Kdo byl ‚eliminovaný‘ šéf Hamásu, jakou měl reálnou moc a eskaluje jeho smrt napětí?
Umírněný politik a diplomat, „ten rozumný“ z dvojice hlavních představitelů palestinského teroristického hnutí Hamás, mučedník. Takové přídomky ověnčují Ismáíla Haníju, který byl v noci na středu zlikvidován v Teheránu. Kromě toho ale figuroval na americkém seznamu teroristů a Mezinárodní trestní soud na něj vydal zatykač pro válečné zločiny. Kdo byl, jakou měl moc a co Haníjova smrt znamená? Web iROZHLAS.cz přináší odpovědi na hlavní otázky.
„Proč ho zabili? Zabili mír, ne Ismáíla Haníju!“ cituje agentura AP muže, který nyní přebývá v palestinském uprchlickém táboře Džabálija. V tomto pohledu se shoduje prakticky se všemi experty a pozorovateli vypjaté situace v Izraeli a Pásmu Gazy.
Smrt šéfa politického křídla Hamásu konflikt nijak neuklidní – naopak. Už tak váznoucí jednání o osudu rukojmí a příměří a také samotné teroristické hnutí Hamás navíc teď zřejmě zůstanou v režii Jahjáa Sinvára, kterého v porovnání s „rozumným“ Haníjou někteří Palestinci označují za „šílence a blázna“, jak poznamenala španělská zpravodajská agentura EFE.
Co tedy Haníjova likvidace při jeho návštěvě íránského Teheránu bude znamenat pro další vývoj situace? Web iROZHLAS.cz přináší odpovědi na klíčové otázky ohledně Ismáíla Haníji a jeho smrti.
- Kdo byl Ismáíl Haníja?
- Jaká byla jeho pozice a jakou měl reálnou moc?
- Co Haníja ovlivňoval?
- Jaká byla jeho role v útoku ze 7. října 2023?
- Proč byl v Íránu?
- Co teď bude následovat?
- Kdo atentát na Haníju zosnoval?
- Jak reaguje svět
1. Kdo byl Ismáíl Haníja?
Haníja se narodil v roce 1963 v uprchlickém táboře Šatí. Do politiky se aktivně zapojil už během studií arabské literatury na Islámské univerzitě v Pásmu Gazy, angažoval se ve studentské odnoži Muslimského bratrstva, jak připomíná France 24.
K Hamásu se přidal hned při jeho vzniku v roce 1987 po první palestinské intifádě, The New York Times ho označují za jednoho ze zakládajících členů hnutí. V letech 1989 až 1992 byl ve vězení a Izrael ho následně spolu s dalšími radikály vyhostil do Libanonu, odkud se ale Haníja o rok později díky podpisu mírových dohod z Osla vrátil zpátky do Pásma Gazy. To mu bylo 31 a stal se děkanem tamní Islámské univerzity.
Haníja byl chráněncem a posléze pravou rukou zakladatele Hamásu šajcha Ahmada Jasína, který si Haníju i celou jeho rodinu oblíbil. Spojovala je podobná životní situace, byli uprchlíky ze stejné vesnice al-Jura.
V letech 1998 až 2004 působil jako mluvčí Hamásu, v roce 2003 přežil spolu s Jasínem cílený útok izraelských bombardérů na budovu, kde se zdržovali (podle jeho syna přežil Haníja celkem čtyři pokusy o atentát). Jasína izraelští vojáci nakonec zabili o rok později.
2. Jaká byla Haníjova pozice a jakou měl reálnou moc?
Po Jasínově smrti se Ismáíl Haníja stal součástí tajné „skupiny vůdců“ Hamásu. V roce 2006 hnutí vyhrálo poslední volby, které se na palestinském území uskutečnily. Haníja se stal premiérem první vlády národní jednoty složené ze zástupců Hamásu a Fatahu, která ovšem vydržela jen zhruba rok.
7:33
Šéf Hamásu Haníja byl ‚eliminován‘. ‚Zkomplikuje to jednání o rukojmích,‘ upozorňuje analytik Tureček
Číst článek
Haníja se poté trochu stáhl do pozadí. V roce 2014 působil jako šéf Hamásu v Pásmu Gazy, v roce 2017 se stal jeho politickým lídrem. Také zamířil do exilu v Kataru. Na jeho pozici v hierarchii Hamásu v Pásmu Gazy ho vystřídal Jahjá Sinvár, hlavní strůjce útoku ze 7. října.
