Napovídá posun Ruska v pozici k povstalcům, jak se chce Moskva vyrovnat se svržením svého spojence v Damašku, jaké vztahy chce navázat s novými vládci Sýrie?
Je evidentní, že nějaké vztahy asi navázat chce. Uvědomují si, v jaké situaci se nyní nachází, to jest, že v podstatě prohráli válku, respektive to, co vložili do Sýrie. Je možné, že se snaží zachránit na poslední chvíli alespoň něco málo, ale budou to mít nesmírně těžké.

Ačkoliv je syrská opozice určitě velmi rozhádaná, tak na jednom se shodne a to je, že jedním z viníků jejich utrpení v předchozích letech bylo Rusko. Asi nebude úplně jednoduché, aby se jim Rusko nějakým způsobem okamžitě zavděčilo.

Mnozí si kladou zásadní otázku, proč Rusko obětovalo Asada. Může být blíž pravdě odpověď, že Rusové prostě neměli vojenské kapacity vyčerpané agresí na Ukrajině, nebo by to mohlo být tak, že pro ruského prezidenta Vladimira Putina je významnější spojencem Turecko, které podporuje právě syrské povstalce?
Spíš se přikláním k té první verzi. Myslím si, že Rusko si hrálo na velmoc, na kterou nemělo. A je to vidět nejenom v Sýrii, ale i v dalších regionech, třeba v subsaharské Africe. Ambice Putina vést nějakou velkou geopolitiku, dostat se znova do mantinelů, které měl Sovětský svaz, to znamená světová velmoc, které se všichni obávají, nevyšly.

Dělal to, protože zahraniční politika je v ruské politické kultuře více méně nadřazená tomu, co Rusko dělá doma, respektive všechny vnitřní problémy se překrývají tím, jak úspěšné Rusko je, nebo není venku. To znamená, pro Putina je to obrovský políček.

Nemyslím si, že Rusko spekulovalo o nějakém spojenectví s Tureckem. V době, kdy vedou velmi rozsáhlou válku na Ukrajině, už opravdu nemají a neměli na to, aby ještě udržovali ve vojenském nebo válečném stavu svoje jednotky v Sýrii.

Evakuace základen

Rusko má problém i v tom, že v Sýrii má vojenské základny. Má tam techniku, vojáky, námořní a leteckou základnu. Co znamená dobytí Damašku pro tyhle ruské vojenské základny?
Končí. Fregaty, lodě a ponorka už z Tartúsu odpluly. Rusové věděli, že ofenziva je poměrně silná, Syrské jednotky nezvládají, takže se obávali, že by mohla technika nebo nejdražší stroje padnout do rukou povstalců, takže už je stěhují. To samé čeká leteckou základnu.

Když jsem dnes (v pondělí – pozn. red.) ráno kontroloval události, tak už se daly do pohybu konvoje právě z letecké základny Hmímím a pravděpodobně bude evakuováno to nejdůležitější vybavení.

Zároveň je nutné říct, že to trochu připomíná chaotický a rychlý odchod Američanů z Afghánistánu, kteří také nestihli odvézt úplně všechno. I tady musí Rusové počítat s určitými ztrátami, které tam budou muset nechat a odepsat ve prospěch nově nastupující administrativy Sýrie.

Pokud jde o dalšího spojence Asadova režimu, a to Teherán, jak moc tohle zasáhlo íránskou osu odporu v regionu?
Úplně. Je nutné říct, že Sýrie byla takovým logistickým centrem mezi Íránem a Hizballáhem v Libanonu. Pokud to dopadne tak, že nový režim skutečně nebude šíitský a pro-íránský, tak tímto končí Írán v Sýrii a ztrácí velmi důležitého politického spojence, nejenom v diplomatickém smyslu, ale i logistického a ekonomického spojence.

Do budoucna bude třeba pro Hizballáh mnohem obtížnější vyzbrojování, jakákoliv podpora, protože tímto bude mnohem dál do Íránu. Sýrie skutečně sloužila jako překladiště zbraní a podobně.

Americké zájmy

Dalším velkým hráčem v regionu jsou Spojené státy. Nyní nastupuje nová administrativa Donalda Trumpa. Lze po prvních vyjádřeních odvodit, jak si představuje další působení Spojených států v tomto regionu?
Přiznám se, že z prohlášení Donalda Trumpa jsem nikdy nic moc moudrého nevyčetl. Musíme si počkat na praktické kroky. Bude vedle sebe mít docela zkušenou administrativu. Doufejme, že ho bude v regionu správně orientovat a že chápe, že Sýrie je klíčovou zemí pro stabilitu mimo jiné jeho největšího spojence a to jest Izrael.

Dejme tomu, že mají zájmy v tuhle chvíli na podporu Kurdů, mají zájmy ve východní Sýrii, kde podporují jednu z povstaleckých skupin. Americké zájmy tam jsou. Ta prohlášení typu, že Západ nebo Ameriku Sýrie nezajímá… Evropu to bude zajímat speciálně kvůli migraci, Ameriku kvůli zájmům, které tam dlouhodobě má.

O co by mohl Západ situací v Sýrii přijít? Je to hlavně ropa?
Myslím, že ne. Ze Sýrie sem tolik ropy nejde, takže pro nás není až tak podstatná. Pro nás je to významný bezpečnostní element v regionu. To jsme pochopili v roce 2015, kdy byla ta obrovská migrační vlna, kdy podstatnou část tvořili uprchlíci ze Sýrie.

V tuhle chvíli je optimistický scénář takový, že ty obrovské masy uprchlíků – a to jak těch vnitřních, kteří jsou v Sýrii, tak těch, kteří jsou v okolních zemích, v zahraničí, v Turecku, Jordánsku, Libanonu – se budou moct vrátit zpátky, pochopitelně pokud nebude nějaký velký chaos nebo další občanská válka.

Pro Evropu by to mohlo znamenat úlevu v tom smyslu, že jedna ze zdrojových zemí už nebude fungovat tak, jak to bylo do dneška.

Rozhovor s politickým geografem Liborem Jelenem si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.

Věra Štechrová, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít