„Základní obrázek je takový: česká veřejnost se shodne, že máme se změnou klimatu problém. Shodne se také, že ho má Česko řešit, ale také že se obává zchudnutí a že má obavy ze Zelené dohody pro Evropu. Zároveň ovšem Čechy spojuje podpora celé řady těch opatření na ochranu klimatu, a to těch konkrétních v energetice, zemědělství a podobně,“ vybírá některé základní shody v české společnosti ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl.

V energetice jde třeba o podporu obnovitelných zdrojů energie. O podporu solární energetiky stojí 79 procent Čechů, u vodní je to dokonce 82 procent. Zajímavá čísla vycházejí u větrné energetiky. V referendech na různých místech Česka obyvatelé stavbu větrníků často zamítají.

Z výzkumu České klima ovšem plyne, že jen 16 procent Čechů je proti stavbě větrné elektrárny do pěti kilometrů od své obce za předpokladu, že jejich vlastní domácnost bude mít podíl na zisku.

„Ukazuje se, že úspěšnost projektů větrné energetiky mají ve svých rukou zejména investoři, kteří je staví. Konkrétně jejich ochota podělit se s obcemi a domácnostmi finančně na příjmech z jejich provozu,“ čte z výsledků výzkumu České klima sociolog Institutu 2050 Tomáš Chabada.

V zemědělství zase víc než 70 procent Čechů podporuje, aby dotace byly podmíněné povinností chránit krajinu. Ale Češi mají i další společná přání, která souvisejí s ochranou klimatu.

„Aby probíhala celková modernizace Česka, která pak může v rámci opatření na ochranu klimatu nabývat různých podob. Všechny skupiny české veřejnosti jsou vysoce citlivé na změny, které se dějí v české krajině. A všechny ty skupiny si přejí, aby stát dělal víc pro ochranu české krajiny a přírody, například aby do ní pomáhal vracet mizející druhy ptáků či hmyzu,“ upozorňuje Chabada.

Snaha chránit přírodu

Právě silný zájem Čechů o přírodu a jejich touha chránit krajinu je zatím nevyužitou politickou příležitostí, říká na úvod volebního roku ředitel výzkumu České klima Jan Krajhanzl: „Většina veřejnosti sdílí ten celkový sentiment k ochraně přírody a životního prostředí. Když budu hledat, jak to koresponduje s politickou realitou, ve které žijeme, tak tu nevidíme moc politiků, kteří by měli odvahu se postavit za ochranu životního prostředí a přírody jako takové. Ovšem ta shoda je poměrně silná a široká.“

Zároveň výzkum České klima ukazuje, že většina Čechů považuje za své lidské právo jezdit autem se spalovacím motorem nebo vidí v ochraně klimatu zdražování pro běžné lidi.

Samostatnou kapitolou je pak podle Tomáše Chabady informovanost o Zelené dohodě a řešeních změny klimatu, a to napříč společností: „Informovanost o tématu ochrany klimatu nebo o konkrétních opatřeních, která by mohla pomoci, je nízká napříč skupinami – od popírajících až po angažované. Ty segmenty se také poměrně jasně shodnou, že politici a média by měli tato témata lépe vysvětlovat. Třeba i to, co přinese Zelená dohoda pro Evropu do České republiky,“ říká Chabada.

Základní vědecký konsenzus, že za současnou rychlou změnu klimatu jsou zodpovědné lidské aktivity, ale Češi znají. Jen sedmnáct procent s tím vyjadřuje nesouhlas.

Co Čechy naopak rozděluje, to je podle ředitele Institutu 2050 Jana Krajhanzla třeba přístup k podpoře rozvoje elektromobility. Rozpolcenost se ukazuje i u konkrétních otázek, na které odpovídal reprezentativní vzorek víc než dvou tisíc Čechů při výzkumu České klima.

Skoro stejný souhlas i nesouhlas vyjádřili Češi u otázky, která zkoumala, jestli je podle nich správné protestovat proti firmám, které vydělávají na těžbě a spalování uhlí. Nebo u té, co zjišťovala názor na tvrzení, že k záchraně klimatu je potřeba zbourat současný politický a ekonomický systém.