V jakých zemích bude svobodné rozhlasové vysílání do zahraničí chybět nejvíc?
Z našeho hlediska možná v Bělorusku a v Rusku. Otázka je, zda bude chybět nějak na Ukrajině, kam se také vysílá z Prahy. Dále bude chybět, pokud se to skutečně bude vztahovat na všechny země, kam se vysílá z Prahy, třeba v Íránu a v Afghánistánu – v oblastech, které jsou nyní pod ruským vlivem, v oblastech Kavkazu a v oblastech střední Asie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Petrem Brodem, který řadu let působil jako redaktor Rádia Svobodná Evropa a BBC

Jaké případné důsledky by mohlo mít momentální pozastavení americké podpory pro Rádio Svobodná Evropa a Rádio Svoboda pro jejich zaměstnance? Může se stát, že třeba ti z nedemokratických zemí přijdou o pracovní vízum a bude jim hrozit, že by se museli vrátit do svých zemí?
To asi ne, protože to by znamenalo, že by je tam někdo musel nuceně dopravit. Většinou se jedná o utečence, o emigranty, kteří unikli na Západ, tím myslím také Prahu, před pronásledováním ve svých zemích. A myslím, že demokratická Česká republika by se k něčemu takovému nesnížila.

Ovšem musíme v té souvislosti uvést, že ještě není nic definitivně rozhodnuto. Věc se má tak, že financování Svobodné Evropy a Rádia Svoboda je plně v rukou amerického Kongresu. Tam to musí být projednáno a uvidíme, jak to tam dopadne.

Situace je taková, že jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu mají nyní navrch Trumpovi republikáni, ale myslím, že i oni nebo někteří z nich, když vidí ten chaos, který působí Trumpova vláda, budou mít obavy z nějakého radikálního škrtu v agentuře pro globální média, která dohlíží na celé zahraniční vysílání Spojených států, a budou si rozmýšlet, co a jak.

Kromě toho také vzniká otázka, do jaké míry jsou Trumpovy kroky legální. Včera už šířila předsedkyně správní rady obou rozhlasových stanic Svobodná Evropa a Svoboda mail, v němž vypočítává čtyři body, v nichž podle ní jsou Trumpovy akce protiprávní – jak proti zákonům, tak proti Ústavě Spojených států. Takže uvidíme, jak to všechno nakonec dopadne.

Česká iniciativa

Jak hodnotíte iniciativu ministra zahraničí Jana Lipavského a české vlády na podporu Rádia Svobodná Evropa a Rádia Svoboda? Má šanci v Evropě uspět?
Chci napřed říct, že ta iniciativa je velmi čestná a vhodná vzhledem k tradicím českého státu. Bylo to Česko, kdo už jednou Svobodu a Svobodnou Evropu, tedy obě rozhlasové stanice, zachránilo před zánikem. To bylo v první polovině 90. let, kdy už jednou americké politické vedení uvažovalo o jejich zrušení.

Záchrana vypadala tak, že na návrh Pavla Pecháčka – tehdejšího vedoucího českého oddělení Svobodné Evropy a člověka, který byl zodpovědný za vztahy mezi vedením Svobodné Evropy a českou vládou – došlo k tomu, že se celé sídlo Svobodné Evropy a Svobody přesunulo do Prahy. Zde je posledních 30 let a životnost těchto rozhlasových stanic se tedy prodloužila.

Ale obávám se, že v nynější situaci takové dlouhodobé řešení nebude možné, protože bude velmi těžké sjednotit přibližně 30 států koalice ochotných, které by přicházely v úvahu jako zdroj nového financování Rádia Svobodná Evropa a Rádia Svoboda, k tomu, aby skutečně přišly s dlouhodobým řešením.

Musíme brát v úvahu to, že třeba pro státy, které jsou na teritoriálních okrajích Evropy, jako je Řecko nebo Portugalsko, neexistuje přímý zájem na prodlužování vysílání této stanice a u ostatních bude těžké se sjednotit na nějakém konceptu.

Také za situace, kdy hlavní z těchto zemí – já vypočítám tři, to jsou Británie, Francie a Německo – mají vlastní rozsáhlé aparáty zahraničního vysílání. Připomeňme jenom BBC a její globální služby, jak rozhlasové, tak televizní, v řadě řečí, které se překrývají také s tím, kam vysílá rozhlasová stanice Svobodná Evropa a Svoboda. Podobné je to u Francie s jejím Radio France Internationale, které vysílá v řadě světových zemí, a s Německem, které vysílá přes Deutsche Welle.

Takže tam nejde jenom o roční rozpočet kolem 1,3 miliard korun, ale i o určité, řekněme, taktické důvody, které by mohly zabránit tomu, aby Evropa přijala to financování. Když Radoslav Šikorský mluví o možnosti financování RFE/RL z rozpočtu Evropské nadace pro demokracii, byla by to smysluplná alternativa?
Myslím, že by to byla smysluplná alternativa, ale musíme také uvážit, že Rádio Svobodná Evropa a Rádio Svoboda jsou instituce se skutečně hlubokými americkými kořeny a už třeba u jejich názvu by se mohly objevit velké potíže, protože ten nelze asi jen tak převzít pro nějakou evropskou agenturu.

Martina Mašková, jkd Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít