Tureček: Izrael se k ukončení války v Gaze odmítá zavázat. I kdyby Hamás propustil všechna rukojmí
Znovuzvolená šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala k ukončení zabíjení v Pásmu Gazy a k řešení izraelsko-palestinského konfliktu formou dvoustátí. Izraelský Kneset však jednoznačnou většinou vznik samostatného palestinského státu odmítá. Jak pokračují vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem? Jak pevná je pozice Benjamina Netanjahua v čele vlády? A kolik zbývá unesených rukojmí? Pro Český rozhlas Dvojka odpovídal Břetislav Tureček.
„Hlasování Knesetu naplno odhalilo záměr izraelského politického vedení, že od Středozemního moře až po řeku Jordán mají vládnout Židé, ať už přímo v samotném Izraeli nebo na okupovaných územích. Palestinci tam mohou zůstat, ale jen v druhořadém politickém postavení. A my se jen můžeme ptát, jaké to bude mít konsekvence, zda bude pokračovat okupace nebo přijde něco jiného,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček.
Host: vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha Břetislav Tureček. Moderuje Vladimír Kroc
I přesto, že teroristický útok Hamásu zdiskreditoval palestinskou kauzu na desítky let dopředu, existují ale i v samotném Izraeli politické síly, které říkají, že je v zájmu Izraele vytvoření palestinského státu. „Jsou ale velmi marginalizované. Tento názor teď možná převažuje v OSN, ve Spojených státech a v Evropské unii. Izraelská veřejnost a izraelský politický establishment si to prostě nemyslí.“
Netanjahu mezi dvěma kameny
Ozbrojené složky Hamásu se Izraeli zatím nepodařilo rozdrtit, zároveň se mu i nedaří dostat domů své rukojmí. V posledních dvou týdnech však došlo k několika událostem, které mohou podle Turečka situaci změnit. „Izraelci podnikli masivní útok, jehož cílem byl jeden z hlavních strůjců ozbrojených teroristických aktivit proti izraelským zájmům. Pořád není jasné, zda byla akce úspěšná, pokud však ano, mohlo by jít o zlomový okamžik. O optimismu v izraelském vojenském establishmentu může svědčit návštěva premiéra Netanjahua v Ramalláhu,“ popisuje Tureček.
Důležitou otázkou zůstává, kdo by převzal správu v Gaze, pokud by se podařilo v Izraeli paralyzovat hnutí Hamás. „Netanjahu na to odmítá už déle než půl roku odpovědět, a to i svým vlastním lidem. Samozřejmě je to otázka mezinárodní, politická, vojenská, kdy premiér jasně říká, že v Gaze nemůže vládnout palestinská samospráva. Zároveň však odmítá i různé mezinárodní síly.“
Izrael chce likvidovat lídry Hamásu. Smrt vojenského velitele Dífa po útoku zatím nikdo nepotvrdil
Číst článek
Roli hrají i vnitropolitické síly, které říkají, že Izrael by měl Gazu zcela zabrat, okupovat, a dokonce tam i obnovit židovské osady. „Židovský expanzivní nacionalismus je teď hodně na koni. Má své zastánce v parlamentu i ve vládě. Netanjahu je tak mezi dvěma kameny. Na jedné straně chce prosazovat rozumnou a schůdnou politiku, ke které potřebuje i arabské partnery, třeba Saúdskou Arábii a Egypt, ale také samozřejmě souhlas Spojených států, a na druhé straně je stále držen pod krkem židovskými extremisty ve své vlastní vládě.“
Žádná cesta ven
Naděje na příměří v Pásmu Gazy tak pomalu hasne, i když to zprvu vypadalo nadějně. Hnutí Hamás po útoku na svého vojenského velitele cuklo a začíná se odklánět od toho, co bylo domluveno. Pořád ale obecně platí, že Hamás požaduje, aby součástí dohody bylo ukončení války.
„Izrael se však ke skončení války odmítá zavázat, i kdyby Hamás propustil všechny rukojmí. Popírá to i sám izraelský premiér. Jasně říká, že i po propuštění rukojmí, bude Izrael válčit dál, dokud nebude Hamás zničen. Tento přístup však Hamásu nenabízí žádnou cestu ven, nic, proč by měl skutečně vážně, seriózně a okamžitě urychleně jednat. Rychlost je ale důležitá, protože se pořádně neví, jak to s rukojmími v Gaze je,“ uzavírá Břetislav Tureček.
