Co Komise navrhuje?

Návrhy v širším kontextu vycházejí z programových prohlášení současné Evropské komise. Ta chce naplnit cíle Zelené dohody a přistupovat přitom k přechodu na zelenou ekonomiku jako k příležitosti pro hospodářský růst a vytvoření pracovních míst.

S tím nesouhlasí například současná česká vláda nebo Svaz průmyslu a dopravy, které cíle Zelené dohody označují za nesplnitelné.

Evropská komise ve středu v návrzích neslevila z cílů dekarbonizace, couvá ale z četných požadavků, které evropské směrnice kladou na byznysový sektor. Současně počítá s až stomiliardovou podporou čistého průmyslu.

Komise má ambici ušetřit Evropanům už v letošním roce 45 miliard eur (1,1 bilionu korun), do roku 2040 by to pak mělo být 260 miliard eur (6,5 bilionu korun) ročně.

Kdy to začne platit?

Než se návrhy Komise stanou evropskými zákony, musí je schválit Evropský parlament a Evropská rada, tedy členské státy, kde Česko zastupuje premiér.

Komise vyzývá, aby obě tělesa návrhy projednaly přednostně, především ty týkající se zjednodušení pravidel o vykazování.

‚Zjednodušování pravidel, ale ne deregulace‘

Evropští komisaři požadují významné zjednodušení opatření ukrytých pod názvy a zkratkami jako CSRD, CSDDD nebo taxonomie. Směrnice a nařízení hojně kritizovali zástupci některých byznysových odvětví, ačkoliv ne všechny.

Hlavní změny by se týkaly taxonomie EU a nefinančního reportování CSRD, podle něhož by postupně musela nejméně tisícovka společností v Česku vykazovat svůj vztah k životnímu prostředí nebo jednání v sociální oblasti.

Nově by implementace CSRD byla odložená o dva roky a týkala by se jen největších firem – nad 1000 zaměstnanců a s ročním obratem nad v přepočtu 1,2 miliardy korun. Změna by snížila počet dotčených podniků napříč EU z 50 tisíc na asi deset tisíc, řekl ve středu novinářům zástupce Evropské komise, který si nepřál být jmenován.

Další zjednodušení by se týkalo mechanismu CBAM – jde o systém fungující společně s takzvanými emisními povolenkami. Ošetřit má případy, kdy by průmyslová odvětví s vysokými emisemi přesunuly výrobu mimo EU do oblastí s menšími klimatickými standardy.

Systém má začít platit v roce 2026. Komise jeho platnost odložit nechce, navrhuje z něj ale vyčlenit malé dovozce a zjednodušit jeho pravidla.

„Pokud bychom z působnosti CBAM vyjmuli 90 procent všech podniků, stále postihneme 99 procent emisí. Dosáhneme stejných výsledků a zjednodušíme byrokracii,“ řekl klimatický šéf Evropské komise Wopke Hoekstra.

Návrh rovněž počítá se značným omezením požadavků na podniky, aby dohlížely na environmentální škody nebo porušování lidských práv ve svých dodavatelských řetězcích (CSDDD). Společnosti by se nově měly ohlížet jen na své přímé dodavatele, nikoliv na dodavatele svých dodavatelů.

Nařízení CSDDD má začít platit až v roce 2029. „Nemůžeme mluvit o selhání, když to ještě nevešlo v platnost,“ poznamenal nejmenovaný zástupce Komise k novinářskému dotazu, zda unijní exekutiva přiznává selhání u některých ze svých opatření.

Další hlavní podrobnosti ke zjednodušení pravidel zveřejnila Komise na svém webu.

Čistý průmysl

Takzvanou Dohodou o čistém průmyslu chce Komise odpovědět na některé z problémů na cestě k uhlíkové neutralitě – drahé energie, nedostatečný zájem o produkty čistého průmyslu, přístup ke kritickým surovinám a finanční podporu pro nově čistý průmysl, třeba produkci ocele, cementu nebo hliníku.

„Továrny čelí víceméně stejným problémům. To jsou vysoké ceny energií…navrhujeme dlouhodobé nákupy energií, posílit pilotní projekt s Evropskou investiční bankou, která bude poprvé garantovat smlouvy na energetiku,“ uvedl místopředseda Komise pro průmyslovou strategii Stéphane Séjourné.

EU by podle něj měla energeticky nejnáročnějším odvětvím pomoct vymanit se z kolísavého trhu s plynem. „Chceme také, aby vznikla společná evropská platforma nákupu surovin – lithium, kobalt – podobně jako například u vakcín proti koronaviru,“ dodal eurokomisař.

Patrně nejvýznamnějším návrhem je podpora ve výši 100 miliard eur (asi 249,3 miliard korun) pro klimaticky čistou výrobu v EU. Financování by mělo jít z nově vytvořené „Průmyslové dekarbonizační banky“.

Dotyčných 100 miliard eur by dle dokumentu, který má k dispozici server Politico, mělo pocházet z následujících zdrojů: 20 miliard z již existujícího inovačního fondu EU, 30 miliard z dobrovolných příspěvků členských států, 25 miliard ze soukromých investic a 25 miliard ze systému emisních povolenek.

Další podrobnosti k Dohodě o čistém průmyslu zveřejnila Komise na svém webu.

Co na to Česko?

“Dohoda o čistém průmyslu…nepovede k posílení konkurenceschopnosti Evropy. Není možné stále lpět na tom, že musíme do roku 2040 snížit emise o 90 procent, a zároveň tvrdit, že prioritou je konkurenceschopný průmysl, protože oba cíle nelze současně splnit,” reagoval na návrhy Bruselu premiér Fiala.

Představený dokument podle něj mluví o snižování energií, ale nenabízí konkrétní řešení.

„Nepočítá například s funkčním oddělením cen plynu a elektřiny, po kterém dlouhodobě voláme. Nereflektuje zkrátka změny, kterými svět v posledních dnech a týdnech prochází,” upozornil. Česko tak podle něj musí dál hledat spojence pro úpravy a revizi Green Dealu.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) bere návrhy týkající se průmyslu jako obecný proklamatorní rámec.

„Bude důležité, aby se jeho body propsaly do konkrétních nástrojů a politik Evropské unie, například v oblasti energetiky v podobě podpory nových zdrojů energií, vyšší podpory investic do infrastruktury a nových technologií nebo v odbourávání zbytečné byrokracie pro firmy a podnikatele. Sám se v tom chystám být na evropské úrovni aktivní,” uvedl.

Co na to zástupci průmyslu?

„Je dobře, že si Evropská komise konečně uvědomila, do jak velkých problémů se dostal evropský průmysl a evropská ekonomika obecně kvůli klimatickým a jiným politikám EU, stále ale nenašla odvahu ke skutečnému přehodnocení kurzu,“ uvedl český Svaz průmyslu a dopravy v prohlášení zaslaném novinářům.

„Evropa nedokáže konkurovat Číně, USA a dalším zemím. Přicházíme o farmaceutický, chemický, obranný průmysl či ocelářství. Nebudeme dost odolní vůči krizím, hlavně té bezpečnostní, která je v současné geopolitické situaci urgentní.”

Vojtěch Dvořáček, Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít