Ukrajinská ofenziva a údery na Moskvu jsou přelom. Kreml na to nemá notičky, říká odborník
„Poprvé od druhé světové války třetí země zabrala část ruského území. Není to izolovaná operace, Ukrajinci bombardovali Moskvu – to je natolik přelomová věc, že na tohle Rusové zatím notičky nemají. Snaží se to ani ne tak umlčet, jako spíš vysedět,“ popisuje reakci Kremlu na ukrajinské údery odborník na Rusko Jan Šír. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz také odpovídá na to, kde a jakými způsoby Rusko loví rekruty. Aby to nebudilo přílišnou pozornost.
Je to zhruba měsíc, co ruské úřady zvýšily finanční pobídky pro nové rekruty. Prostřednictvím dekretu prezident Vladimir Putin zdvojnásobil jednorázovou částku vyplácenou při uzavření více než ročního kontraktu s armádou na 400 000 rublů a došlo také ke zvýšení minimálního ročního platu, který se v prvním roce služby vyšplhal na 3,25 milionu rublů (885 000 korun). Do jaké míry jsou tyto snahy zlákat nové posily do armády úspěšné?
Částečně ano. Živá síla je určitě něco, v čem má Rusko proti Ukrajině převahu. Vidím spíš jiný problém. Putin zjevně nechce vyhlásit generální mobilizaci, protože by to znamenalo, že musí přiznat, že válčení na Ukrajině není nějaká „speciální vojenská operace“ a že válku nezvládá. To se snaží kompenzovat řadou způsobů. Rekruting „kontraktníků“ – jak se v Rusku nazývají vojáci, kteří podepisují dlouhodobé smlouvy s ministerstvem obrany – je jednou z cest, kterými se snaží řešit problém s tím, že Rusko potřebuje živou sílu.
Kdo je Jan Šír?
Jan Šír je odborník na politický vývoj v postsovětském prostoru. Působí na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
Na ruské straně je celá řada kategorií bojovníků, kteří mají různý status, a kontraktníci jsou jednou z nich. Pak tam jsou samozřejmě běžní vojáci, ať už to jsou záklaďáci, nebo ti, co nebyli rekrutováni a byli zaměstnanci armády už dřív. Velká část z toho spadá i na různé paramilitární organizace, včetně soukromých vojenských společností a tak dál. Takže je to pouze jeden směr v poměrně komplexním procesu, který reflektuje aktuální situaci v Rusku, včetně toho, kde mají Rusové silné a slabé stránky.
Se zahájením ukrajinské ofenzivy na ruské území, konkrétně do Kurské oblasti, se potřeba nových rekrutů stala pro agresora ještě naléhavější. Jak na to reaguje ruská propaganda? Snaží se kremelský režim využít propagandu k náboru nových vojáků, kteří by byli nasazeni v Kurské oblasti případně na Ukrajině, nebo se kremelský režim naopak snaží potíže spojené ukrajinskou ofenzivou držet pod pokličkou?
Myslím, že blíž pravdě je ta druhá odpověď. Ale je to komplexnější problém, protože ruská společnost je militaristická a nacionálně patriotická mobilizace je cestou, pomocí které ruský režim kanalizuje veškeré své vnitřní problémy.
Rusko hlásí zničení 158 ukrajinských dronů, v moskevské rafinerii vypukl požár
Číst článek
Režim na jednu stranu musí mobilizovat a s tím se pojí i to, že musí hledat vnitřního nepřítele a domácí zrádce. Pro Putina je to jediná možnost, jak je schopný zdůvodnit to, že Rusku vládne 25 let a země jde ve všech možných ohledech do kopru.
Na druhou stranu je těžké přiznat, že poprvé od druhé světové války třetí země zabrala část ruského území. Není to izolovaná operace, Ukrajinci bombardovali Moskvu – to je z mého pohledu natolik přelomová věc, že na tohle Rusové zatím notičky nemají (ukrajinské síly podnikly rozsáhlé dronové útoky na ruské území v neděli 1. září – pozn. redakce). Proto se to snaží ani ne tak umlčet, jako spíš vysedět, kanalizovat a zastřít nějakými jinými problémy. To jsou samozřejmě věci, které se z pohledu Putina a toho, jakou image o sobě vytváří a jak se prezentuje, špatně vysvětlují a zdůvodňují.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že Rusko přemístilo velký počet svých jednotek z ukrajinského Záporoží a Chersonu do ruské Kurské oblasti, kde od srpna probíhá ukrajinská ofenziva. Podle Zelenského ukrajinské vedení věří, že by operace v Kursku mohla ovlivnit i tyto části fronty na Donbase a že by tam „mohlo dojít ke snížení intenzity bojů kvůli menšímu počtu ruských jednotek“. Dodal ale, že to stále „zůstává obtížné“. Čím to je? Proč je pro Rusko prestižnější nebo důležitější dobýt Donbas než získat zpět vlastní území?
