Ani německá strana Zelených pod tlakem toho, co řeší německá společnost, nemluví tolik o klimatu, raději spíš o zdravotnictví nebo bydlení. Podle průzkumů velmi pravděpodobný příští spolkový kancléř, křesťanský demokrat Friedrich Merz (CDU/CSU), během kampaně mluví o tom, že přestane s podporou tepelných čerpadel.

Merz prohlásil, že se mu nelíbí větrné elektrárny, a slibuje, že bude mít jiné priority než ochranu klimatu. Na druhou stranu, jak třeba připomíná německý energetický web Clean Energy Wire, někteří lidé z Merzova okolí tvrdí, že vnímá potřebu klima chránit i technologické příležitosti, které to zároveň nabízí.

Podstatné také bude, s kým případně Merzova CDU/CSU vytvoří koalici. Od vědců víme, že změnu klimatu řešíme pozdě a málo, že ekonomické škody jsou už teď velké a porostou, jak hlásí třeba pojišťovny. Minimálně ve svých programech se německé strany většinově neodklánějí od oficiálního cíle své země, tedy od uhlíkové neutrality do roku 2045.

Většina ze sedmi nejsilnějších stran chce zachovat německý cíl na uhlíkovou neutralitu v roce 2045. Ještě rychleji, už do roku 2040, chce uhlíkovou neutralitu Die Linke. Naopak současná koaliční FDP až o pět let později oproti současnému cíli, tedy do roku 2050.

AfD popírá vědecké poznání o změně klimatu a cíle v této oblasti odmítá. Favorizovaná CDU/CSU má v programu třeba rozvoj obnovitelných zdrojů nebo klima bonus jako finanční kompenzaci pro sociálně slabší z výnosů z emisních povolenek, ale chce například přehodnotit konec prodeje aut na fosilní paliva v roce 2035, stejně jako Svobodní demokrati (FDP) nebo Alternativa pro Německo.

Zelení, sociální demokrati a Die Linke chtějí zavést rychlostní omezení na německých dálnicích. A tyto strany chtějí nějakou formou podporovat i nízké ceny veřejné dopravy, celoněmecké jízdenky a jiné pobídky pro přesun více lidí z aut do vlaků či autobusů. Veřejnou dopravu a rozvoj železnic chce i AfD.

Německá elektřina měla loni nejnižší míru uhlíkových emisí v historii, uvádí zpráva solárního institutu Fraunhofer. Je to dáno rozvojem obnovitelných zdrojů, který svým tempem překonává původní vládní cíle, a prudkým oslabováním uhelné energetiky.

Obnovitelné zdroje vyrobily loni 55 procent německé elektřiny, a když odečteme průmyslové závody, tak elektřina pro domácnosti byla v Německu skoro ze dvou třetin z obnovitelných zdrojů – téměř z 63 procent, což je rekord.

Zároveň ale platí, že i tak má Německo jeden z emisně nejnáročnějších mixů výroby elektřiny v Evropské unii, horší je v tomhle ohledu už jen pět zemí, mezi nimi i Česko. Vychází to z dat Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2023.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít