S oteplováním přibývá infarktů i krupobití. ‚Musíme to zohlednit,‘ zní z pojišťoven. Co přesně zdraží?
Škod na majetku kvůli extrémním jevům v počasí v Česku dlouhodobě přibývá. Podle České asociace pojišťoven je loňský rok dalším potvrzením tohoto trendu. Kvůli podzimním povodním, ale i dalším intenzivním bouřím a srážkám se kryté škody vyšplhaly na víc než 36 miliard korun, ukazují čerstvá data. Nejde ovšem o českou specialitu – řeší to pojišťovny na celém světě.
Když loni na podzim smetly povodně po rekordních přívalových deštích část obce Jeseník v Olomouckém kraji, byla to pro obyvatele tragédie lidská, ale i finanční. A ekonomické důsledky nekončí sečtením škod, ale promítají se i do budoucna.
„Měli jsme dobrou pojistku – 25 milionů na úklid a 50 milionů na obnovu města po povodních. Její platnost ale vypršela na konci roku. Poptali jsme pojistku znovu, ale nepřihlásila se žádná pojišťovna kromě té naší stávající. A ta totéž pojistila tentokrát třikrát dráž. Takže co nás stálo milion ročně, teď vychází kolem tří milionů,“ vysvětluje starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová z TOP 09 a hnutí Jeseník srdcem.
Důvodem je i to, že pojišťovny, protože na tom závisí jejich byznys a existence, nezpochybňují vědecké závěry klimatologů – naopak jejich modelům důvěřují, takže počítají s tím, že podobné extrémy a pojistné události se budou kvůli stále rostoucím teplotám opakovat častěji.
„Podobně velká povodeň v této oblasti byla v roce 1903, potom 1997 a teď 2024. Mezitím přišla spousta malých povodní. A protože globální teplota i teplota ve střední Evropě a v Česku stále mírně poroste, dá se očekávat, že podobná povodeň Jeseník a okolí příště postihne pravděpodobně dřív než za těch 27 let. S tím se musí počítat a je třeba se na to připravit. Odpovídá to klimatickým modelům,“ vysvětluje Radim Tolasz, klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu.
Americká inspirace
Adaptace na teplejší svět i rychlé snižování emisí skleníkových plynů je tedy v zájmu jak pojištěných, tak pojišťoven. A je to problém, který řeší nejen Česko, ale celý svět. Třeba kvůli zesilujícím hurikánům na Floridě nebo stále intenzivnějším požárům v Kalifornii přibývá oblastí, kde jsou nemovitosti prakticky nepojistitelné.
Japonsko má nové cíle pro redukci emisí skleníkových plynů. Tamní ekologové je kritizují
Číst článek
Oba americké státy kvůli tomu zavedly veřejně dotovaný mechanismus pojistitelů poslední instance.
„Existuje široký konsenzus mezi finančními regulátory z celého světa, že změna klimatu znamená riziko pro světový finanční systém a pro finanční instituce,“ říká na novinářské platformě Covering Climate Now emeritní státní komisař pro oblast pojišťovnictví z Kalifornie Dave Jones.
„Pokud jde o pojistitele, ti na dopady změny klimatu reagují dvěma způsoby. Jednak zvyšují ceny a jednak přestávají pojištění nabízet. Tady ve Spojených státech se děje obojí podle toho, jak jsou dané oblasti zasahované extrémními jevy, které pohání změna klimatu, tedy naše neschopnost odejít od fosilních paliv a odvětví produkujících skleníkové plyny,“ dodává Jones.
Neřešená změna klimatu ohrožuje fungování celosvětového finančního systému i podle Rady pro finanční stabilitu, jak informuje deník Financial Times. Jde o instituci založenou po finanční krizi 2008, aby pomáhala podobným krachům v budoucnu předcházet.
25:10
Když klimatická žaloba uspěje, budeme mít páku, věří aktivista. ‚Česko závazky plní,‘ brání se ministerstvo
Číst článek
Na situaci reagují i tuzemské pojišťovny. „Loni jsme v Česku zažili 57 tropických dní – tedy takových, kdy teplota aspoň někde překročila třicet stupňů ve stínu. Průměrný počet tropických dní se kvůli změně klimatu rychle zvyšuje. Třeba v Brně-Tuřanech se od roku 1990 jejich počet víc než ztrojnásobil. A s přibývajícím horkem se zdražují i životní pojistky,“ vysvětluje Adam Voldán, konzultant České asociace pojišťoven.
