‚Řece jsme dali nové hřiště a ona si na něm velmi ochotně hraje.‘ Dyje zpátky v původním korytě.
Adaptace krajiny na změnu klimatu znamená zejména práci s vodou a její rovnoměrnou distribuci v ploše. Jižní Morava je tradičně značně suchým místem s nízkým množstvím srážek. Lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje jsou proto něco jako oáza v poušti. Projektový manažer Povodí Moravy David Veselý věnoval část kariéry navrácení úseku Dyje do původního koryta s velkými meandry. Co je to ekologická správa vodních toků? A co se učíme od povodní?
Řeka Dyje byla pod Břeclaví na hranici s Rakouskem v 70. letech upravena. Došlo k průkopům meandrů a zkrácení toku o téměř čtyři kilometry. „Tak se tenkrát vodohospodářsky uvažovalo, čím řeka rychleji odteče, tím lépe. Ještě jsme neměli tu zkušenost, že nám voda v krajině bude chybět,“ vysvětluje vodohospodářskou minulost David Veselý a doplňuje, že mělo jít i o zpřehlednění střežené hranice. V současnosti se naopak tam, kde to jde, přistupuje k renaturacím – navracení řek do původních koryt, kudy tekly mnoho tisíc let.
Poslechněte si Podhoubí z oblasti Soutoku od řeky Dyje, která našla svá ztracená ramena a meandry
„Řece jsme dali nové hřiště a ona si na něm velmi ochotně hraje. Říkáme tomu ekosystémové služby, v tomto případě to znamená zadržení vody v krajině. Vytváří drobné prvky písčitých a štěrkových lavic, břehů a dalších stanovišť. Další funkce je čištění vody – pestrý říční tok dokáže odbourávat živiny, zachytávat uhlík, dusík, fosfor a další. Po úpravách už nám zcela bezplatně poskytuje služby adaptace krajiny na změnu klimatu,“ vysvětluje vodohospodář, který s kolegy napojil několik odříznutých ramen Dyje zpátky do říčního systému.
Zatímco voda v přímce o určitém sklonu rychle odteče, ve stejném sklonu se v zákrutech zpomalí, což vede k rozpuku života v okolí. „Zastavit vodu v krajině můžeme jediným způsobem, a to tak, že uděláme krajinu rozmanitější. Každá prohlubeň, rameno nebo strouha vodu zpomaluje. Nejhorší je hladká krajina,“ uvádí problémy současné odvodněné krajiny David Veselý.
„Důležitá je i edukativní část. Ukazovat lidem, jak vypadají přirozené řeky. Co se jim na nich může líbit, proč je mají chtít? Protože jsou prostě hezké. Je hezké se k nim jít vykoupat anebo se kolem nich projít.“
Jak se na suché Jižní Moravě vytvořil lužní les? Co je to ekologická správa vodních toků? Jaké typy opatření zavádět pro snižování devastující síly velkých povodní? Jak (ne)funguje vyhlazená krajina s narovnanými koryty s vodou? Poslechněte si celé Podhoubí výše.
