda, byla pro Poláky jistota, že se neposunou hranice. Nám se to může zdát dneska po těch letech absurdní, ale taková byla situace,“ uzavírá Tomek.
