V pětapůlmilionovém Libanonu žije směsice křesťanů, šíitských a sunnitských muslimů a dalších náboženských skupin, píše deník. Už tak značné napětí způsobené náboženskými rozdíly vyostřuje pokračující válka mezi Izraelem a militantním šíitským hnutím Hizballáh.

Izrael se ho snaží zlikvidovat, protože jeho ozbrojenci od loňského října ostřelují sever židovského státu.

Několik dní potom, co Izrael na dálku odpálil tisíce sabotovaných pagerů a vysílaček v rukou členů Hizballáhu, dorazila do zmíněné vesnice skupina mužů hledajících úkryt. Místní obyvatelé viděli, že mají zranění na tvářích a rukou. Přesvědčili je, aby odešli, protože se obávali, že by se kvůli nim jejich domy mohly stát terčem izraelských útoků.

Strach z leteckých úderů tak vráží další klín do libanonské společnosti, která dlouhodobě trpí kvůli náboženským sporům. Občané vyhnaní ze svých domovů u jižní hranice s Izraelem nebo členové Hizballáhu prchající před izraelskými útoky hledají bezpečí dál na severu. Ale protože izraelské nálety míří čím dál hlouběji do libanonského území, ostatní Libanonci se obávají, že budou vtaženi do bojů, pokud pustí utečence do svých vesnic.

Neshody kvůli náboženství jsou pro moderní dějiny Libanonu typické. Patnáctiletá občanská válka skončila v roce 1990 a zemřelo při ní na 150 tisíc lidí. Dnes se země opírá o křehkou dohodu o rozdělení moci, která vyvažuje zájmy křesťanů, šíitů a sunnitů, tedy největších skupin v zemi, jež představují zhruba stejný podíl obyvatelstva.

Izrael se snaží narušit vazby Hizballáhu na širší šíitskou komunitu už delší dobu. Armáda minulý měsíc podnikla nálety na banku napojenou na hnutí, která má pobočky po celém Libanonu. Podle nejmenovaného izraelského představitele měl útok podkopat důvěru mezi členy Hizballáhu a ostatními šíity.

‚Drž se dál‘

Izraelské nálety v částech země, které nejsou baštami Hizballáhu, by také mohly být pokusem přimět ostatní Libanonce, aby se ozbrojencům a případně šíitům obecněji vyhýbali, myslí si Heiko Wimmen, odborník na Libanon z nevládní organizace Crisis Group. Podle něj se zdá, že poselství Tel Avivu zní: „Zůstaneš-li s lidmi z Hizballáhu, zemřeš s nimi. Tak se od nich drž dál.“

Jeden muž, kterého Izraelci podezřívali, že je členem Hizballáhu, minulý měsíc zastavil před domem v křesťanské vesnici Ajtú na severu Libanonu. Na zahradě obědvalo několik vysídlených rodin, které uprchly před boji.

Asi o 15 minut později izraelská armáda provedla útok na budovu, při kterém zahynulo 24 lidí, včetně dvanácti žen a dvou dětí. Týdny po úderu bylo místo stále poseto dětským oblečením, kresbami, školními učebnicemi a spálenými kolečkovými bruslemi, popisuje Wall Street Journal.

Není jasné, co muž v Ajtú dělal. Někteří vesničané se ptají, proč na něj Izraelci nezaútočili na silnici, ale až poté, co usedl ke stolu s civilisty, a nálet si vykládají jako varování, aby nehostili šíity. Izraelská armáda uvedla, že cílila na členy Hizballáhu a informace o mrtvých civilistech přezkoumává.

Někteří Libanonci se mezitím snaží zabránit tomu, aby se napětí přelilo v náboženské spory. Influencerka Jara Bou Monsefová využila toho, že ji sleduje víc než milion lidí na instagramu, a ve sbírce vybrala v přepočtu asi 2 miliony dolarů na základní potřeby pro vysídlené Libanonce.

Právnička Verena Amilová zase pomohla v září vyklidit stoly a lavice ze tříd ve škole v horském městečku v centrálním Libanonu, kde je ředitelkou její matka. Když bylo vše připraveno, pozvala tam stovky vysídlených lidí. Doufala, že se jí podaří překlenout náboženské rozdíly.

„Můžeme to vnímat jako šanci obnovit naši zemi, aby se naší první a nejdůležitější identitou stala identita národní, a ne ta náboženská,“ uzavírá slovy libanonské právničky americký deník Wall Street Journal.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách v horní části článku.

Jiří Klečka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít