Odpojili jsme se, oznámila Litva. Pobaltské státy ukončily elektrické připojení k Rusku

Litva, Lotyšsko a Estonsko v sobotu v souladu s plánem ukončily elektrické připojení k Rusku, oznámilo litevské ministerstvo energetiky. Tento krok je součástí plánu baltských zemí, jak zvýšit svou bezpečnost a propojenost s Evropskou unií, píše Reuters.

Vilnius Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rostoucí ceny energií byly tento rok stále velkým tématem

Pobaltí ukončilo elektrické připojení k Rusku | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

Dosáhli jsme cíle, o který jsme tak dlouho usilovali. Nyní je vše jen v našich rukou,“ řekl litevský ministr energetiky Žygimantas Vaičiunas na tiskové konferenci.

Jako první se odpojila Litva, kterou po hodině v 9.00 místního času (8.00 SEČ) následovaly Lotyšsko a Estonsko. Prvních 24 hodin budou země fungovat samostatně. V neděli se pak napojí na energetickou síť Evropské unie, čemuž bude ve Vilniusu přihlížet i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, uvedla agentura AP.

Litva převezme od Norska plovoucí terminál na LNG. Má přispět k nezávislosti na ruském plynu

Číst článek

Přerušení elektrických vazeb na Rusko má geopolitický a symbolický význam, píší agentury. Práce na přechodu na evropské sítě se urychlily poté, co Rusko v únoru 2022 vojensky napadlo Ukrajinu. O kroku se diskutovalo už od ruské anexe Krymu v roce 2014.

Sobotní odpojení také znamená, že ruská enkláva Kaliningrad, která se nachází mezi Litvou, Polskem a Baltským mořem, nebude moct být připojena na ruskou síť a bude se muset spolehnout na svůj energetický systém, uvedl Reuters.

Představitelé baltských republik, které jsou členy EU i Severoatlantické aliance, se obávají, že ruské nároky se kromě Ukrajiny týkají i jejich území. Možnost ruské vojenské agrese je stále reálná, byť není nevyhnutelná. Musíme zesílit naše úsilí o výrazné posílení obrany a odstrašení, uvedl litevský prezident Gitanas Nauséda, když v lednu komentoval rozhodnutí navýšit výdaje na obranu na pět až šest procent HDP.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme