Prezident Miloš Zeman se rozhodl tichem ignorovat letošní padesáté výročí sovětské invaze, takže za něj s projevem v České televizi musel zaskočit slovenský prezident Andrej Kiska.
Německá kancléřka Angela Merkelová se vyjádřila k okupaci Československa v roce 1968. Ve své řeči vyzdvihla i odvahu lidí v Československu, kteří svým odporem prý přispěli ke sjednocení Evropy.
Deset let po své známé eseji Jak jsem se stal Čechem a Slovákem napsal ukrajinský spisovatel Mykola Rjabčuk její pokračování - o tom, proč zůstat Čechoslovákem i po bolestné a frustrující zkušenosti.
V Košicích zastřelili sovětští vojáci hned v první den okupace šest lidí. „Jak jela auta, lidé je bombardovali kameny,“ vzpomíná Jozef, kterému tehdy bylo sedmnáct.
V srpnu 1968 se odehrály desítky příběhů hrdinství a odhodlanosti. Okupace zanechala stopy nejen v náladě společnosti, ale také v domech. Co zažívaly pražské ulice a jak se za 50 let změnily?
Události let 1918, 1938, 1948, ale především pak roku 1968, stále vyvolávají živé debaty. Jednou z nich byla i moskevská konference, na které vystoupil i disident Petr Pithart.
Bylo mi 22 let, nepřemýšlel jsem o sobě jako o okupantovi. Bratrská pomoc v srpnu 1968? Utlačovali jsme a pošlapávali národ, říká Viktor Chutorskoj v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál.
Havířovské uprchlické středisko se stalo dočasným útočištěm pro mladého Rusa, který letos v srpnu v Moskvě zapálil sovětskou vlajku. Protestoval tak proti invazi z roku 1968. Třiadvacetiletý Vladimír teď žádá v Česku o politický azyl.
Na historické budově Národního muzea bude pamětní deska připomínající okupaci Československa 21. srpna 1968. Tehdy na fasádu muzea stříleli vojáci ze zemí Varšavské smlouvy. I po rekonstrukci muzea zůstanou na fasádě stopy po střelách.
Před 47 lety prožívali Čechoslováci první den okupace vojsky Varšavské smlouvy. Pod pásy tanků padly všechny naděje na svobodnější život, který si vysnili během Pražského jara. Jedny z nejdramatičtějších okamžiků prvního dne okupace se odehrávaly před budovou tehdejšího Československého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze a v jeho okolí.
Symbolicky v předvečer výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa v roce 1968 vychází Černá kniha sovětské okupace s podtitulem Sovětská armáda v Československu a její oběti 1968 – 1991. Autory publikace, která přináší nové údaje - o počtech obětí invaze a následného pobytu okupačních vojsk - jsou Prokop Tomek a Ivo Pejčoch z Vojenského historického ústavu.
V srpnu 1968 překročila sovětská vojska hranice Československa pod záminkou dočasné bratrské výpomoci. A nakonec se zdržela dlouhých 23 let. Přestože po pádu komunistického režimu veřejnost tlačila na urychlený odsun okupantské armády, dostat desetitisíce mužů a tisíce kusů těžké techniky ze země trvalo. Lidé se tak dočkali až 21. června 1991. Právě tehdy opustil Československo poslední transport se sovětskými vojáky.
Fotograf Karel Cudlín představí v pražské Galerii Školská svou výstavu diapozitivů, videa a fotografií s názvem Odchody. Soubor zachycuje odsun posledních oddílů sovětské armády z Milovic, které sloužily po roce 1968 jako vojenský výcvikový prostor. Okupační vojska ho opustila až v roce 1991.
Akce Sbohem, armádo! v Milovicích na Nymbursku připomněla odchod sovětských vojáků z tehdejšího Československa. Od těchto událostí uplyne příští týden dvacet let.
Dnes je to přesně 20 let od posledního transportu sovětských vojáků z československého území. Pro drtivou většinu obyvatel to byla dlouho očekávaná a doslova vymodlená událost.
Olympijské hry v Berlíně 1936 byly propagandou nacismu. Olympijskou vesnici na okraji Berlína postavili tak, aby sportovce z celého světa přecházel zrak. Plánovali, že po olympiádě se moderní vesnice promění v luxusní kasárna. Pohodlí a komfort si příslušníci wehrmachtu užívali jen krátce, od roku 1945 místo obsadili Sověti, kteří se usadili na celkem 276 místech v celé NDR. 19 let po odchodu sovětských vojsk Německo řeší, co s opuštěnými a chátrajícími objekty.
