V souvislosti s pádem režimu Bašára Asada se mluví o strategické prohře Vladimira Putina, protože ztratil jednoho z klientů v důležité oblasti. Cítíme, že to tak je, ale co to konkrétně znamená?
„Evropu bude situace v Sýrii zajímat speciálně kvůli migraci, Ameriku kvůli zájmům, které tam dlouhodobě má,“ popisuje politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Íránské úřady ženu zatkly 2. listopadu poté, co se pouze ve spodním prádle procházela ve venkovních prostorech teheránské univerzity Ázád. Její čin byl údajně reakcí na konflikt s milicemi Basídž.
Otevření léčebny pro ženy, které si sundávají hidžáb, oznámila Mehrí Tálebí Dárestáníová, ředitelka íránského úřadu pro ženy a rodiny. Mnohé Íránky a lidskoprávní skupiny oznámení pobouřilo.
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac naznačil, že by Izrael mohl zaútočit na íránská jaderná zařízení. Podrobnosti sdělil v rozhovoru pro Radiožurnál Břetislav Tureček.
„Íránské autority musí okamžitě a bezpodmínečně propustit studentku, která byla 2. listopadu násilně zatčena,“ píše na sociálních sítích místní buňka Amnesty International.
Oceněná žena dlouhodobě vystupuje proti íránskému režimu. V Íránu bojuje za lidská práva a proti diskriminaci žen. Podle svého manžela se do nemocnice dostala díky podpoře aktivistů.
„Pokud se Írán znovu rozhodne reagovat, budeme připraveni a bude to mít pro Írán opět důsledky,“ uvedli v prohlášení vysoce postavení představitelé v administrativě prezidenta Joea Bidena.
„Únik amerických dokumentů zdržel útok, protože je potřeba změnit strategii a některé části plánu. K odvetě dojde, ale později než se původně předpokládalo,“ uvedl zdroj britského deníku The Times.
Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan uvedl, že úder představuje výraznou eskalaci ze strany Íránu. Washington teď bude další kroky konzultovat s Tel Avivem.
Írán se podle nejmenovaného zdroje z Bílého domu bezprostředně chystá zaútočit na Izrael balistickou raketou. Na svých internetových stránkách o tom informuje americká televize CNN.
„Režim si je vědom toho, že i malé shromáždění může přerůst v masovou demonstraci. Chybí mu příznivci a pro udržení moci nezná jinou možnost než šíření strachu," vysvětluje Mahmúd Amiry-Moghaddam.
„Měli jste dvě věci, o kterých jste věděli, že se stanou. Jedna se již stala. Teď záleží na tom, jak se vyvine ta druhá,“ řekl Brown při odletu z Izraele.
Umírněný politik a diplomat, „ten rozumný“ z dvojice lídrů Hamásu. Takové přídomky ověnčují Ismáíla Haníju. Figuroval ale také na seznamu teroristů a byl na něj vydaný zatykač pro válečné zločiny.
Podle íránských oficiálních míst Izrael tvrdě zaplatí za smrt vůdce Hamásu Ismaíla Haníji. „Kdyby k odvetě došlo, bude to poměrně krátký a cílený útok,“ domnívá se velvyslankyně.
„Víme, že izraelská vláda je pod enormním tlakem veřejnosti, aby dojednala návrat zbývajících desítek zřejmě žijících rukojmí z Gazy. Třeba i za cenu, že by se omezila válka v Gaze,“ říká Tureček.
Podle íránských Revolučních gard se Haníja a jeden z jeho osobních strážců v Teheránu stali terčem atentátu. Palestinské teroristické hnutí z útoku obvinilo Izrael.
Případ mladé Íránky motivoval další ženy a dívky k vyjádření nesouhlasu se striktními pravidly. Vyšetření její smrti požadovali lidé i na demonstracích jinde ve světě, například v Londýně.
Diplomacie je velmi jemné umění a vojenské údery, míněné jako součást diplomatické komunikace, musejí také mít tuto kvalitu. Týká se to i izraelského úderu na íránském území.
Írán v pátek pozastavil lety do Teheránu, Isfahánu či Šírázu a dalších měst na západě, severozápadě a jihozápadě země. Nejméně osm letů bylo odkloněno mimo íránský vzdušný prostor.
Členy válečného kabinetu jsou Netanjahu, Galant a Ganc, jako pozorovatelé v něm zasedají bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer.
Tím, že Írán se nechal vtáhnout do této přímé konfrontace a zaútočil přímo na Izrael, tak se najednou karty trošku rozhazují na stole jinak, popisuje specialista na Blízký východ Břetislav Tureček.
Prezident Joe Biden vzkázal, že by Spojené státy pomohly Izraeli v případě, že by ho Írán napadl. Komentátor Milan Slezák to vykládá jen jako odražení útok, než otevřený konflikt.
Írán nezřídka zadržování cizích občanů využívá v rámci takzvané „diplomacie rukojmích“. Vězně pak používá při vyjednávání o vlastních občanech vězněných v cizích státech.