Útok v Mannheimu byla poslední kapka, říká volič. Téma bezpečnosti je pro antisystémové strany klíčové
Německo stojí před zásadními volbami. Rozhoduje se, jestli se lidé přikloní k tradičnímu proudu, nebo antisystémovým stranám. AfD i nové protestní strany berou voliče CDU, SPD i Zeleným. Na východě Německa populistická strana patří podle průzkumů k nejsilnějším, a to hlavně mezi mladými. „Líbí se mi jejich volební program, hlavně ale chtějí něco konečně udělat s tím nárůstem zločinnosti,“ říká o AfD student Maxmilian.
Je jich více šest milionů a jejich hlas bude mít váhu. Mladí Němci ve věku osmnáct až 29 let tvoří asi třináct procent oprávněných voličů. Právě o jejich hlasy bojují antisystémové strany. Z mladých může vzniknout jejich pevná voličská základna.
Sliby se musí plnit a v posledních letech jsem si nevšimla, že by se to dařilo. I proto se možná důvěra v tradiční strany vytrácí, říká studentka
V předchozích letech měli blízko především k Zeleným nebo tradiční CDU-CSU, postupně se od nich odvrací. Mezi nimi i čtyřiadvacetiletý student technické univerzity Leon. Letos chce volit Alternativu pro Německo – AfD.
„Pro mě byla poslední kapka útok v Mannheimu. Už předtím jsem si říkal, že je to tady tak trochu na hraně. Měl jsem pocit, že nás vláda úplně nechrání. A tady potom jsem si řekl, že už to dál prostě nejde,“ popisuje Leon.
Leon vzpomíná na útok afghánského uprchlíka, při kterém zemřel jeden policista. Jeho spolužačka Lena favorita ve volbách zatím nemá. Ví ale jedno – letos svůj hlas Zeleným už neodevzdá.
„Sliby se musí plnit a v posledních letech jsem si nevšimla, že by se to dařilo. I proto se možná důvěra v tradiční strany vytrácí,“ myslí si.
Autoritářský národní radikalismus
Lenina slova potvrzují například loňské volby do Evropského parlamentu. Z tradičních stran u mladých vyšla dobře jen CDU-CSU. Zelení naopak přišli oproti roku 2019 o dvě třetiny voličů. A podobnou ranou byly i zářijové zemské volby, kde v regionech bývalého východního Německa jasně dominovala AfD. V Durynsku zvítězila, v Sasku skončila druhá.
3:37
‚Když se zlepší infrastruktura pro všechny, bude po problémech.‘ Jak se Německo potýká s migrací?
Číst článek
Možné důvody vysvětluje sociolog Wilhelm Heitmeyer: „Problém je, že tradiční strany na samém začátku opakovaně tvrdily, že lidé AfD volí jen na protest. Že ve východním Německu stačí trochu zvýšit důchody a pak se všichni vrátí k CDU nebo SPD.“
Postupně se ale podle Heitmeyera ukázalo, že AfD dokáže oslovit voliče úplně novým druhem politiky – takzvaným autoritářským národním radikalismem. Staví na tradičním způsobu života, tradičních rolích mužů a žen nebo odmítání sexuální rozmanitosti.
„Někteří mladí muži se s tím ztotožňují. Týká se to hlavně bývalého východního Německa – tamního venkova a malých měst. Mladé ženy totiž z těchto oblastí často odcházejí za lepší prací nebo studii. Muži tak mají menší šanci k navazování vztahů a vzniká pocit nejistoty. A právě krajní pravice pro ně ztělesňuje obraz mužnosti a síly, který se může projevovat i násilím,“ říká Heitmayer.
Migrace a bezpečnost
Jedním z nejdůležitějších lákadel antisystémových stran ale zůstává téma migrace a bezpečnosti.
2:30
Německé elektromobily dnes jen těžko obstojí na trhu, míní odborář. Co potřebuje tamní autoprůmysl?
Číst článek
„AfD do problémů přidává silné emoce. Migraci a kriminalitu vykresluje jako něco cizího, jako kulturní válku. To je někdy důležitější než ekonomické problémy. A tato emocionalizace se ještě spojuje s pocitem ztráty kontroly, což je nebezpečné. AfD voličům slibuje, že tuto kontrolu obnoví svými autoritářskými, nacionalistickými a radikálními politickými představami,“ vysvětluje sociolog Wilhelm Heitmeyer.
Sliby AfD o návratu k pořádku jsou důvodem, proč se pro tuto stranu v letošních volbách rozhodl student medicíny Maximilian. „Líbí se mi jejich volební program, hlavně ale chtějí něco konečně udělat s tím nárůstem zločinnosti,“ říká.
Vyšší počet kriminálních případů potvrzuje i loni zveřejněná statistika německé policie. V roce 2023 více než 34 procent podezřelých tvořili cizinci. Podle studie německého think-tanku IFO ale neexistuje žádný důkaz o systematickém vlivu migrace na kriminalitu.
Rozhodující není původ, ale místo pobytu. IFO tvrdí, že cizinci se v policejních statistikách vyskytují častěji, protože žijí v městských oblastech, kde je počet zločinů i kvůli drobným krádežím nebo vandalismu vyšší.