Vypovídá to něco o povaze režimu. Ruský režim nedokáže žít bez toho, aby se snažil pokořovat a uchvacovat území sousedních národů a národy samotné. Asi za tím může být i částečný kalkul v tom, že pokud postoupí na Donbasu, dosáhnou svých vojenských cílů, snáz se jim to bude prodávat navenek a budou snáz schopni tlačit Ukrajinu do akceptace takového řešení, které už bude odpovídat ruskému právnímu stavu.
Jak Donbas, tak Záporoží před dvěma lety anektovali, prohlásili to za svoje a soudě podle toho, kudy vedou útoky, si dovolím říct, že od poloviny roku 2022 Donbas představuje hlavní úsilí jejich válčení. Cílem je dobýt minimálně celý Donbas. Ambicióznější cíle se nepodařilo naplnit, a aniž bych chtěl cokoliv předvídat, jejich naplnění je teď určitě spíš nepravděpodobné.
A co vpádem do Kursku sledují Ukrajinci? To je velká otázka a já na to nemám odpověď. To, co zmiňujete – donutit Rusy, aby přesunuli část sil tímhle směrem a oslabili tak ruský tlak na Donbasu – pravda být může, ale z mého pohledu to není nic strategického. Co si od toho Ukrajinci slibují ve strategické rovině a v delším časovém horizontu, to opravdu nevím.
Periferie zdrojem rekrutů
Pokud se vrátíme k náboru rekrutů, kde se ruský režim snaží hledat nové síly? Jsou to hlavně obyvatelé okrajových regionů, nebo se mu daří hledat rekruty i ve velkých městech jako Moskva nebo Petrohrad?
V Moscow Times jsem před pár dny narazil na zprávu, že i v moskevském metru už otevřeli rekrutační stánky. Ale vezmu to zeširoka. Ruský režim má řadu problémů domácí povahy, zároveň je to impérium, kde máte národy privilegované a národy utlačované.
Je tedy zcela evidentní, že se s ohledem na to, jaký způsobem Rusové válčí, předpokládá, že část živé síly skončí v mlýnku na maso a z války se nevrátí. Kreml má samozřejmě snahu, aby část této živé síly pocházela z těch oblastí, kde to nebude vidět – to znamená z periferie.
23:11
Ruská církev mobilizuje. Patriarcha Kirill shání 250 kněží na frontu, nabízet budou ‚urychlené‘ křty
Číst článek
Periferie je často nacionálně vyhraněná jinak, to znamená, že tam nežijí Rusové. Po cestě do Mongolska byl Putin v Tuvě a z jeho vystoupení, které tam měl, vyplynulo, že každý osmý Tuvinec v produktivním věku bojuje. To je gigantické číslo, nepředstavitelné. A dokud tam krvácí a masově umírají Tuvinci, Jakuti, Burjati a další národy, o jejichž existenci běžní Moskvané netuší, v zásadě to nikoho nezajímá.
Kdyby pomocí donucení více sáhli, ale to se týká spíš mobilizace, ne toho rekrutingu, který částečně funguje na dobrovolné bázi, do toho, aby nabírali živou sílu v těch největších městech, která se snaží mít režim pod kontrolou a která v zásadě drží jeho stabilitu, to by byl problém.
Takže máte pravdu, že to je regionálně rozrůzněné. Pokud jde o regionální původ, vidíme velkou disproporčnost v tom, koho do tohoto „mlýnku na maso“ berou, aby tam nebyli etničtí Rusové nebo obyvatelé velkých měst. Často to má ale také výrazně společenský podtext. Nabírají bezdomovce, alkoholiky, sociálně vyloučené lidi z měst někde na Sibiři. Ti v Moskvě také chybět nebudou, pokud se z války nevrátí.
