Kratochvíl: Evropa potřebuje plánovat podporu strategických sektorů centrálně jako USA a Čína
Pokud se Evropa radikálně nezmění, čeká ji pomalá agonie, vyznívá ze zprávy italského expremiéra a někdejšího šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho pro Evropskou komisi. Píše se v ní o nízké konkurenceschopnosti Unie i o národních státech. „Musíme dlouhodobě centrálně plánovat, které strategické sektory chce EU podporovat. To je to, co dělají Spojené státy a Čína,“ říká v pořadu Osobnost Plus Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů.
Zpráva kromě kritických připomínek obsahuje i výhody spjaté s Evropskou unií a návrhy kudy z krize ven. „Draghi nemluví o rychlé změně, ale spíš o té hluboké,“ přibližuje Kratochvíl. „Neříká: udělejme obrat o 180 stupňů během měsíce nebo roku. Říká něco úplně opačného.“
Inspiraci přitom čerpá ve Spojených státech nebo Číně, které podle něj dokážou systematicky a spolehlivě prosazovat svoje politické priority. Jejich hlavní výhodou je totiž centralizovaná správa.
„Problém je, že tady je mnoho národních regulačních systémů. Pro evropské firmy, zejména z inovačního a technologického sektoru, je velmi komplikované se na takzvaném jednotném trhu, který podle Draghiho není dostatečně jednotný, pohybovat,“ vysvětluje Kratochvíl.
Zpráva nabízí řešení v podobě posílení pravomocí evropských institucí a posílení centrální úrovně. Takový krok by přitom nevítali ani představitelé jednotlivých států, ani všichni obyvatelé Unie, kteří jsou k evropským regulacím často skeptičtí. Naopak by to prospělo firmám a konkurenceschopnosti Evropské unie jako celku.
26:10
Zahradník: EU je ekonomicky v nepohodlí, není to ale kalamita. Draghiho zpráva odhazuje růžové brýle
Číst článek
„Zpráva říká, že pokud chceme, aby Evropa vynikala v oblastech s vysokou přidanou hodnotou a technologicky vyspělých sektorech, máme postupovat jako USA a Čína,“ uvádí Kratochvíl, „To znamená, že musíme dlouhodobě a otevřeně centrálně plánovat, které strategické sektory chce Unie podporovat. To je to, co dělají Spojené státy a Čína.“
Aby to bylo možné, bylo by podle Draghiho potřeba upravit hlasovací procesy evropských institucí, které brání okamžitým reakcím na aktuální situace, čímž brzdí flexibilitu rozhodovacího procesu. Zároveň s tím je potřeba prosadit iniciativy na snížení legislativní zátěže, které sníží počet vydávaných směrnic.
Proti dekadentním liberálům
Jasným nedostatkem zprávy je její deklarativnost bez zřetele k vývoji evropské politiky, upozorňuje Kratochvíl.
„Draghi je vlastně technokrat, který předkládá řešení, která jsou podle něj dobrá nebo efektivní, ale vlastně neřeší, kam jde evropská politika,“ říká. „Už když byl v italské politice, vyčítalo se mu, že nebyl dobrý ve vyjednávání kompromisu. A to je i slabina té zprávy, protože evropská politika se posouvá k radikální pravici.“
Tento příklon je podmíněný rostoucí nespokojeností ve společnosti, která se nejvíce projevuje v kulturních tématech. Proto se mezi tématy pravice často objevuje tematika LGBTQ+ lidí nebo migrace.
Eurostat: Inflace v EU v září zvolnila na 2,1 procenta, v Česku se ale oproti srpnu zvýšila
Číst článek
„Volič, který je frustrován, cítí uspokojení z toho, že se kulturně postavil vůči dekadentním liberálům,“ vysvětluje Kratochvíl. „Paradox spočívá v tom, že ekonomická politika, aspoň tedy podle politického manifestu radikálních pravicových stran, není vůbec příznivě nakloněna dalšímu přerozdělování. Takže se volič ocitá ve spirále.“
Hybnou silou ve společnosti ale může být i náboženství, které ovšem často podléhá obecnějšímu kulturnímu a společenskému kontextu.
„Statisticky významně koreluje členství v církvi nebo přihlášení se třeba ke křesťanství s autoritářskými tendencemi,“ uzavírá Kratochvíl. „Proto Orbán, který náboženství vůbec nezmiňoval, náhle mluví o křesťanské demokracii místo liberální demokracie.“
Korelují závěry Draghiho zprávy s jinými výzkumy? A je Evropa schopná udělat radikální změnu? Dozvíte se v záznamu celého dílu Osobnosti Plus. Moderuje Barbora Tachecí.
