„Ten film je alegorie. Každá postava reprezentuje více, než sama hraje,“ říká pro Český rozhlas Plus Jan Dobrovský, syn bývalého redaktora Luboše Dobrovského, kterého ve filmu ztvárnil Martin Hofmann.
„Je tam napsané azbukou napsané ‚okupanti, domů‘,“ říká 64letý Petr Feld. Tento nápis zná skoro celý svůj život, v Merhautově ulici se objevil, když mu bylo osm let a do Brna přijeli okupanti.
Naopak život ve městě Buča, které se stalo symbolem ruských válečných zločinů, se vrací alespoň zdánlivě do normálu. „Dnes už tam skoro nenajdete známky toho, co se tam odehrálo,“ říká Víchová.
Odchod Alexandra Dubčeka a nástup Gustáva Husáka znamenal definitivní tečku za pokusem o uvolnění poměrů v zemi. Místo toho se Československo naplno vrhlo do takzvané „normalizace“.
„Šli jsme se s maminkou a tatínkem podívat, jak přicházeli Němci. Převážně jezdili na motorkách se sajdkárami. Jeden řídil, druhý seděl za ním a měl namířenou zbraň,“ vzpomíná na okupaci Pražáková.
Když před speciálním Národním soudem měl stanout Jan Antonín Baťa, byla to velká událost. Cílem bylo především odsoudit kapitalistický liberální systém a také ho zdiskreditovat.
Ukrajinským dětem v ruské škole podle organizace Save Ukraine nařídili, aby ruskou vlajku nosily až do konce vyučování. Pokud si ji chtěly sundat, vynadal jim ozbrojený voják, který na třídu dohlížel.
Pojem antisemitismus je často zneužíván k odvrácení legitimní kritiky ultrapravicové politiky Izraele, míní Libor Liebermann, člen iniciativy Židovský hlas solidarity.
Politika zaměřená zjevně proti zájmům jiných zemí je podle něj nepřípustná. „Na tyto hrábě nyní šlapou vůdčí země Západu,“ prohlásil šéf Kremlu. O válce na Ukrajině se v této souvislosti nezmínil.
Navzdory snaze okupantů o přerušení vysílání se ho podařilo pracovníkům rozhlasu udržet. Když se pražský rozhlas 21. srpna na pár minut odmlčel, převzalo vysílání plzeňské studio.
V pondělí uplyne 55 let od počátku sovětské okupace Československa. Ačkoli u nás armáda zůstala nečinná, jen od srpna do prosince 1968 zemřelo v důsledku invaze asi 135 československých občanů.
Po deseti letech k výročí okupace promluví český prezident. Na Hradě od letoška naštěstí sedí člověk, který si aktuálnost historie staré 55 let, na rozdíl od svého předchůdce, uvědomuje.
Ulice Pričalna leží za vysokým náspem, na kterém se táhnou koleje. Oddělují sídliště Korabel od centrálního Chersonu. Voda se přes násep převalila za pár hodin a podle toho to taky v ulici vypadá.
Jméno Šoffr se stalo stigmatem i pro jeho dceru Vlastu, která přesto dokázala s pomocí dobrých lidí vystudovat střední i vysokou školu a po roce 1989 se uplatnit v komunální i vrcholné politice.
Neutekl před Rusy. Místo toho starosta Chersonu zůstal ve funkci a snažil se, aby ve městě svítila světla. Těsně před osvobozením města se ale ztratil a dodnes nikdo neví, co se s ním stalo.
„Rusové za sebou při ústupu ničili infrastrukturu, vyhodili do vzduchu televizní věž, zničili mosty přes řeku Dněpr, vybrakovali tamní muzea a knihovny,“ popisuje analytik David Stulík.
„Lepší bez elektřiny, bez vody a bez tepla, když je to také bez Rusů,“ říká obyvatelka nyní osvobozeného Cherstonu Iryna Rodavanová. „Souhlasím s naším prezidentem,“ dodává.
„Z politického hlediska je osvobození Chersonu pro Rusko katastrofa, protože je to hlavní město oblasti, kterou Rusové formálně anektovali a připojili ke svému území,“ říká Lukáš Visingr.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dohody o vstupu do Ruské federace se čtyřmi územími, konkrétně Doněckou a Luhanskou lidovou republikou a Chersonskou a Záporožskou oblastí.
S anexí dalších ukrajinských území vstoupí invaze na Ukrajinu do nové fáze. Moskva v ní bude pokusy o znovudobytí svého území vnímat jako útok na svrchované ruské území.
Celkem dar poslalo asi 14 000 lidí. Za získané peníze bude podle úřadu po konzultacích s ministerstvy obrany Ukrajiny a Česka pořízen vojenský materiál.
Koncert doprovázela i výstava velkoformátových fotografií Prahy z roku 1968 a také fotografie ze současné války na Ukrajině. Návštěvníci mohli zaplatit dobrovolné vstupné a přispět na její podporu.
Je správné porovnávat srpnovou invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a současnou ruskou agresi na Ukrajině? Hostem Radiožurnálu byl historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny.
Proti plánu se ale staví jak část tamních Rusů, kteří tvoří zhruba čtvrtinu obyvatel země, tak samotná Moskva. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to označil za nehoráznost a válku se společnou historií.