Krize eurozóny je pryč, jih Evropy se zvedá. Bývalí ‚otloukánci‘ jsou na tom místy i líp než Německo
Tradiční ekonomický tandem Evropy se dostal do úzkých. Německo hospodářsky stagnuje a Francie bojuje o to, aby její ekonomika alespoň mírně rostla. Naopak Španělsko má vyhlídku téměř tříprocentního růstu, zatímco Řecko očekává více než dvouprocentní nárůst svého HDP. Země jižní Evropy, kdysi spojované s krizí eurozóny, se stávají novou ekonomickou lokomotivou Evropy, píše francouzský deník Le Monde.
Částečně jde o efekt dohánění po kolapsu v předchozím desetiletí. Nezaměstnanost ve Španělsku tehdy dosahovala 27 procent, ale dnes se snížila na 11. Španělská ekonomika „jede jako motorka“, pochvaloval si loni ekonomický vývoj své země premiér Pedro Sánchez.
Ekonomové jeho slova považovali za přehnaný optimismus, protože Španělsko jen dohánělo propad, který zaznamenalo během pandemie.
I když ekonomové poukazují na stále vysokou nezaměstnanost, data jsou podle Le Mondu jasná. Ekonom Jesús Castilla označil Španělsko za „tahouna eurozóny“. Zatímco prognózy pro celou eurozónu odhadují letošní růst její ekonomiky o necelé procento a něco přes procento pro rok 2025, Španělsko letos očekává tříprocentní růst a příští rok by mohlo růst o 2,5 procenta.
Pozitivní ekonomický výhled Španělska částečně pramení z rozmachu cestovního ruchu, který přináší rekordní příjmy. Závislost ekonomiky na tomto odvětví má však i svá úskalí.
Cestovní ruch se na HDP země podílí třinácti procenty a vyžaduje málo kvalifikovanou a nízce placenou pracovní sílu, což brzdí růst mezd, zvyšování produktivity a modernizaci hospodářství. Problém overturismu, tedy nadměrného počtu turistů v určité oblasti, navíc způsobuje napětí v celé společnosti.
25:05
EU se chce vrátit na špičku pomocí tří D. ‚Není možné honit tolik zajíců najednou,‘ hodnotí ekonomka
Číst článek
Ekonomický růst je také podporován zvyšováním počtu obyvatel. Španělsko je za posledních pět let v rámci eurozóny zemí, kde počet obyvatel narostl nejvíce, a to o téměř dva miliony.
„Migrační toky, především z Latinské Ameriky, přivedly na trh práce velké množství pracovních sil, což zvýšilo HDP,“ vysvětluje ekonom José Emilio Bosca.
Španělské ekonomice prospěly i mírné ceny energií, které jsou výsledkem vysokého podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Díky tomu měl tamní zpracovatelský průmysl výhodu oproti ostatním evropským zemím. Na růstu hospodářství se také podílí zvýšení investic do veřejného sektoru.
Meloniová, Microsoft a Musk
„Itálie je zpět“, alespoň takové poselství si přeje šířit italská premiérka Giorgia Meloniová. Počátkem října byla oznámena investice Microsoftu do nových datových center přesahující čtyři miliardy eur. Koncem září, na okraj účasti na Valném shromáždění OSN, se Meloniová pochlubila spoluprací s Elonem Muskem, který údajně ocenil přednosti její hospodářské politiky.
Podobná setkání s klíčovými ekonomickými hráči jí podle francouzského listu umožnila předkládat příběh o obnovené atraktivitě Itálie a odsunout do pozadí některé zpátečnické kroky své politiky, jako je například omezení přístupu k potratům.
Zavedení dodatečných cel na čínské elektromobily má v Bruselu zelenou. Proti návrhu nebylo dost zemí
Číst článek
„Giorgia Meloniová dokázala vytvořit obraz stability v zemi, kde je zvykem, že jedna vláda střídá druhou,“ říká Federico Santi z poradenské společnosti Eurasia Group.
Podle nejnovějších údajů Italského statistického úřadu (Istat) hrubý domácí produkt poprvé překročil úroveň před finanční krizí v roce 2008 a deficit veřejných financí klesl. Oproti období před pandemií se snižuje také nezaměstnanost, která se dnes pohybuje kolem sedmi procent.
Navzdory těmto zprávám ale Itálii stále tíží velké strukturální problémy. Vedle stárnoucí populace jsou to stále propastné rozdíly mezi průmyslovým severem a chudším jihem. V posledních měsících začal mít problémy i italský průmysl. Je totiž úzce propojen s německou ekonomikou, která trpí poklesem globální poptávky.
Řecké výzvy
Řecké hospodářství roste, ale země si podle Le Mondu stále „líže rány“. Jihoevropský stát prošel větší krizí než Spojené státy během velké deprese ve 20. letech minulého století. Nezaměstnanost klesla pod 10 procent, což je ve srovnání s téměř třicetiprocentní nezaměstnaností v roce 2013, kdy vrcholila krize veřejného dluhu, značný pokles.
Řecko si dnes na mezinárodních trzích může půjčovat levněji než Itálie nebo Francie. Řecký ministr financí tento měsíc ohlásil, že předpokládá pokles veřejného dluhu v roce 2028 na 133 procent HDP, tedy o téměř 30 procentních bodů méně oproti loňskému roku.
28:04
Pro ‚Globální bránu‘ musí Síkela najít peníze a strategii. EU s ní může konkurovat Číně, věří expertka
Číst článek
Faktem ale zůstává, že se Řecko stále nevzpamatovalo z šoku recese spojené s krizí v roce 2008, na což doplácí zejména domácnosti.
„Nedávný pozitivní vývoj nevyhnutelně pokryl jen část dřívějších ztrát a mnoho domácností stále žije s nízkými příjmy,“ doplňuje ekonom Nikos Vettas. Podle OECD reálné mzdy až do roku 2022 setrvale klesaly a stále jsou téměř o třetinu nižší než před patnácti lety.
S výjimkou Bulharska je Řecko podle Eurostatu zemí s nejnižší kupní silou v Unii. Zvýšení minimální mzdy ze 780 na 830 eur bylo loni pohlceno inflací a nárůstem cen energií.
V reakci na tento vývoj řecký premiér Kyriakos Mitsotakis oznámil balíček opatření na podporu domácností. Asi dvěma milionům seniorů se mají navýšit důchody o 2,5 procenta a postupně má růst i minimální mzda.
Zemi ale čeká ještě více výzev. Potřebuje diverzifikovat hospodářství, které stojí v podstatě na dvou odvětvích: cestovním ruchu a nemovitostech. Podobně jako Itálii trápí i Řecko demografická krize. Kromě toho zemi zatěžují projevy extrémního počasí, včetně opakujících se požárů či podzimních povodní, upozorňuje závěrem francouzský deník Le Monde.
Poslechněte si i další komentáře a analýzy ze světových médií v audiozáznamu výše. Rok po útoku Hamásu se Izrael posouvá doprava a znovuobjevuje židovskou identitu. Kamala Harrisová ani Donald Trump nepřijmou vítězství Vladimira Putina na Ukrajině. Jak africký Čad využívá soupeření mezi Ruskem a Západem. Nová studie ukazuje na alarmující úbytek volně žijících živočichů.
