Vyjednávač o jaderném programu i dosavadní hlava parlamentu. Írán schválil kandidáty na prezidenta
Íránská rada v sobotu schválila šest kandidátů pro nadcházející prezidentské volby. Je mezi nimi i současný předseda parlamentu. Rada dohlížitelů však vyloučila bývalého prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, uvedla agentura AP. Volby se uskuteční 28. června a původně se do nich přihlásilo osm desítek uchazečů. Volby se konají předčasně kvůli úmrtí prezidenta Ebráhíma Raísího, který přišel o život minulý měsíc při pádu vrtulníku.
Rozhodnutím Rady začíná zkrácená dvoutýdenní kampaň pro nahrazení Raísího, který byl chráněncem nejvyššího duchovního ajatolláha Alího Chameneího. Radu tvoří klerici a právníci, na které dohlíží nejvyšší duchovní vůdce.
Do konečného výběru nebyla přijata žádná ze čtyř žen ani nikdo, kdo by vyzýval k radikální změně řízení země.
V íránském Mašhadu pohřbili prezidenta Raísího. Zahynul při havárii vrtulníku společně se šesti lidmi
Číst článek
Žádný z kandidátů zatím nenabídl žádné podrobnosti o své předvolební kampani. Všichni slibují zlepšení ekonomické situace země, která trpí sankcemi USA a dalších západních zemí kvůli svému jadernému programu.
Nejvýraznějším kandidátem je Mohammad Kalíbaf, předseda parlamentu s úzkými vazbami na polovojenské Revoluční gardy. Na prezidenta již neúspěšně kandidoval v letech 2005 a 2013 a v roce 2017 se z kampaně stáhl, aby podpořil tehdy ještě neúspěšného Raísího.
Dalšími kandidáty jsou ultrakonzervativní bývalý vyjednávač o íránském jaderném programu Saíd Džalílí, starosta Teheránu Alírezá Zákání, bývalý ministr zdravotnictví Masúd Pezeškján, bývalý ministr vnitra a spravedlnosti Mostafa Púr-Mohammádí a konzervativní politik Amír-Hosejn Ghazizadeh Hášemí.
Raísí byl prezidentem zvolen v roce 2021, kdy měly volby nejnižší účast, protože všichni hlavní protikandidáti byli diskvalifikování.
Předčasné volby se uskuteční v době zvýšeného napětí mezi Íránem a Západem kvůli íránskému vyzbrojování Ruska ve válce s Ukrajinou.
V centru pozornosti je také podpora různých ozbrojených skupin na celém Blízkém východě v souvislosti s útoky jemenských povstalců na lodě v Rudém moři kvůli válce Izraele s Hamásem v Pásmu Gazy.
Íránský prezident vede vládu, ale je až druhým nejvýše postaveným mužem státu, tím nejvyšším je duchovní a politický vůdce ajatolláh Alí Chameneí.