Český rozhlas připomíná výročí 21. srpna 1968 pietním aktem, zúčastní se premiér i primátor Prahy
Památku padlých při okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy uctí Český rozhlas pietním aktem s kladením věnců na Vinohradské třídě v neděli 21. srpna v 11 hodin za přítomnosti představitelů politického i kulturního života a pamětníků těchto událostí.
Vzpomínkové akce se zúčastní čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí. Slavnostní projevy zahájí generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, s proslovy se dále připojí předseda vlády České republiky Petr Fiala, místopředseda Senátu Jiří Růžička, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová a pražský primátor Zdeněk Hřib.
Po skončení akce bude otevřena Galerie Vinohradská 12, kde si návštěvníci mohou prohlédnout výstavu o činnosti humanitární organizace Bílý kruh bezpečí.
Srpen 1968
48:19
Za protesty proti sovětské okupaci si odseděl deset měsíců. Přišili mu i zpěv Běž domů, Ivane
Číst článek
Před 54 lety v noci z 20. na 21. srpna vpadla do tehdejšího Československa vojska států Varšavské smlouvy. Nad ránem se pak z rozhlasu ozvalo známé:
„Včera, dne 20. srpna 1968, kolem 23. hod. večer překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky. Stalo se tak bez vědomí prezidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a těchto orgánů.“
Ten den také Čechoslováci bránili před obsazením vysílání. Boj o rozhlas na Vinohradské třídě se stal symbolem odporu proti invazi.
Vrcholné politiky odvezli do Sovětského svazu, kde následně podepsali takzvaný moskevský protokol. Tím fakticky stvrdili okupaci a podrobili se Sovětskému svazu. Podepsalo jej 19 čelních představitelů státu a vládnoucí KSČ. Nepodepsal jediný – předseda Národní fronty František Kriegel.
O rok později na první výročí okupace se konaly občanské protesty. Rozehnaly je ale československé bezpečnostní složky.
Zákrok si tehdy vyžádal sedm mrtvých a mnoho zraněných. Tehdejší masové protesty začaly už 19. srpna, lidé při nich vyjadřovali nespokojenost s politikou nového komunistického vedení. Vyvrcholily 21. srpna.
JAK O INVAZI INFORMOVAL ROZHLAS?
Zhruba dvě hodiny po půlnoci 21. srpna 1968 zazněla z rozhlasových přijímačů první zpráva, které zpočátku nikdo nechtěl uvěřit - tedy že vojska Varšavské smlouvy v noci překročila hranice země a zahájila okupaci Československa. O pár hodin později dorazily k budově rozhlasu tanky a ozývala se střelba. Rozhlas ale pokračoval ve vysílání zpráv, nabádal lidi k opatrnosti a pouštěl československou státní hymnu. Historici před čtyřmi lety upřesnili, že podle jejich zjištění v důsledku okupace do konce roku 1968 zemřelo 137 Čechů a Slováků. Během celého pobytu okupačních vojsk na území Československa zahynulo více než 400 lidí.