Pojištění na počasí
„Existují studie na to, že v letním období výrazně vzrostlo riziko infarktu. Má to vliv na smrtnost lidí. Takže když si pojišťuju třeba spoření k hypotéce, tak pojišťovny už teď musejí zohledňovat to, že se nám mění klima, zvyšuje se riziko úmrtí lidí, mění se nám úmrtnostní tabulky, podle kterých počítáme. Jde to napříč pojišťovnami, přes všechna oddělení,“ přidává Voldán.
Vede v České asociaci pojišťoven pracovní skupinu Mojžíš, která se zaměřuje právě na to, aby pojistitelé dovedli reagovat na měnící se klima a intenzivnější přírodní extrémy. Sbírají data, sledují vědecké modely dalšího vývoje oteplování.
Světový den rádia se slaví už třináct let. Letos se věnoval roli rozhlasu v informování o změně klimatu
Číst článek
„Právě modelování je jedna z těch základních věcí, které teď v pojišťovnách velmi rezonují. V poslední době se to velmi rychle vyvíjí a pojišťovny používají nástroje k tomu, aby byly připraveny na klimatické jevy,“ doplňuje Petr Koblížek, poradce výkonného ředitele České asociace pojišťoven.
Ta připomínkuje i legislativní proces, jako třeba protierozní vyhlášku nebo zákony související se zdravím českých lesů. Jako klasický příklad, kdy zdravější krajina mohla zabránit velké škodě a zřejmě i dražším pojistkám v budoucnu.
„Les tam byl sežraný kůrovcem. Napadly srážky, které by ten les jinak částečně pohltil. Ale při dvacetiletých srážkách – taková bouřka se opakuje přibližně jednou za dvacet let – jsme tam měli škody, které odpovídají stoleté vodě. Kvůli tomu, že tam ten les najednou není, zůstanou jen holiny, tak ty obce jsou najednou mnohem zranitelnější, krajina je k tomu náchylnější. To je důvod, proč potřebujeme dlouhodobě zdravé lesy,“ uvádí Voldán bleskovou povodeň v Šumvaldu na Olomoucku v roce 2020.
5:29
Green Deal není v rozporu se snižováním cen. Státy s obnovitelnou energií prošly krizí lépe, říká expert
Číst článek
I to potom souvisí s cenou pojištění, tentokrát už toho majetkového. V jeho rámci budou s postupující změnou klimatu klesat škody působené tíhou sněhu, naopak pojistit lyžařskou sezonu bude skoro sci-fi.
„Lyžařské závody a pojišťování lyžařských sezon, tam bude skoro jistota, že sníh nebude. Pojišťovny za tohle budou chtít hodně peněz,“ myslí si expert na dopady změny klimatu na pojistitele Adam Voldán.
Zásadním problémem s ohledem na pojištění v budoucnu paradoxně nemusejí být rozsáhlé povodně podobné těm loňským. Jen pro omezené, nejrizikovější lokality, kde se dá čekat další zdražování pojistného. Jinak z dat prý vyplývá, že vody bude v povodích spíš méně a dá se tlačit na stavbu protipovodňových opatření nebo na to, aby se omezilo stále rozšířené stavění v záplavových oblastech. Horší to podle Voldána bude u lokálních extrémů v počasí.
„Porostou nám velmi prudké, lokální atmosférické srážky. Víme, že roste jejich frekvence. Od roku 1960 do období po roce 2030 se pravděpodobnost těchto extrémních bouřek zhruba ztrojnásobí. Aby cena pojistného zůstala malá, je potřeba, aby se pojistili všichni a riziko se rozložilo, říká Voldán.
Podobně problematické bude i pojišťování zemědělské úrody před suchem, kroupami nebo pomrznutím po předčasném rozkvetení, jako se to loni stalo s ovocnými stromy, odhadují zástupci České asociace pojišťoven.
