Bříza: Francie má 290, Británie 225 a Rusko 5000 jaderných hlavic. Ta převaha Moskvy je drtivá
Francouzský prezident Emmanuel Macron je prý připraven zahájit debatu o jaderném odstrašení pro Evropu. Naznačil, že francouzské jaderné zbraně by mohly chránit Evropu před ruskou hrozbou. Vítěz německých voleb Friedrich Merz mimo jiné prohlásil, že Evropa se musí postarat o svou obranu. Podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy z FSV UK je ale lepší cestou pro Evropu budovat silnější partnerství v odstrašení se Spojenými státy.
Emmanuel Macron rozšíření jaderného odstrašení spojuje s vybudováním evropských sil. Rýsuje se o nich konkrétnější představa?
Zatím žádnou konkrétnější představu nemáme, nicméně je potřeba důrazně odlišit, zdali by se mělo jednat o čistě evropské obranné síly bez participace NATO, anebo v rámci NATO.
Bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza k francouzským návrhům rozšířit systémy jaderného odstrašení na Evropu
Ta první varianta by byla obzvláště složitá, nechci říct nemožná, ale v tuto chvíli velmi iluzorní, protože vojenské kapacity NATO jsou na tyto věci všechny připraveny, a zároveň budování paralelních struktur nedává z mnoha důvodů smysl.
Prostě a jednoduše by některé kapacity na sobě kanibalizovaly a bylo by to neskutečně drahé a nesmyslné budovat vedle sebe dvě struktury.
Životní zájmy Francie s její jadernou doktrínou měly vždy evropský rozměr, to řekl Emmanuel Macron. Co ale znamená, že lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že francouzské nukleární zbraně nejsou určeny ke sdílení a že musí zůstat francouzským jaderným odstrašením?
Je potřeba říct, že to není poprvé, co Emmanuel Macron, rozumějte Francie, nabízí jakousi formu jaderného sdílení svých zbraní.
Cílem na Ukrajině musí být spravedlivý mír. K tomu povede jenom vojenská podpora, řekl Fiala
Číst článek
Poprvé v tomto století to byl již v roce 2007, kdy to Angela Merkelová striktně odmítla, protože věděla, že deštník NATO z tohoto ohledu je plně funkční a nebyly ty diskrepance a diskuse, které teď mezi jednou a druhou stranou Atlantického oceánu probíhají.
Co se týče Marine Le Penové - to je čistě vnitropolitická věc, kdy ona se snaží z tohoto bezpečnostního úhlu hrát na nacionální národní notu. Ale dovolte mi jenom říct jednu důležitou bezpečnostní věc z hlediska jaderných zbraní.
Francie má v tuto chvíli na svých nosičích 290 hlavic. Británie má 225 hlavic. Když to sečteme, tak jsme zhruba na 500 hlavicích. Ruská federace proti tomu má přes 5000 hlavic. Ta převaha není jasná, není jednoznačná. Ta převaha je drtivá. A Evropa, ať chce, nebo nechce, se bez jaderného deštníku strategických zbraní Spojených států jednoduše neobejde.
A je nutné oddělit to, co se děje teď ve vazbě na Ukrajinu, od toho, co se děje ve vazbě na NATO.
Taktika obráceného Nixona. Trump zkouší narušit spojení Číny a Ruska a získat Kreml na svou stranu
Číst článek
Ve vazbě na NATO Spojené státy nic zásadního, přelomového, negativního neřekly. Takže podle mého názoru se opravdu Evropa musí soustředit na posílení evropského křídla, na budování vojenských kapacit tak, abychom měli ve světě slovo a byli jsme zváni k vyjednávacím stolům, ale mělo by to být činěno v rámci NATO, protože na příkladu, který jsme si teď řekli, na jaderných zbraních Evropa jednoduše nemá šanci.
Ten program sdílení by znamenal, a to je priorita vlastně Francie, aby se o náklady, které jsou opravdu enormní, údržby jaderných zbraní staraly i jiné státy. Ale to, že přesunete část těch kapacit, těch 290, několik desítek kusů jinam, to vám nezvětší celkovou obrannou kapacitu Evropy.
No je pravda, že více než 90 procent světového jaderného arsenálu vlastní právě Spojené státy a Rusko, a vy jste vysvětlil, že ta nerovnováha je značná. Ale ty jaderné zbraně jsou v dalších pěti evropských zemích. Tam je rozmístily Spojené státy. Čili z vašich slov jsem vyrozuměl, že zatím není v plánu, že by se na tom něco mělo měnit?
Jednoznačně máte pravdu. Pojďme jenom říct detail - je to Belgie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Turecko. Dohromady se jedná zhruba o 100 taktických jaderných zbraní, které jsou pod operačním velením Spojených států amerických.
Cílem na Ukrajině musí být spravedlivý mír. K tomu povede jenom vojenská podpora, řekl Fiala
Číst článek
V případě konfliktu však Spojené státy mohou vydat souhlas s jejich použitím. Tam jde o to, že ty státy, kde jsou ty jaderné zbraně dislokovány, se cvičí na to, aby na jejich vlastních nosičích, v tomto případě letounech, donesly tu jadernou zbraň na svůj cíl.
O účast na tomto programu usiluje například i Polsko, vehementně usiluje. Takže to je cesta, kterou bychom se rozhodně spíš měli vydat.
Protože kdybychom si rozhodli, že budeme budovat jadernou kapacitu, která bude adekvátní hrozbě z Ruska, a víme dobře, že na Ruskou federaci platí pouze hrozba silou, tak to bychom se nedopočítali, nedoplatili a bavili bychom se o vyšších letech a dekádách.
Situace v tuto chvíli není taková, abychom nad tím mohli nějak realisticky uvažovat.