Haníja mimochodem Sinvára v roce 2011 vítal v Pásmu Gazy jako prominentního navrátilce z izraelského vězení, když byl Sinvár součástí jedné z výměn vězňů.
Z katarského exilu se Haníja snažil upevňovat vztahy mezi Hamásem a dalšími blízkovýchodními zeměmi, hlavně s Egyptem, Sýrií a Íránem. Írán hrál a stále hraje klíčovou roli v zásobování palestinského teroristického hnutí zbraněmi. V roce 2018 Haníju Spojené státy zařadily na seznam teroristů.
O tom, že byla jeho role mezi Palestinci významná, svědčí i výsledky průzkumů veřejných mínění z posledních let. „Ukazovalo se, že by jednoznačně byl zvolen prezidentem. Volili by ho i Palestinci, kteří se třeba dosud hlásili k hnutí Fatah a k jiným umírněnějším frakcím,“ upozornil ve vysílání Českého rozhlasu Plus Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě.
3. Co Haníja ovlivňoval?
Experti Ismáíla Haníju označují za špičku politiky a diplomacie Hamásu. Kromě toho držel dohled nad financemi Hamásu, jehož příjmy pocházely z velké části z daní, které mu museli platit Palestinci z Pásma Gazy, a z obchodování na černém trhu. Spojené státy odhadly jmění, kterým Hamás disponuje, na 500 milionů až jednu miliardu dolarů (zhruba 12 až 23,5 miliardy korun).
‚Zabili mír, ne Ismáíla Haníju.‘ Palestinci truchlí po smrti vůdce Hamásu, atentát prý ztíží vyjednávání
Číst článek
Po teroristickém útoku ze 7. října 2023, při kterém ozbrojenci z Hamásu a spřízněných skupin zavraždili na 1200 lidí a dalších zhruba 200 až 250 odvlekli jako rukojmí do Pásma Gazy, hrál Haníja klíčovou roli ve vyjednávání podmínek příměří a návratu rukojmí.
Vyjednával v Ankaře, Dauhá i Káhiře, v Kataru se setkal také s vysokým čínským diplomatem, jak připomíná americká CNN. Ostatní účastníci schůzek ho označovali za přístupného a na rozdíl od dalších představitelů Hamásu také za umírněného. Právě proto je jeho smrt označována za ránu mírovým rozhovorům.
Aktuální vyjednávání o osudu rukojmí mimochodem nebylo první, kterého se Haníja účastnil. V roce 2007 se zasloužil o osvobození novináře britské BBC Alana Johnstona, který strávil 16 týdnů v zajetí islamistů v Gaze.
4. Jaká byla jeho role v útoku ze 7. října 2023?
Zda Haníja o plánu na rozsáhlý výsadek do pohraničních oblastí Izraele na podzim minulého roku věděl, není jasné. Jahjá Sinvár ho nejspíš zosnoval jen s velmi úzkým kruhem spolupracovníků, zapojení Haníji na nějaké úrovni ovšem vyloučit nelze.
Útok na něj ale měl osobní dopad. Na jaře tohoto roku izraelská policie zatkla jednu z jeho sester kvůli jejím kontaktům na Haníju a ostatní prominenty z Hamásu a při náletu izraelské armády na cíle v Pásmu Gazy zahynuli tři jeho synové a čtyři vnoučata. Podle informací, které poskytl médiím Hamás, měl Haníja celkem 13 dětí.
Zabití Haníji je nebezpečnou eskalací konfliktu Hamásu a Izraele, tvrdí Katar. Írán slibuje pomstu
Číst článek
„Všichni obyvatelé a rodiny v Gaze platí vysokou cenu, platí ji krví svých dětí. Jsem jedním z nich,“ nechal se slyšet po náletu, uvedla agentura Reuters. Dodal prý také, že ve válce zahynulo na 60 členů jeho rodiny. Zároveň ale trval na tom, že smrt jeho příbuzných neovlivní probíhající jednání o příměří a výměně rukojmí. K tomu nicméně doplnil, že „kdokoliv si myslel, že zacílení na jeho děti povede k tomu, že Hamás ustoupí ze svých požadavků, je na omylu“.
