Sokolovská solární elektrárna má mít ‚nejmodernější technologie‘. Pokryje spotřebu až 16 tisíc domácností
Do roku 2033 se má Česko obejít bez uhlí. Do roku 2030 by tedy měly například solární nebo větrné elektrárny pokrýt až třetinu tuzemské spotřeby elektřiny. Tolik čisté elektřiny ale malé zdroje na střechách domů nevyrobí, takže se neobejdeme bez velkých solárních parků. A ty v Česku od roku 2010, kdy po seškrtání dotací skončil předchozí solární boom, prakticky nevznikají. Jeden z ojedinělých projektů se teď staví ve vytěženém lomu na Sokolovsku.
Na staveništi na okraji hnědouhelného vytěženého lomu Družba u Nového Sedla na Sokolovsku se brodí dělnicí v blátě a snaží se položit do mělkého výkopu velké kabely. To o několik desítek metrů dál už stojí konstrukce, na kterou solární panely pracovníci postupně umisťují. Od jara příštího roku tady bude elektřinu vyrábět téměř 40 tisíc solárních panelů.
„Tady v solárním parku na Novém Sedle jsme zvolili tu nejmodernější technologii, která může být. Panely, které tady jsou, mají jednak nejmodernější buňky, které jsou velice efektivní, a navíc ještě dokážou vyrábět z obou dvou stran. To znamená, že nevyrábí jen ta osvětlená strana, která je na sluníčku, ale je to i z druhé strany, z odrazového světla,“ popisuje Aleš Hradecký ze společnosti Solarinvest Green Energy ze skupiny PRE, který stojí v uličce mezi řadami postavených solárních panelů. „Meziročně to vyrobí přibližně o sedm procent víc energie, než u klasického jednostranného panelu.“
Solární park na Sokolovsku by měl ročně vyrobit zhruba 24 gigawatthodin čisté energie, což může pokrýt roční spotřebu pro zhruba 16 tisíc domácností. Půjde o doposud největší fotovoltaickou elektrárnu Pražské energetiky. Společnost do ní investuje 400 milionů korun. Za posledních téměř 15 let to bude navíc jeden z největších solárních parků v Česku.
Stanjura: Máme šest nástrojů na snížení dotací podporovaných zdrojů. Budou to desítky miliard dolů
Číst článek
Od roku 2010 se totiž větší fotovoltaiky příliš nestaví. Vliv na to má podle Hradeckého podpora ze strany státu. „V současné chvíli se dotace musí soutěžit. Vyhrává ten, který chce méně. Takže podíl dotace na tomto parku je 20 až 25 procent. Není to úplně jednoduché, protože pořád vám nevychází ekonomika.“
O výstavbu větších solárních elektráren se tak snaží hlavně velké energetické společnosti jako například Pražská energetika nebo ČEZ. „Skupina ČEZ má za cíl postavit v následujících letech tisíce megawattu v obnovitelných zdrojích, přičemž převažujícím prvkem budou právě fotovoltaické elektrárny. Největší potenciál pro rozvoj fotovoltaických parků z hlediska území zasažených těžbou má Ústecký a Moravskoslezský kraj. Fotovoltaické elektrárny stavíme na brownfieldech nebo jinak nevyužitelných pozemcích s nízkou produkční schopností,“ říká mluvčí skupiny ČEZ Barbora Peterová.
Podle Solární asociace brzdí větší výstavbu kromě ekonomických aspektů, na které má vliv klesající a nestabilní cena elektřiny, taky pomalé povolovací procesy. Třeba výstavbu solárního parku u lomu Družba zpozdil o rok nález vzácné ropuchy krátkonohé, kvůli které se musel projekt upravit, aby mohl obojživelník vedle elektrárny nadále nerušeně žít.
„Vznikne tady například trdliště, kde se budou moct žáby rozmnožovat,“ popsal úpravy Aleš Hradecký.
Stát v připravovaných energetických a klimatických plánech počítal s tím, že se instalovaný výkon solárních elektráren do roku 2030 navýší na deset gigawatt. Mimo jiné by to znamenalo, že se ročně podaří zprovoznit tolik solárních panelů, aby jejich instalovaný výkon odpovídal zhruba jednomu temelínskému bloku. To se povedlo loni díky velkému zájmu domácností o fotovoltaiku.
16:23
Jak kompletně recyklovat solární panely? S řešením přichází Vysoké učení technické v Brně
Číst článek
Celkem vzniklo 83 tisíc nových fotovoltaik s výkonem 970 megawatt-peak. Tento solární boom ale nejspíš naráží, i přes pokračující dotační podporu státu, na svůj strop. Za první půlrok letošního roku totiž klesl počet nových instalací zhruba na polovinu. K zajištění dostatečného množství solární energie jsou podle Solární asociace potřeba právě větší pozemní projekty.
„Z hlediska celé ekonomiky a taky těch milionů lidí, kteří nežijí ve vlastním bytě nebo rodinném domě, tak potřebujeme tyto solární parky. Není to nutně dáno jen nějakými klimatickými cíli, ale klíčové je, že český průmysl potřebuje vykazovat do budoucna, že odebírá elektřinu z obnovitelných zdrojů,“ upozorňuje výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Na jejich další výstavbu může mít podle Krčmáře vliv i návrh státního rozpočtu na příští rok, který zatím počítá s výrazným osekáním dotací pro staré solární elektrárny z období prvního solárního boomu před rokem 2010.
„To má přímý dopad na rozvoj těch nových solárních zdrojů, protože to jsou ty stejné firmy, které potom nebudou mít přístup k financování. Budou příliš rizikové pro banky, takže solární elektrárny nebudou vznikat,“ doplňuje Jan Krčmář.
Podle Státního fondu životního prostředí stát podpořil z modernizačního fondu doposud 141 projektů větších solárních elektráren. Nejnovější výzva, ve které rozděluje 4 miliardy korun, je navíc stále otevřená a firmy se o dotace na výstavbu velkých solárních elektráren s výkonem 1 megawatt-peak a vyšším můžou hlásit do konce října.
Například podle studie projektu Fakta o klimatu by bylo potřeba k většímu rozvoji solární energetiky, která by přispěla k nahrazení uhelných zdrojů, zavést provozní podporu namísto dosavadní podpory investiční. Po tom ostatně dlouhou dobu volají i solární podnikatelé. Ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně Českému rozhlasu potvrdilo, že zavedení této formy dotací neplánuje.
