„Vláda toho dělá strašně málo, k tomu některé věci hrozně špatně. Má spoustu vysoce socialistických tendencí," řekla pro Český rozhlas Plus komentátorka Lenka Zlámalová.
Zpěvačka Tereza Balonová vyhrála v kategorii objev roku na Slavících i Cenách Anděl. „Kritériem úspěchu je pro mě autentičnost,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus.
Americké zpravodajské služby očekávají velký íránský útok na Izrael, přijít může během několika dnů. Podle politického geografa Jelena jsou ale dva důvody, proč se z toho nový konflikt nestane.
Terezie Kovalová by sama sebe popsala jako přemýšlivou, bázlivou, odvážnou a intenzivní. V současné době si pokládá otázku, jak propojit tradiční hudbou s tou moderní.
„Západ by se mohl rozhodnout a Ukrajině pomoci daleko masivněji. Svět je uhranut jadernými zbraněmi,“ myslí si hudebník a bývalý ministr Michael Kocáb.
„Tento útok také svědčí o tom, že přes všechny investice, které Rusko dává do vnitřního bezpečí, tak to nepřináší výsledek. Proto se také dá uvažovat o dalším zvyšováním kontroly,“ míní historička.
„Strach z jaderné války je v Evropanech i Američanech pevně zakořeněný, protože v něm 40 let žili. Takže Západ se bojí, že by z Ruska mohly padat jaderné bomby,“ říká Karel Steigerwald
„Cokoliv jiného než ruská porážka totiž znamená, že se jim ta agrese vyplatila. Povzbudilo by to Putina, že si může dělat cokoliv,“ upozorňuje Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Trump podle politického geografa Jana Kofroně zjevně nevěří myšlence, podle které je „výhrou“ pro Západ jakákoli demokratická země na světě, která poté posiluje i všechny ostatní.
„Naše populace stárne, a protože medicína pokročila, tak stále víc lidí nebude umírat přirozeně, ale v důsledků ukončení nějaké léčby, intervence, přístrojové podpory,“ upozorňuje.
„Kampaň Suchej únor je velmi dobrou příležitostí upozornit na škodlivost alkoholu. Podívejme se každý, jakou roli hraje alkohol v našem životě,“ vyzývá.
„Ještě před dvěma lety někdo vážně uvažoval o taxonomii na zbraně. To znamená, že by se měřila produkce CO2 u tanků, raket, stíhaček – to by byla samozřejmě sebevražda,“ míní Pojar.
„Obávám se, že půjde o pokračování stavu, jaký vidíme teď. Tedy patovou situaci, kdy ani Ukrajina, ani Rusko nemají dost sil na prolomení obrany,“ odhaduje bezpečnostní analytik Oldřich Bureš.
Štěpán Kubišta chce nově s divadlem cílit na diváky mzi 15 a 25 lety. Tematicky se chce věnovat například hledání identity, ekologii nebo umělé inteligenci.
Román Těla od Kláry Vlasákové řeší emancipaci, mateřství, pocit vlastní užitečnosti nebo generační spory. „Pocit neužitečnosti je pro člověka, zvlášť v současné době, zásadní,“ popisuje spisovatelka.
Stávka mladých lékařů problém sice nevyřešila, ale podle Veselky je významným podnětem pro změnu. „Vypadá to tak, že lékaři, kteří se vzbouřili, možná nastartují reformu,“ doufá Veselka.
Podle Forta se musíme připravit na změny na pracovním trhu. Například pozměnit vzdělávací systém a naučit žáky adaptovat se na nové podmínky. Nové technologie totiž změní to, co u zaměstnanců hledáme.
„Lidé, kteří jsou vůči americkému systému nejkritičtější, tak nemají na levici žádného šampióna. Skončí proto u podpory Donalda Trumpa,“ říká amerikanista Kryštof Kozák v pořadu Českého rozhlasu Plus.
„Problém je v tom, že v Evropě žijeme – v porovnání s Izraelem – v absolutně bezpečném prostředí demokratického světa. A na Izrael klademe stejné požadavky,“ říká Šídlo v rozhovoru s Barborou Tachecí.
V posledních letech se čím dál víc objevují kampaně fast fashion značek, které lákají na udržitelné kolekce, na recyklované nebo recyklovatelné materiály, na produkty z bio bavlny. Je v tom ale háček.
Setkání severokorejského a ruského diktátora hodnotí bývalý český generální konzul v Petrohradu a zahraničněpolitický analytik Vladimír Votápek jako slabost ruské strany.
Na první pohled to může vypadat, že vyhledává hlavně ženská témata vytlačovaná na okraj společnosti. „Nikdy to nebylo tak prvoplánové,“ říká spisovatelka.
„V obou případech naprosto selhalo jakékoli vyjednávání, protože jedna strana – a vždy to byla Moskva – jednat není schopná," říká Romancov o podobnosti mezi Ukrajinou a Československem v roce 1968.
Nejvíce romských vyloučených lokalit se nachází v severních Čechách, zde je i nejpatrnější rozdíl ve vzdělání. Patrik Banga právě ve vzdělání vidí největší potenciál v začlenění Romů do společnosti.
Analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty a bývalý diplomat u Delegace Evropské unie v Kyjevě v pořadu Osobnost Plus tvrdí, že ruské elity začínají bojovat o vlastní přežití.
Duchovní se svými spolubratří vešli do veřejného povědomí také tím, že během poslední prezidentské kampaně uzavřeli kostel před návštěvou expremiéra a prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO).