Vysílač, který za okupace šířil sovětskou propagandu, má jít k zemi. Proti demolici sepsali lidé petici
Obyvatelé městečka Wilsdruff u Drážďan sbírají podpisy, aby zachránili 153 metrů vysoký stožár vysílače. Už šest let je mimo provoz a majitel ho chce nechat strhnout. Zajímavé je, že právě z tohoto vysílače se v roce 1968 několik měsíců šířila do Československa sovětská propaganda. Odtud vysílala ilegální stanice Vltava, která údajně šířila „socialistický hlas pravdy“.
„Naším cílem je, aby vysílač nezbourali,“ říká pro Radiožurnál Sabine Neumannová, skoro čtyřicátnice, která žije ve Wilsdruffu, malé obci o třinácti tisících obyvatelích u dálnice A4.
„Vysílač k naší obci patří. Je to výrazný prvek v krajině, který je vidět zdaleka. Je jedno, z jaké strany se vracíte po dálnici domů, už z dálky ho vidíte. A víte, za chvíli jsem doma,“ dodává.
Vysílač, který za okupace šířil sovětskou propagandu, má jít k zemi. Proti demolici sbírají lidé podpisy. Natáčel zpravodaj v Německu Pavel Polák
Byla to Sabine Neumannová, která se rozhodla jednat. Sepsala petici a nasbírala už na 3,5 tisíce podpisů. A další budou přibývat, tím si je jistá.
Že se z této vysílačky před padesáti lety šířila několik měsíců sovětská propaganda do Československa, ale neví. Stalo se to prý dávno předtím, než se narodila. To ale neplatí o Jürgenu Juhrigovi. Tenkrát byl, jak říká, malý kluk.
„Viděl jsem, jak se vojska pohybují směrem k české hranici. Sověti a také východoněmecká armáda, ta ale zůstala na území NDR. Jako dítě jsem vůbec nevěděl, co se to děje,“ vzpomíná.
Těmito událostmi se prý zabýval až později. „Vysílač ve Wilsdruffu pouze vysílal signál. Ten program se nevyráběl tady, ale v Berlíně,“ přibližuje.
Kdo zaplatí náklady na údržbu?
Také Juhrig bojuje za to, aby vysílač zůstal stát. Založil technický spolek, který se chce o vysílač i s technikou starat. Chce mít muzeum pro veřejnost.
„Celý objekt – vysílač i se stožárem – je jedinečný. Svou architekturou, zasazením do krajiny a technickým vybavením. Ve východním Německu stálo od padesátých let pět takových vysílačů. Tento je poslední,“ poukazuje.
Diplomat: Americký prezident podcenil obsazení Československa. Vyplývá to z tajných dokumentů
Číst článek
Od dubna 2013 vysílač žádné střední vlny nevysílá. Nevysílá vůbec nic. Majitel nefunkčního vysílače, firma Media Broadcast, musí platit údržbu. Musí, ale nechce. Raději by proto zvolila demolici.
„Jakmile strhnou vysílací stožár, nebude zvenčí už nic vidět. Pak to bude jen otázka času, než vezme za své i ostatní technické vybavení. To je to největší nebezpečí,“ varuje Juhrig.
Neumannová chce peticí zatlačit na zodpovědné politiky v kraji. Náklady na údržbu vysílače by podle ní mělo převzít Sasko. „Dneska se utrácejí peníze za všechno možné. Památky je třeba udržovat a starat se o ně,“ myslí si Němka.
Stanice Vltava
Nahrávky, které znásilňovaly dějiny, překrucovaly to, co lidé viděli na na vlastní oči na ulici. Od prvního dne okupace v sprnu 1968 bylo možné zachytit v éteru stanici, před kterou varovali hlasatelé legálního Československého rozhlasu.
Říkala si Vltava a typická pro ni byla špatná čeština a slovenština. Vysílačka Vltava šířila svou „pravdu“ z východního Německa. Ačkoli měla plnohodnotné technické zázemí a tvořilo ji mnoho lidí, bylo její vysílání doslova ubohé – co do obsahu i provedení.
Východoněmecká stanice Vltava, na níž vystupovaly anonymní hlasy, vydržela v éteru půl roku. Vysílala z Berlína prostřednictvím vysílačů nedaleko Drážďan a tehdejšího Karl-Marx-Stadtu (nyní Chemnitz).
Cílem stanice bylo podporovat tvrzení o „bratrské internacionální pomoci“, které se Československu dostalo okupací armádami Varšavské smlouvy.
Napadala nejenom oficiální rozhlas a tisk, ale také různé politiky z období pražského jara. Ti všichni byli podle Vltavy „oddanými exponenty kontrarevoluce“ a „prozápadními dobrodruhy“.
Naopak sovětští tankisté byli popisováni jako oddaní hrdinové, kteří přijeli Československu na pomoc. V rozporu s realitou také vysílačka tvrdila, že v Československu je až na „provokační akce a štvavé projevy“ klid a obyvatelé děkují vojákům, že je „přijeli zachránit“.
