Útok v Mnichově obnovil debatu o deportacích migrantů. Odpůrci nechtějí vyjednávat s Tálibánem
Útok v Mnichově se dvěma mrtvými oživil v Německu debatu o deportacích do Afghánistánu. Kandidát na kancléře za opoziční CDU/CSU Friedrich Merz vyzval vládu, aby zahájila jednání s islamistickým hnutím Tálibán, které od roku 2021 Afghánistán opět ovládá. Podle strany Zelených je ale Tálibán teroristická organizace, se kterou se nevyjednává. Německo svůj první a zatím poslední deportační let do Afghánistánu vypravilo loni v srpnu.
Minulý čtvrtek najel 24letý Afghánec úmyslně autem do protestního průvodu odborářů v Mnichově. Zranil čtyři desítky lidí a dvouletá holčička a její 37letá matka v sobotu zemřely v nemocnici. Vyšetřovatelé předpokládají, že čin neúspěšného žadatele o azyl má islamistický motiv. Pachatel je ve vyšetřovací vazbě.
Už v lednu odmítnutý žadatel z Afghánistánu zabil v bavorském Aschaffenburgu dvouletého chlapce a 41letého muže, který přispěchal na pomoc. Afghánec se u soudu zodpovídá také za islamisticky motivovaný útok v Mannheimu z loňského května, který si vyžádal život policisty a několik zraněných.
Útok v Mnichově má dvě oběti. Svým zraněním podlehly matka s dvouletou dcerou
Číst článek
Především útok v Aschaffenburgu znamenal obrat v kampani před předčasnými parlamentními volbami, které se v Německu uskuteční už v neděli. Migrace a její následky se staly hlavním tématem debat. Také v nedělní diskusi čtyř kandidátů na kancléře zazněl požadavek řešit situaci kolem pachatelů trestných činů z Afghánistánu.
Předseda nejsilnější opoziční strany, Křesťanskodemokratické unie (CDU) a kandidát na kancléře za CDU/CSU Merz vyzval, aby spolková vláda okamžitě zahájila jednání s Tálibánem, který by měl podle něj začít přijímat afghánské občany. Podle něj má Německo páku v podobě humanitární pomoci, kterou by mělo zastavit, kdyby nechtěl Kábul spolupracovat. Podobný požadavek zazněl v neděli také od bavorského premiéra a předsedy CSU Markuse Södera.
Proti jednání s „teroristickým režimem“ Tálibánu se v nedělní debatě postavil kandidát na kancléře za Zelené a ministr hospodářství Robert Habeck. Řekl, že s ním žádná země nemá diplomatické styky a vyjednávání by režim jen legitimizovalo. Také další přední členka Zelených, ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, jednání s Tálibánem odmítla.
Tálibán se s USA dohodl na výměně vězňů. Došlo k ní ještě za Bidenovy administrativy
Číst článek
Německo ani žádná jiná země světa oficiálně neuznává vládu Tálibánu v Afghánistánu. Islamistické hnutí se moci chopilo v srpnu 2021 uprostřed stahování spojeneckých vojsk, které v asijské zemi působily v rámci operace zahájené po teroristických útocích ve Spojených státech z 11. září 2001.
Německu se loni v srpnu podařilo do Afghánistánu vypravit deportační let s afghánskými občany usvědčenými ze spáchání trestného činu. Stalo se tak díky zprostředkování Kataru, který udržuje s Tálibánem dobré vztahy. Tehdy mělo Německo krátce před zemskými volbami v několika východoněmeckých spolkových zemích.
Před časem vláda uvedla, že další let chystá. Jestli jej vypraví ještě před nedělními parlamentními volbami, ale není jasné.
