Světový den rádia se slaví už třináct let. Letos se věnoval roli rozhlasu v informování o změně klimatu
Světový den rádia se slaví od roku 2012, kdy ho vyhlásilo UNESCO. Vznikl na popud Španělské rozhlasové akademie a má připomínat význam rádia a zvuku pro informování veřejnosti. Letos se tematicky věnuje změně klimatu a tomu, jak o ní rozhlas informuje.
„Rozhlas je už více než století nejrozšířenějším a nejdostupnějším médiem na světě a to i pro lidi kteří nemají internet což je zhruba třetina populace celého světa. V době klimatické krize je tedy významným hráčem a dokáže zprostředkovat vědecké poznání i příběhy lidí, kteří na vlastní kůži pociťují, co umí změna klimatu způsobit. Přináší ale také informace o tom, jaká řešení ve světe fungují,“ vysvětluje Michal Broža, ředitel Českého informačního centra OSN v Praze.
Hodiny posledního soudu ukazují 89 sekund do půlnoci. ‚Je to varování pro světové vůdce,‘ říká vědec
Číst článek
Akademie
Řada médií po světě už zřídila posty klimatických zpravodajů napříč různými redakcemi. Například norský vysilatel veřejné služby NRK takové redakce provozuje dvě, jednu zpravodajskou a druhou investigativní.
Redaktory zaměřené pouze na klima nemají pouze západní média, ale pořad o budoucnosti uhlí vysílá například bulharské rádio nebo ugandská stanice Choice FM.
A existuje také akademie pro novináře, aby lépe porozuměli problematice změny klimatu, půlročním online kurzem Reuters Institutu a Oxfordské univerzity už prošlo na 700 žurnalistů z celého světa.
‚Tichá většina‘
V poslední době se ale čím dál tím častěji vrací například popírání změny klimatu coby zásadního a řešitelného problému. Některá média na to ale obratem reagují. Jeden příklad za všechny: americká platforma Covering Climate Now sdružuje asi 500 médií, které chtějí odpovědně vysvětlovat změnu klimatu. Patří tam třeba agentury Reuters nebo AFP, časopis Time a další.
Tato platforma teď spustila tzv. Projekt 89 procent. Ta reaguje na to, že loňská recenzovaná studie časopisu Nature Climate Change zjistila, že 89 procent světové populace chce po svých vládách ráznější boj se změnou klimatu, a další výzkumy ukazují podobně silnou „tichou většinu“, jak to tento projekt nazývá.
Cílem je propojit redakce a opustit depresivní styl informování o změně klimatu, víc se soustředit na řešení a hlavně na to, jak hnát politiky a vlády k zodpovědnosti.
