Hlavní důvod rychlého odchodu byl podle historika Tomka ten, že Sověti ve východním bloku působili na základě poválečných smluv. Jediné Československo bylo napadeno v rozporu s mezinárodním právem.
V kategorii nejlepší zahraniční film vybírali porotci z 85 zemí a regionů po celém světě. Kromě českých Vln se do užší nominace dostal například francouzský snímek Emilia Pérez.
Odchod Alexandra Dubčeka a nástup Gustáva Husáka znamenal definitivní tečku za pokusem o uvolnění poměrů v zemi. Místo toho se Československo naplno vrhlo do takzvané „normalizace“.
„Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lidi této země následujícím způsobem,“ napsal 16. ledna 1969 v dopise Jan Palach.
Politika zaměřená zjevně proti zájmům jiných zemí je podle něj nepřípustná. „Na tyto hrábě nyní šlapou vůdčí země Západu,“ prohlásil šéf Kremlu. O válce na Ukrajině se v této souvislosti nezmínil.
Navzdory snaze okupantů o přerušení vysílání se ho podařilo pracovníkům rozhlasu udržet. Když se pražský rozhlas 21. srpna na pár minut odmlčel, převzalo vysílání plzeňské studio.
17. srpna 1968 odletěla z Prahy rumunská delegace, která ujistila Československo o svém přátelství a podpoře. V té době všichni doufali, že vojenský zásah ze strany Moskvy nepřijde.
Pražské jaro přineslo změny v kulturním a společenském životě, otevřelo diskuzi o revizi politických procesů z 50. let a především zrušení cenzury v červnu 1968. To všechno začalo znepokojovat Moskvu.
„Dokázal hájit lidská práva nejen ve své vlasti. Jeho odkaz je i v dnešní pohnuté době stále aktuální,“ reagovalo na twitteru na zprávu české ministerstvo zahraničí.
Po skončení akce bude otevřena Galerie Vinohradská 12, kde si návštěvníci mohou prohlédnout výstavu o činnosti humanitární organizace Bílý kruh bezpečí.
Na svědomí měli okupanti 429 obětí, do emigrace kvůli nim odešly statisíce lidí. Sověti po sobě nechali i rozsáhlé ekologické škody, které se dodnes nepodařilo úplně zlikvidovat.
Když vojáci zastavili vysílání ze sídla televize ve Vladislavově ulici, pokračovala Kamila Moučková v komentování z provizorního studia ve sklepě hloubětínské Tesly. I kvůli tomu se stala nežádoucí.
V Ostravě se podařilo odhalit další podrobnosti o událostech spojených se srpnem roku 1968. Součástí dokumentů jsou i podpisy, které zřejmě stály za tím, že se listiny na dlouho ztratily.
28. října se obalil térovým papírem a zapálil. Za dva dny v nemocnici zemřel, připomíná současný šéf vsetínského archívu Tomáš Baletka. Bohumilovi Peroutkovi byl v době upálení 43 let.
Zůstává ještě jedna otázka – proč český politický systém produkuje politickou třídu, v níž demagogové a manipulátoři získávají takový vliv, a v níž se vyskytuje tak málo pevnosti v názorech i činech?
S pomocí virtuální reality se návštěvníci mohou vcítit do neznámého mladíka, kterého fotoaparáty v srpnu 1968 zachytily ve chvíli, kdy vlastním tělem bránil průjezdu sovětského tanku.
Sněmovna již loni v srpnu konstatovala, že vtrhnutí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa bylo aktem invaze a následné okupace a bylo v rozporu s mezinárodním právem.
Česká sněmovna návrh ruského zákona o veteránech ve středu označila za „odporný pokus legitimizovat okupaci“. Podle Zuzany Čaputové by se v případě schválení mělo zvážit i vyhoštění velvyslance.
Prezident Zeman odsuzuje návrh ruského zákona, který by uznal účastníky sovětské okupace bývalého Československa z roku 1968 za válečné veterány. K návrhu chce vysvětlení od ruského velvyslance.
2:59
Wilsdruff ||Pavel Polák|Zprávy ze světa|Od stálého zpravodaje
Obyvatelé Wilsdruffu sbírají podpisy, aby zachránili 153 metrů vysoký vysílač. Zajímavé je, že právě odtud se v roce 1968 několik měsíců šířila do Československa sovětská propaganda.
Nezměnila se pouze barva. Vrátily se prvky, které musely ustoupit stavbě metra. Jinde byly části muzea dozlaceny poprvé od jeho vzniku. Odhalte příběhy, které jsou do fasády vepsány.