Na začátku tohoto roku na Ismáíla Haníju vydal zatykač Mezinárodní trestní tribunál kvůli jeho podílu na útoku ze 7. října, za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
5. Proč byl v Íránu?
Haníja do Teheránu dorazil v úterý. Zúčastnil se tam ceremoniálu, při kterém skládal slavnostní přísahu nově zvolený íránský prezident Masúd Pezeškján. Setkal se také s nejvyšším duchovním vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím.
Spolu s Haníjou při útoku na jeho rezidenci v Teheránu zemřel i jeden z jeho bodyguardů. Podle saúdskoarabského webu Al-Hadás Haníju zabila řízená střela, která na budovu dopadla zhruba ve dvě hodiny ráno místního času. Podle BBC Haníja Teherán navštěvoval hojně a opakovaně, a musel se tam tak zřejmě cítit v bezpečí.
Hamás uvedl, že Haníja bude mít ve čtvrtek v Teheránu pohřeb, tělo pak bude převezeno do Kataru, kde bude v pátek uloženo do země.
6. Co teď bude následovat?
Tuto otázku si nyní klade asi celý svět. V Íránu zasedla nejvyšší bezpečnostní rada, která probírala další postup. Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí slíbil pomstít Haníjovu smrt. Izrael podle něj poskytl důvod pro tvrdý trest. Co to znamená, zatím není jasné.
Jasné ale je, že vyjednávání o osudu rukojmí zřejmě ustrne na bodu mrazu. „Jak může být vyjednávání úspěšné, když jedna strana zavraždí vyjednavače druhé strany?“ nechal se už slyšet jeden ze členů katarské královské rodiny.
Izrael chce likvidovat lídry Hamásu. Smrt vojenského velitele Dífa po útoku zatím nikdo nepotvrdil
Číst článek
„Čím více umírněných zavraždíte, tím přijde více zastánců tvrdé linie. Pokud si někdo myslí, že tohle srazí Hamás na kolena, hrubě se přepočítal,“ okomentoval situaci pro britský The Guardian Tahani Mustafa, expert z think-tanku International Crisis Group.
„Proces vyjednávání stále není uzavřený. A za této nové situace si neumím představit, že by jednání dál pokračovala a že by Hamás spěchal s dosažením dohody,“ uvedl k tomu Břetislav Tureček. „Myslím si, že je to naopak komplikace, která se stane komplikací i pro Izrael. Víme, že izraelská vláda je pod enormním tlakem veřejnosti, aby dojednala návrat zbývajících desítek zřejmě žijících rukojmí z Gazy. Třeba i za cenu, že by se omezila válka v Gaze,“ připomněl analytik.
„Vidíme válku o vliv na Blízkém východě. Máme dva bloky stojící proti sobě, které se prostě eliminují. A už jsme slyšeli jak z Hamásu, tak i z Íránu, že noční atentát v Teheránu nezůstane bez odezvy,“ doplnil Tureček v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
7. Kdo atentát na Haníju zosnoval?
K útoku na Ismáíla Haníju se zatím nikdo oficiálně nepřihlásil. Tiskové oddělení izraelské vlády ale ve středu odpoledne umístilo na facebook na nějakou chvíli příspěvek s fotkou Haníji a nápisem „eliminován“. Celý vzkaz zněl: „Eliminován: Ismáíl Haníja, nejvyšší lídr Hamásu, byl zabit při přesném úderu v íránském Teheránu.“
Izrael udeřil v Bejrútu na velitele Hizballáhu v odvetě za sobotní útok
Číst článek
Izrael se obvykle k podobným nařčením a událostem nevyjadřuje, ovšem ani je nevyvrací. Je také otázkou, zda zveřejnění postu na sociální síti a jeho následné stažení nebylo od začátku do konce záměrné.
„Na sever Teheránu doletěla řízená raketa ze zahraničí a mě opravdu nenapadá, která jiná země by na tomto měla zájem a která by měla k dispozici takový arzenál,“ uvedl k tomu Břetislav Tureček.
