Jak učit o klimatické krizi? Nejlepší je dětem ukázat, že mohou věci kolem sebe ovlivnit
Mladí lidé považují změnu klimatu za důležité téma a někteří ho silně prožívají i emočně. To je výzva pro vyučující, kteří s nimi tuto problematiku musí probrat ve více rovinách. „Nejlepší je, když se děti mohou zapojit do změny, jako třeba sázet nové lesy, nebo sbírat srážkovou vodu,“ doporučuje v pořadu Reparát českého rozhlasu Plus Martin Kříž z projektu Učím o klimatu a programový ředitel obecně prospěšné společnosti Chaloupky.
„Děti se s klimatickou změnou potkávají nejen na televizních obrazovkách, ale i v dalších souvislostech. Některým velká voda vzala střechu nad hlavou, dalším uschly na Vysočině lesy, ve městech je horko,“ poukazuje Kříž, který působí také jako středoškolský a vysokoškolský učitel.
Poslechněte si další díl podcastu Reparát na téma: Jak učit o klimatické krizi?
Dokládá tím, že dětem ve vyučování pomáhá, když se dopady klimatické krize ukazují na tématech, která jsou jim blízká.
„Nemůžeme koukat jenom na tučňáky a stoupající hladiny oceánů, musíme se podívat do našich lesů. Potřebujeme, aby děti mohly být aktivní a mohly ovlivňovat věci kolem sebe,“ říká programový ředitel obecně prospěšné společnosti Chaloupky.
Z průzkumů totiž vyplývá, že problémem mladých lidí není to, že by nevěřili ve změnu klimatu. Ale frustrace z toho, že s ní nedokážou nic udělat.
Studující také někdy trpí environmentálním žalem. Tento prožitek byl ale v minulosti v politické rovině zesměšňován. „Mladí mají špatné svědomí z mnoha návyků, které se ve společnosti naučili, a které jsou proti přírodě. Prožívají pocity lehkého naštvání, ale také deprese a v krajních případech páchají sebevraždy,“ upozorňuje Kříž.
Právě proto je ve vzdělávání o klimatu důležité opečovávat emoce: „Ať už přijdu před děti, nebo učitele, je tam velká škála lidí – od těch, co trpí environmentálním žalem, po ty, co jsou popírači klimatické krize. Musíme to prostředí nastavit tak, aby byli všichni v pohodě.“
3:41
Jaké máme emise a co s nedostatkem písku? Manažer udržitelnosti se v Česku stává certifikovanou profesí
Číst článek
Potřeby klimatického vzdělávání
Nejen proto může být klimatická výchova pro učitele velkou výzvou. Ve výuce mohou využít například simulační hry. „Máme hru Jak se žije v Podnebíně, kde si ukazujeme, jak adaptovat obec na klimatickou změnu, nebo deskovka od organizace Tereza s názvem Base camp, kde se učíme vědecky přemýšlet, jak zachránit planetu,“ uvádí Kříž.
Benefity výuky formou hry potvrzuje i lektorka Markéta Dědková ze vzdělávacího centra Tereza, která působí v projektu Ekoškola. „Děti si mohou hrát a vše vyzkoušet. Tím se vzdělávají v ochraně klimatu,“ vyzdvihuje.
Upozorňuje, že se často setkávají s aktivními učiteli, kteří ale naráží na problémy s vedením školy. Proto pro učitele nabízí projekt Ekoškola materiály a školení na svém webu.
Martin Kříž dodává, že je potřeba, aby se na školách o klimatické krizi učilo ve všech předmětech: „Klimatická krize se týká celé společnosti, nejen přírodovědy a geografie. Měla by se objevovat i v předmětech, jako je občanka a dějepis.“
Poslechněte si celý podcast Reparát. Audio je nahoře v článku.