A pak víme málo o tom, jakým způsobem nabíral lidi ve věznicích Jevgenij Prigožin, ještě než ho sestřelili (šéf soukromé žoldnéřské armády, známé jako Wagnerova skupina, který loni zahynul při letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě – pozn. red.). To byly desetitisícové počty takto získaných rekrutů z osazenstva věznic a nápravných zařízení.
Čím dál víc pronikají zprávy o tom, že nabírají také cizí státní příslušníky. Ať už jde o Afriku, kdy je každému v Moskvě úplně jedno, jestli zabijí například Konžana. Týká se to ale také náborových aktivit v rámci samotného Ruska, které jsou zaměřené na obyvatele původem ze střední Asie. Ti v Rusku standardně pracují jako gastarbeiteři a jejich status je takový pololegální. Tito lidé jsou v Rusku snadno vydíratelní nátlakem a pohrůžkami spojenými s hrozbou deportace z Ruska. Mezinárodní skandál způsobily akce, kdy Rusové byli schopní rekrutovat Nepálce nebo Indy pomocí podvodu.
Od letoška navíc platí nová legislativa, která umožňuje jak daňové prázdniny, tak moratorium na splatnost půjček pro lidi, kteří se zapíšou do armády. Stejně tak ruská legislativa nově umožňuje těm, kteří si odpykávají tresty vězení nebo proti kterým je vedeno trestní řízení, pozastavit výkon trestu nebo trestní stíhání, pokud podepíšou kontrakt s armádou. Takže těch cest je celá řada a ne nutně všechno probíhá na oficiální úrovni, protože by to mohlo vzbudit pozornost. Dělá se to skrze zprostředkující aktéry, jako jsou soukromé vojenské společnosti.
Z kriminálníků hrdiny
Jak jste zmiňoval, Rusko, ale na opačné straně také Ukrajina, hledají rekruty také v řadách vězňů, přístup obou zemí se nicméně liší tím, že Moskva umožňuje bojovat i odsouzencům za nejtěžší zločiny včetně vražd. Je to něco, co ruská společnost vnímá jako problém?
My si do Rusů promítáme naše představy o tom, jak by se měl chovat civilizovaný člověk, a z toho plyne velká část nedorozumění. Rusko je totalitní režim, je to kultura založená na lži a na násilí a s tím se pojí vzorce chování, které jsou předávány po generace, takže se obávám, že běžnému Rusovi na tom nezáleží. Dle našich morálních úvah se nám může zdát divné, pokud nabírají do armády odsouzené vrahy, ale jim je to v zásadě jedno.
Tři ukrajinští ministři a dvě vicepremiérky nabídli demisi, mluví se o výměně i v dalších resortech
Číst článek
Perspektivně si ale myslím, že to zdroj konfliktu být může, protože pochopitelně děláte národní hrdiny z odpadu společnosti, z vrahů, z těžkých kriminálníků. A pokud tito lidé přežijí a vrátí se do ruské společnosti, samozřejmě nebudou integrovaní a ani integrovatelní.
Přinesou do ní akorát dovednosti a způsob řešení problémů, jaké si osvojili v rámci armády agresora, který šel vraždit a loupit na území sousední země. Takže z dlouhodobého pohledu to společenský problém být může, ale že by to někoho vyloženě pohoršovalo, tím spíš dneska, tak bych to určitě neformuloval.
Během ukrajinské ofenzivy padly nebo byly zajaty stovky ruských vojáků, z velké části nezkušených branců, kterým přitom režim opakovaně sliboval, že nebudou posláni do boje. Jak se na to dívá ruská veřejnost? Je to něco, co může Vladimiru Putinovi přidělat potíže na domácí scéně a případně ovlivnit pohled Rusů na válku?
Myslím, že ne. Jak už jsem řekl, podle mě je jim to jedno. Je potřeba podtrhnout, že branci ze zákona nesmí být nasazení do bojových operací, takže se jedná o masové porušení zákona ze strany ruského státu a nikoho to nijak výrazně nepohoršuje. Dopady toho, že Ukrajinci vzali do zajetí X stovek ruských branců, bych proto určitě nezveličoval.
Znamená to ránu pro image Putina coby neohroženého vládce, který povznesl Rusko a který z něj učinil supervelmoc. Ukazuje se ale, že Ukrajinci jsou schopni zabrat kus regulérního ruského území plus bombardovat Moskvu. To se špatně prodává, ale to už je úkol pro propagandistický aparát, který má režim pevně pod kontrolou a kde určitě pracují profesionálové. Takže já z toho zatím nějaký velký závěr nedohlížím.