„A kromě toho se v izraelských médiích píše, že premiér Benjamin Netanjahu vyzval izraelské vládní činitelé a poslance, aby se k té věci nevyjadřovali,“ popsal další indicii, která svědčí o tom, že za útokem opravdu stál Izrael.
8. Jak reaguje svět?
Útok v Teheránu a smrt Ismáíla Haníji odsoudila celá řada zemí, většinou spojenců Palestiny či Hamásu. Jako první se pochopitelně ozval Írán, následovalo ho Turecko, Rusko, Sýrie či Čína. Útok odsoudili i jemenští Húsíjové. Írán vyhlásil tři dny smutku a Haníju označil za mučedníka.
„Je to naprosto nepřijatelná politická vražda, která povede k další eskalaci napětí,“ řekl ve středu agentuře RIA Novosti náměstek ruského ministra zahraničí Michail Bogdanov.
Katarské ministerstvo zahraničí čin označilo za nebezpečnou eskalaci, která může podkopat šance na mír. Rovněž Čína varovala, že úder by mohl dále zvýšit nestabilitu regionu. Jemenští povstalci Húsíové označili úder za „ohavný teroristický čin“ a „očividné porušení zákonů“.
„Zabití lídra palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníji je aktem sionistického barbarství, jehož cílem je podrýt boj za nezávislý palestinský stát,“ uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, podle něhož bude Ankara nadále podporovat snahy „bratrů v Gaze“. Haníju označil za mučedníka a svého bratra a dodal, že „posílení postoje islámského světa a koalice humanity“ s přispěním boží vůle povede k ukončení „nespravedlností a genocidy“ v Gaze a přinese mír v regionu.
Šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás úder označil za „zbabělou vraždu“ a vyzval Palestince, aby „stáli vzpřímeně a ukázali jednotu, trpělivost a stabilitu tváří v tvář izraelské okupaci“. Vyzval také k protestům.
V tomto ho vyslyšely tisícovky lidí napříč arabským světem. Uctít Haníju či vyjádřit svůj nesouhlas vyrazili do ulic lidi v Libanonu, Pákistánu či Turecku.
Egyptské ministerstvo zahraničí napsalo, že tato regionální eskalace jen dále komplikuje situaci a ukazuje na absenci vůle izraelské politické moci ji uklidnit. Dodalo, že to také podkopává úsilí Egypta a jeho partnerů o zastavení bojů v Gaze a ukončení utrpení palestinského lidu.
Saúdská Arábie, která občas vedle Kataru také hraje prostředníka v nejrůznějších složitých regionálních vyjednáváních, se nevyjádřila.
Spojené státy ústy svého šéfa diplomacie Antonyho Blinkena uvedly, že by se v případě napadení Izraele postavily na jeho obranu, ale že do útoku na Haníju nebyly zapojeny a nevěděly o něm. „Nemyslím si, že válka je nevyhnutelná. Na tom trvám. Myslím, že vždy existuje prostor a možnosti pro diplomacii,“ nechal se zase slyšet americký ministr obrany Lloyd Austin v souvislosti s rostoucím napětím v regionu.
22:29
Izrael se k zabití vůdce Hamásu nepřizná, nechce eskalovat napětí i s Íránem, míní velvyslankyně
Číst článek
Evropská diplomacie sdělila, že odmítá mimosoudní vraždy, a vyzvala aktéry konfliktu k maximální zdrženlivosti, zatímco Německo vzkázalo, že logika odvetných opatření není dobrou cestou pro vývoj v regionu. Ostatní představitelé Západu se zatím nevyjádřili, reakce nepřišla ani z oficiálních českých míst.
Česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová ale v rozhovoru pro Radiožurnál uvedla, že odvetu ze strany Íránu je možné očekávat, ale že by nemusela být až tak silná, ale spíše by šlo o krátký a cílený útok.
„Domnívám se, že k vyhlášení úplné války v tuto chvíli Írán nemá velkou chuť. Bylo to skutečně velké ponížení Íránu, když byl jeho host na jeho území tímto způsobem zabit, nicméně teritoriální integrita porušena nebyla a nebyl zabit žádný Íránec,“ řekla Kuchyňová Šmigolová. Dodala, že Češi v Izraeli by se měli řídit zdravým rozumem, zaregistrovat se do systému Drozd a nejezdit do blízkosti libanonské hranice.
